Zapomenutý generál Kratochvíl dostal pomník
Generál Jan Kratochvíl, někdejší velitel 1. československého armádního sboru v SSSR, dostal ve svém domovském Červeném Kostelci pamětní desku. Slavnostní odhalení se konalo v neděli u příležitosti čtyřicátého výročí jeho smrti a zúčastnil se ho i náčelník generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel.
Sám Pavel přitom přiznal, že o generálu Kratochvílovi dlouho nevěděl. Jednak kvůli velkému věkovému rozdílu a také kvůli tomu, že Kratochvíl byl komunistickým režimem zapovězen. „Pokud budeme zapomínat na lidi jako byl generál Kratochvíl, tak můžeme očekávat, že budou zapomenuti i ti dnešní dobří, kteří si to zaslouží a to si myslím, že je špatně. Národ by si měl stále budovat systém svých příkladů a vzorů. Ty by měly být dávány do popředí, aby se měla mladá generace k čemu vztahovat a kde si brát vzory,“ řekl generál Pavel při ceremoniálu.
Osud a zásluhy generála Kratochvíla zůstávaly dlouhou dobu bez povšimnutí. To se změnilo až letos, kdy se místním aktivistům podařilo prosadit stavbu pietního památníku u generálova hrobu. Hrobové místo, kde generál Kratochvíl leží, bylo opraveno jeho příbuznými a město nechalo zhotovit náhrobek s pamětní deskou, na které je podobizna generála.
Neznámý osud českého generála
Jan Kratochvíl se narodil roku 1889 v tehdejším Rakousku-Uhersku. Tak, jako miliony dalších Čechů, musel i on na začátku 1. světové války narukovat a bojovat za císaře. V průběhu Haličské bitvy byl zajat Rusy a záhy vstoupil do rodících se československých legií. V jejich řadách bojoval za samostatné Československo, mj. i ve slavné bitvě u Zborova.
V meziválečném období vystudoval důstojnickou školu a průběžně velel různým jednotkám. Po okupaci odešel do ilegality, kde působil v odbojové organizaci Obrana národa. Později krátce působil ve Francii a v Británii, ale už v roce 1943 byl převelen do Sovětského svazu, kde převzal velení československých jednotek. Později, v květnu 1944, se dokonce stal velitelem 1. československého armádního sboru. V jeho čele se měl probít karpatskými průsmyky a stanout tak jako první osvoboditel na území bývalého Československa. Nechybělo mnoho a generál Kratochvíl se mohl stát zosobněním osvobození naší země od nacistického útlaku.
Tomu však zabránil sovětský maršál Koněv, který dostal z vyšších míst instrukce, aby se oním symbolem osvobození nestal z Anglie příchozí generál Kratochvíl, ale politicky spolehlivý Ludvík Svoboda. Uprostřed karpatsko-dukelské operace byl tedy Kratochvíl odvolán a velení 1. čs. armádního sboru převzal Svoboda. V padesátých letech Kratochvíl odešel do důchodu. Poslední roky života prožil v Červeném Kostelci, kde také v květnu roku 1975 zemřel.
