Rusy jsem pozval v Komárně, přiznal posmrtně Bil'ak

Dva měsíce po smrti Vasila Bil'aka vycházejí dosud utajené pasáže jeho pamětí. V nich komunistický funkcionář poprvé přiznává, že týden před invazí sovětských vojsk v roce 1968 se v Komárně tajně sešel s moskevskými politiky a dojednával detaily vpádu do Československa. A Moskva Bil'aka prý šokovala přáním, aby nahradil Alexandra Dubčeka v čele strany.

„Věřím, že následující řádky budou zveřejněny, pokud vůbec bude o ně zájem, až po mé smrti,“ píše Bil'ak v úvodu dosud utajovaných osobních vzpomínek, které právě vycházejí coby doplnění jeho pamětí zveřejněných už před dvaceti lety.

Informace o tom, že Bil'ak se Sověty o "internacionální pomoci" v roce 1968 jednal, jsou už dlouho známé. O tajné schůzce v maďarské části Komárna, která proběhla 14. srpna onoho osudového roku, ale dosud nikdo z historiků nevěděl. „Je to úplně nová, dosud neznámá věc,“ potvrzuje Jitka Vondrová z Ústavu pro soudobé dějiny.

Moskva Bil'aka 13. srpna 1968 požádala, aby se druhý den sešel se sovětskými funkcionáři na utajené schůzce v Užhorodu. „Řekl jsem, že není úplně snadné odcestovat do Užhorodu tak, aby si toho nikdo nevšiml. To soudruzi uznali,“ píše Bil'ak v doplněných pamětech nazvaných Až po mé smrti. Schůzka tedy proběhla na maďarské straně Komárna a za Sověty se jí účastnili vlivní členové politbyra Michail Suslov, zvaný „rudý kardinál“, a Pjotr Šelest, pověřený Brežněvem vyjednáváním s Čechoslováky.

Víra v komunismus je ztracena

Sověti Bil'aka na konspirační schůzce informovali, že po invazi počítají s odstraněním Alexandra Dubčeka a jeho nahrazením právě Bil'akem. Měla vzniknout prozatímní vláda v čele s Aloisem Indrou, s nímž prý už brežněvovci také tajně jednali. „Byl to šok,“ tvrdí Bil'ak. Soudruhům řekl, že se na to „necítí“, ale pro stranu udělá vše, co bude v jeho silách.

Po invazi 21. srpna ale Bil'akův a Indrův pokus sestavit „dělnickou vládu“ selhal a „zdravé jádro“ strany se k moci dostalo až příští rok. Do čela partaje a vlády se ovšem postavili Gustáv Husák a Lubomír Štrougal.

„Zcela pochopitelně si dnes musím klást otázku: zasvětil jsem svůj život něčemu, co bylo zbytečné, životaneschopné?“ ptá se Bil'ak ve vzpomínkách, které byly napsány už v roce 1996. „Nemyslím si to. Myšlenka socialismu prohrála jen zdánlivě, víra v komunismus je však asi ztracená,“ zněla jeho odpověď.

Bil'ak sepisoval své vzpomínky až do roku 2006, ty ale zůstávají dodnes v šuplíku. „Jeho syn mi je odmítl poskytnout,“ říká Vladimír Čermák, autor studie o Bil'akovi otištěné ve zmíněné knize Až po mé smrti.