Alternativa pro Německo? Vypadá jako přímý import z Česka

Alternativa pro Německo (AfD) je ve skutečnosti import z Česka. Při pohledu na volební mapu nejde k jinému závěru ani dojít. Nejlepší výsledky z celého Německa, přes 30 procent, měla strana odcházející předsedkyně Frauke Petryové v šesti volebních obvodech Saska. Pět z nich přiléhá přímo k české hranici od Kraslic až po Hrádek nad Nisou. Radikálně pravicová AfD ovšem uspěla nejen v bývalé NDR. Ze všech obvodů západního Německa měla nejlepší výsledek, přes 17 procent, ve třech bavorských regionech, které – jak jinak – leží na české hranici, mezi Rozvadovem a Volary. Pozoruhodné na tom je též to, že obliba AfD roste i v obcích podle toho, jak se blíží Česku. Nejlepší výsledek, přes 45 procent, má mikroregion v okolí města Neusalza, sousedící se Šluknovským výběžkem. V západním Německu platí za eldorádo radikální pravice malebný kraj vymezený šumavskými vrcholy Luzný a Třístoličník, jejichž podhůří patří do katastru obcí Mauth, Philippsreut a Haidmühle.

Tento zcela přehledný obraz takřka vyzývá k otázce: Jak jste to vy Češi dokázali? Může za to snad váš bývalý prezident Václav Klaus, který AfD už tradičně podporoval ve volební kampani? Přesto si Němci takovou otázku nekladou, i když se úspěch AfD stal hlavním tématem povolebních debat, frekventovaným častěji než otázka, s kým tentokrát dá kancléřka Angela Merkelová (CDU) dohromady koalici. Jako by ideologický vliv z Česka, zanesený do mapy volebních výsledků, chtěli zamlčet.

Moudrost starého levičáka

Ve skutečnosti musí i největší český nacionalista připustit, že ani tentokrát Češi do vnitřních poměrů v Německu nezasáhli. Při úspěchu AfD v českém pohraničí jde o shodu okolností. Alternativě to vyšlo, protože jako jediná dokázala nějak reagovat na konkrétní problém, jenž postihl především okrajové a relativně chudé oblasti Německa. Nejsilněji proto rezonoval v tom nejodlehlejším pohraničí, tedy v Krušných horách a na Šumavě. Pro celkový úspěch Alternativy je mnohem důležitější, že její kampaň zabrala v celém Německu, a to včetně Berlína, Lipska či průmyslových oblastí Dolního Saska a Severního Porýní – Vestfálska, nevyjímaje Hamburk, Brémy ani Essen.

Superlativy spojené s českým pohraničím v každém případě způsobily, že se ihned po volbách do malých horských vesnic na českém pomezí a přilehlých měst vypravili reportéři všech německých deníků, aby právě zde odhalili, co se vlastně přihodilo, že se AfD, která se zdála být na konci se silami a již rozvrátil vnitřní konflikt, mohla stát třetí nejsilnější silou v osmdesátimilionové zemi. Výsledek byl nakonec dost jednoznačný a pro mnohé politiky bylo značně nepříjemné, že v zásadě pouze potvrzoval výrok, kterým reagoval už na první vyhlášení volebních výsledků levicový veterán Oskar Lafontaine. Muž s konfliktní pověstí, který byl šéfem sociálnědemokratické SPD, přežil pokus o atentát a posléze s východoněmeckými komunisty založil stranu Die Linke, prostě řekl, jak to bylo.

Alternativa přebrala hlasy nejen pravicovým stranám, ve volbách se stala dominantním zástupcem pracujících a nezaměstnaných. O tom svědčí i to, že jako jediná dokázala přitáhnout dosavadní nevoliče. Tito lidé nešli volit CDU soucitné kancléřky Merkelové, tradiční dělnickou stranu SPD, postkomunistickou Die Linke ani žádnou jinou stranu zastoupenou v dosavadním Bundestagu, „protože tyto strany ve snaze odpovědět na uprchlickou otázku pozastavily platnost základního principu sociální spravedlnosti“, napsal Lafontaine na Facebook. Když byl zvláště od levicových kolegů osočen, že chce najít sociální důvody, jimiž je možné zdůvodnit nepřípustnou podporu pravicových radikálů, s klidem odpověděl: „Migrace zostřila konkurenci v sektoru s nízkými mzdami, způsobila rostoucí náklady na bydlení v dosud laciných lokalitách a zvýšila podíl žáků s nedostatečnými jazykovými znalostmi. Nemůžeme tyto migrační náklady naložit těm, kteří i bez toho patří mezi poražené v období rostoucí nerovnosti příjmů a majetku,“ zdůraznil zapřisáhlý levičák. Paradoxně si tím vysloužil chválu dokonce pravicových komentátorů, ke kterým patří třeba Jasper von Altenbockum z deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

K nám se neobtěžují

Příklady ze života vysvětlující Lafontainovy obecné teze přivezli ze svých cest do českého pohraničí reportéři různých deníků. Stuttgarter Zeitung navštívil vesnici Dorfchemnitz pár kilometrů za Moldavou (okres Teplice). Starosta Thomas Schurig odmítl podezření, že za 47 procent pro Alternativu může jeho souhlas s mítinkem radikálů v místním hostinci. „Prostě zaplatili nájem. Stejně vítány by byly všechny ostatní strany, ty se k nám ale neobtěžují,“ prohlásil Schurig a rozpovídal se o tom, jak před pěti lety byla v Dorfchemnitzu zavřena základní škola i pobočka spořitelny, jak se omezilo autobusové spojení, jak v noci na pět hodin zhasíná veřejné osvětlení, jak nefunguje internet. „Byli jsme zapomenuti všemi politickými silami,“ shrnuje starosta.

Novináři v pohraničí shromáždili příběhy důchodců, kteří musí žít z penze okolo 600 eur měsíčně a nemají našetřeno ani na vlastní pohřeb. Přesto není z většiny článků zřejmé, proč by se měli rozčilovat nad příchodem cizinců, protože třeba do Dorfchemnitzu žádní nedorazili.

Potvrzení Lafontainovy teze našel Berliner Zeitung v rozhovoru se saskou ministryní pro integraci Petrou Köppingovou (SPD). Alternativa podle ní nejlépe uspěla v krajích, které jsou dlouhodobě postiženy nepromyšlenou hospodářskou politikou saského státu, jenž se rozhodl investovat jen do velkých průmyslových center. Rostla nezaměstnanost, z venkova utekla na západ za prací celá generace, zavíraly se školy, podniky, lékařské praxe. Ministryně Köppingová objížděla venkov s tím, že do volných nemovitostí umístí přistěhovalce, obvykle se však dočkala odmítavých reakcí. „Tito lidé jednoduše nechtějí nebo nemohou rozumět tomu, že se miliardy utrácejí za uprchlíky. Nejdříve integrujte nás, vyzývají,“ posteskla si ministryně pro integraci. Köppingová v tom nevidí rasismus, ale obavy lidí, jimž pád komunismu už jednou zásadním způsobem změnil životní podmínky. Teď mají strach, že po příchodu migrantů z Asie a Afriky dojde ke stejnému nárazu.

Stejný výklad potvrdilo méně jasnými slovy i pár starostů. „K volbě AfD pohnuly lidi otázky azylu a kriminality na české hranici. Spolková politika nedokáže nic z toho uspokojivě zvládnout,“ tvrdí Uwe Thiele (CDU) z Rathmannsdorfu nedaleko Hřenska, kde Alternativa dostala 44 procent. Statistika skutečně ukazuje, že saské pohraničí trpí nájezdy zlodějských band z Česka. Těch však i díky spolupráci s českými policisty ubývá a častěji se hovoří o tom, jak vzrostla kriminalita migrantů. Saští policisté shromáždili údaje, že 40 procent trestných činů, které jdou na účet migrantů, má na svědomí asi 700 recidivistů, tedy jedno procento příchozích v posledních dvou letech, zpravidla mladých mužů. Zemské úřady však nemají pravomoc je internovat ani zařídit jejich vrácení do země původu.

Dotace na mešitu

Ještě jasnější doklad, že nespokojenost s parlamentními stranami vyvolala migrační vlna a její dopady, nabízí bavorský Deggendorf. V tomto volebním obvodě uspěli pravicoví radikálové s 19 procenty nejvíc v celém západním Německu. Samotné město Deggendorf leží 30 kilometrů od české hranice a právě tudy vedla na podzim 2015 hlavní trasa migrace z Balkánu dále do Německa. Místní dodnes nevydýchali zkušenost, jak se po dlouhou dobu ve většině vlaků setkávali s převahou migrantů. Když se dnes v Deggendorfu hovoří o „záplavě“ nebo „invazi“, pak zpravidla z vlastní zkušenosti. Proto se zvláště staří lidé těžko vyrovnávají s tím, že ve městě a nejbližším okolí nadále žije 300 azylantů a brzy jich má být čtrnáct set. „To je hlavní příčina úspěchu AfD,“ prohlásil v rozhovoru pro deník Welt zemský rada Christian Bernreiter z CSU. Reportérům to doplnili i štamgasti z hospody u místního nádraží. „Lidé jsou naštvaní. Je toho na ně moc. Proč mají cizinci nárok na bydlení v Deggendorfu, když místní nenajdou byt, který by si mohli dovolit?“ komentovali jeden ze sporných momentů.

V Haidmühle přímo na české hranici volilo Alternativu 29 procent, tedy víc než ve městě Deggendorf s necelými patnácti procenty. Dva městské okrsky se však mohou s Haidmühle směle srovnávat. Přes 31 procent získala AfD ve čtvrti Sankt Martin, kde bylo zřízeno tranzitní centrum pro uprchlíky. Podle místního faráře Franze Reitingera to mělo negativní dopad na okolní bezpečnost, například ženy z okolí tranzitního centra se bojí chodit samy po ulici.

Jen o čtyři procenta byl horší výsledek ve čtvrti Fischerdorf za Dunajem, kde turecko-islámská unie DITIB před rokem otevřela novou mešitu. AfD získala hlasy kritikou, že stavbu podpořil bavorský stát dvěma miliony eur z protipovodňových dotací. Stará mešita byla provozována v rodinném domě, který vzala velká voda, a novostavba muslimského svatostánku využila pomoc určenou postiženým rodinám.