1

Sarajevská knihovna, symbol války, se po 20 letech otevřela

Po mnohaleté rekonstrukci je od pátku opět přístupná budova Národní knihovny v Sarajevu. Tento architektonicky významný objekt, u jehož zrodu stál také architekt českého původu Karel Pařík, se stal smutným symbolem války, která sužovala Bosnu a Hercegovinu v první polovině 90. let. Hned na začátku konfliktu ho zničily granáty srbských obléhatelů bosenské metropole.

Budova postavená v pseudomaurském stylu byla otevřena v roce 1896 jako městská radnice. Mimo jiné se stala posledním místem, které 28. června 1914 navštívil arcivévoda František Ferdinand d'Este, než ho zabil bosenskosrbský atentátník Gavrilo Princip. Až po druhé světové válce, v roce 1949, se z radnice stala národní knihovna.

Zkázu jí přineslo ostřelování 25. a 26. dubna 1992. Podle svědeckých výpovědí srbské granáty s fosforovou náplní způsobily požár, který trval několik dní. Exploze a oheň zničily 80 procent ze zhruba dvou milionů knih, dokumentů, vzácných rukopisů a fotografií, které tam byly uloženy.

"Dnes, po 18 letech rekonstrukce a 118 let od prvního otevření, vracíme radnici občanům Sarajeva, protože je to součást jejich identity," prohlásil při slavnostním ceremoniálu starosta Ivo Komšić. Zdůraznil, že budova byla postavena co nejvěrněji podle originálu a za použití stejných materiálů. Vrátí se do ní městská správa, ale také část národní knihovny a bude v ní i městské muzeum.

Na obnově se finančně podílela řada dárců - jednotlivců, organizací i států. Celkem přispěli 16 miliony eur (440 milionů Kč), z čehož 550 000 korun věnovala i česká metropole Praha.

 


Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.