Biskupství vyhrálo soud. Do Litoměřic se vrací papežská bula Štěpána Trochty

Návart papežské buly

Biskupství vyhrálo soud. Do Litoměřic se vrací papežská bula Štěpána TrochtyNOVÉ
Biskup Štěpán Trochta Foto:

Foto: Wikimedia Commons

1
Domov
Sdílet:

Do Litoměřic se po dlouhých letech vrátila papežská bula, kterou byl v roce 1947 jmenován biskupem Štěpán Trochta. Litoměřické biskupství ji získalo až soudní cestou, řekla jeho mluvčí Jana Michálková. Výročí příchodu biskupa Trochty si nyní biskupství připomíná. Trochta, který byl roky pronásledovaný komunistickým režimem, po dlouhotrvající šikaně zemřel v roce 1974.

Trochtu, který prošel za druhé světové války koncentračními tábory Dachau a Mauthausen, jmenoval v roce 1947 sídelním biskupem litoměřické diecéze papež Pius XII. Trochtův osud byl i nadále pohnutý. Komunistický režim ho později poslal na 25 let do vězení za protistátní činnost. Zřejmě v té době z Litoměřic zmizela i papežská bula. „V souvislosti s politickým vývojem a dalšími dosud blíže neznámými skutečnostmi se tato jmenovací bula dostala v průběhu let spolu s Trochtovými doklady do soukromých rukou jeho spolupracovníků. Po jejich zatčení v roce 1952 Státní bezpečnost tyto dokumenty zabavila a použila jako jedny z důkazů, které přispěly v lednu 1953 k biskupovu zatčení a k odsouzení k 25 letům žaláře,“ uvedl archivář biskupství Martin Barus.

Písemnosti zůstaly součástí vyšetřovacího spisu a dostaly se později do Archivu bezpečnostních složek. „Biskupství litoměřické požádalo před čtyřmi lety o jejich vrácení v rámci naplňování zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Úspěšné bylo až prostřednictvím soudního sporu,“ doplnila Michálková. Bula bude předána litoměřickému archivu a čeká ji zásah restaurátorů.

Trochta z komunistických věznic vyšel na základě amnestie v roce 1960 a poté pracoval jako stavební dělník a údržbář. Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1968, kdy se také znovu ujal biskupského úřadu v litoměřické diecézi. O rok později jmenoval papež Pavel VI. biskupa Trochtu kardinálem. Těžce nemocný kardinál musel čelit odposlechům, zabavování písemností a nátlaku ze strany totalitních institucí dohlížejících na činnost církve. Po jednom z vyčerpávajících jednání s krajským církevním tajemníkem Trochta 6. dubna 1974 v Litoměřicích zemřel.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: V Luhansku proběhl puč. Ulice obsadily stovky neoznačených ozbrojenců

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články