Vládní plán. Ať ženy více pracují a muži zastanou i péči o děti
GENDEROVÝ INženýrismus
NOVÉ
1
Je to strategie, která má do roku 2020 proměnit Česko. Cílem je dostat do rozhodovacích pozic 40 procent žen, zvýšit ženskou zaměstnanost na 65 procent a naopak muže zapojit víc do péče o děti a domácnost. Vláda se bude materiálem z dílny ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera (ČSSD) zabývat ve středu.
„Rovnost žen a mužů je přínosem a hodnotou pro celou společnost, proto usilujeme o to, aby rovnost, jako základní lidské právo, nebyla v České republice pouhým ideálem, ale realitou,“ zmiňuje úvodem Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014-2020.
Statistiky jsou přitom tristní. Například podle zprávy o rovnosti žen a mužů Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Index klesla ČR ze 73. místa v roce 2012 v následujícím roce o deset příček. Mezi lety 2006 až 2013 byl tento propad dokonce o 30 míst. Podprůměrné hodnocení si Česko vysloužilo také v kontextu Evropské unie.
U 60 největších firem operujících na českém trhu jsou ženy zastoupeny v jejich představenstvech pouze ze čtyř procent.
Pohled na rozhodovací pozice má k rovnému postavení žen a mužů přitom daleko. Ve sněmovně sedí sotva pětina poslankyň, ve vládě jsou ženy pouze tři. A u 60 největších firem operujících na českém trhu jsou ženy zastoupeny v jejich představenstvech pouze ze čtyř procent, všímá si strategie. Zhruba polovina z těchto firem nemá v představenstvu ženu ani jednu.
Platový rozdíl? V průměru o čtvrtinu
Ani s penězi na tom nejsou české ženy ve srovnání s muži dobře. Před dvěma lety byl rozdíl mezi platy žen a mužů v průměru čtvrtinový rozdíl. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byla propast dokonce 32 procent. Nejvyšší v Evropské unii je v Česku i propad míry zaměstnanosti u žen s dětmi oproti těm, které děti nemají.
Kde je žen nadmíru, je školství. Například v mateřských školách je vyučujících – žen 99,7 procenta, na základní školách jich 84 procent. Na vysokých školách je dělicí čára mezi technickými a humanitními obory. Zatímco technice se věnuje 70 procent mužů, humanitní a společenské obory studují ze dvou třetin ženy. K nejnižším v Evropě patří zastoupení žen ve vědě, kde je jich zhruba čtvrtina.
Do rozhodovacích pozic 40 procent žen
Vládní dokument si na 33 stranách klade celou řadu cílů. Jeden z nich zní: „Dosažení míry zastoupení žen v rozhodovacích pozicích ve veřejné i soukromé sféře minimálně na úrovni 40 procent.“ Obdobnou kvótu pro ženy ve vedení firem si klade i Evropská unie. Byť se to eurokomisařce Věře Jourové, která má agendu rovných příležitostí na unijní úrovni na starosti, úplně nezdá. Sama příznivcem kvót není.
Ve společnosti by se mělo otevřít také nové téma. A sice, že péče a práce v domácnosti je také prací, byť většinou neplacenou.
Jsou tu ale také další cíle: posílení ekonomického postavení žen, snížení rozdílu v odměňování žen a mužů na průměr EU nebo zvýšení zaměstnanosti žen na 65 procent. Zelenou má z pohledu vládní strategie podpora částečných úvazků, práce z domova nebo flexibilní pracovní doba. Statistiky by měly sledovat například to, jestli se rodiče po mateřské nebo rodičovské dovolené vracejí k původnímu zaměstnavateli.
Muži se mají zapojit do péče o děti i domácnost
Ve společnosti by se mělo otevřít také nové téma. A sice, že péče a práce v domácnosti je také prací, byť většinou neplacenou. Nově by tak mělo dojít k zavedení nástrojů na její ocenění, zvýznamnění a vůbec k osvětě v této oblasti. V plánu je také „otevření tématu participace mužů na péči o malé děti, závislé osoby a o domácnost z hlediska genderové rovnosti a spravedlnosti“.
Strategie píše dokonce o „nahrazení genderově senzitivním obsahem učiva a důsledném využívání genderově citlivých učebních textů“.
Takové úkoly samozřejmě předpokládají systematické vzdělávání v genderové oblasti na všech stupních vzdělávání, revizi obsahu učiva a učebních materiálů. Strategie píše dokonce o „nahrazení genderově senzitivním obsahem učiva a důsledném využívání genderově citlivých učebních textů“.
Tím ale cíle nekončí. V plánu je také větší vtažení žen do vědy, vyrovnaná účast žen a mužů na rozhodování a „uplatňování gender mainstreamingu v oblastech média, životní prostředí, sport, veřejná doprava, kultura, veřejný a virtuální prostor.“
