Úředníci nevyřídili papíry, D3 se stavět nebude

Jobova zvěst upozornila ministra dopravy Antonína Prachaře, že dálnici D3 z Českých Budějovic do Lince nepůjde dokončit do roku 2022, jak se dosud plánovalo. Stavba patří k prioritám Sobotkovy vlády.

Důležitý úsek dálnice poblíž Českých Budějovic se měl stavět od roku 2016, ministerstvo dopravy však v letních měsících zjistilo, že dálnice nemůže dostat stavební povolení. Chybí nezbytný dokument, studie o vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Posoudit dálnice trvá v procesu EIA několik let, pokud jde všechno snadno a pokud se proti nepostaví dotčené obce, majitelé okolních pozemků nebo ekologičtí aktivisté. Ministr Prachař přitom ještě včera na setkání s hornorakouským hejtmanem optimisticky tvrdil, že Česko má ambicí propojit se s Rakouskem dálnicí již v roce 2021.

Proti hluku za pět miliard

Dokument není k dispozici vinou neobvyklého selhání řady státních či městských úředníků. Nešťastný příběh začal v roce 2001. Tehdy státní investor Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) o studii EIA požádal ministerstvo životního prostředí. Studie pro dvacetikilometrový obchvat Českých Budějovic mezi obcemi Úsilné a Dolní Třebonín byla dokončena v roce 2005. Odhalila například, že v sedmikilometrovém úseku Úsilné-Hodějovice by hluk projíždějících automobilů příliš rušil obyvatele krajského města i jeho satelitů. Proto ministerští experti požádali, aby stavitelé použili protihluková opatření, jako jsou „hluboké nebo překryté zářezy, zemní valy a protihlukové stěny“.

Tento požadavek se stal kamenem úrazu, protože ho po dohodě s ŘSD využili tvůrčím způsobem tamní starostové. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2011 popisuje, jak se jim podařilo zdražit sedmikilometrovou dálnici z plánovaných 2,3 miliardy na 7,1 miliardy. Vyžádali si mimo jiné, ať se staví v ještě hlubším zářezu, vybudování tři mimoúrovňových křižovatek s tzv. dvouokružními pásy a hlavně kilometrový tunel pod obcí Pohůrka. „Nejnižší bod tunelu není gravitačně odvodněn, neboť leží pod korytem potoka, proto bude třeba čerpání a odvádění dešťových vod. Tubus dálnice vyčnívající nad terén má být využit jako hráz pro novou retenční nádrž,“ popisuje komplikace budoucí stavby kontrolní zpráva NKÚ a dodává: „Požadavky starostů byly nad rámec rozhodnutí ministerstva životního prostředí.“

Rozhodnutí nelze předjímat

Starostové se dohodli s ŘSD na stavbě, pro kterou už nejde původní studie EIA automaticky použít. Podle zákona musí státní investor požádat ministerstvo životního prostředí o stanovisko, jestli nový projekt včetně tunelu odpovídá jeho požadavkům. ŘSD se však na experty ekologického ministerstva neobrátilo, konzultovaly s nimi pouze dvě dodavatelské firmy.

Ministr Prachař problém řeší teprve v posledních týdnech. Jeho mluvčí Tomáš Neřold ještě nevylučuje, že ministerstvo životního prostředí změnu automaticky schválí. „Projekt byl upřesňován na základě stanoviska EIA, a proto nepředpokládáme, že by uvedené změny měly mít významný negativní vliv na životní prostředí,“ popisuje stavbu, která ovšem požadavky původní studie EIA daleko překročila. Stavbou tunelu například dojde k zásahu do systému podzemních vod a vznikne nový rybník.

Proto nejde vyloučit ani variantu, že ministerstvo životního prostředí zahájí tzv. zjišťovací řízení, které bude trvat několik měsíců a pak rozhodne, jestli je třeba vypracovat novou studii. „Zatím proběhla pouze neformální jednání. Rozhodnutí ministerstva životního prostředí tak v tuto chvíli nelze předjímat,“shrnuje mluvčí Neřold.

Teoreticky by ještě bylo možné, aby českobudějovický stavební úřad po dohodě s ministerstvy ignoroval fakt, že platná studie EIA neexistuje, a stavbu co nejrychleji povolil. V takovém případě by ale bylo vyloučeno, aby český stát požádal o evropské dotace. Celý budějovický obchvat přijde na patnáct miliard a jiné finance nejsou k dispozici.