Příběh Horákové míří na plátna. Točíme světový film, říká režisér Mrnka

Příběh Horákové míří na plátna. Točíme světový film, říká režisér MrnkaNOVÉ
Panorama

Ambiciózní film

Monika Zavřelová

Česká kinematografie bude brzy bohatší o další silný příběh. Po mnoha letech snažení se letos v červnu začne natáčet snímek Milada, o osudu české političky a oběti komunistických procesů Miladě Horákové. „Je důležité, abychom naši národní hrdinku poznali taky z trochu jiného úhlu. Byla to žena z masa a kostí. I přes to, že byla úžasná, měla své chyby. Film se bude snažit zobrazit ji co nejrealističtěji,“ říká režisér snímku David Mrnka.

Hlavní část filmu se bude soustředit na poslední léta života Horákové. „Snímek se bude také soustředit na chvíli, kdy se Milada po válce vrací z Německa do Prahy. Budeme sledovat, jak se zprvu  nechtěla vrhat do politiky. Po dlouhém přemlouvání ze strany kolegů ale kandidovala za Jihočeský kraj do Národního shromáždění,“ vypráví Mrnka. Za jednu z největších výzev kromě režie samotné Mrnka považuje rekonstrukci samotného soudního procesu s Horákovou a jejími dvanácti kolegy. Místnost, ve které se proces odehrával, už dnes neexistuje.

Sám režisér ale zdůrazňuje, že se nebude snažit nikoho poučovat o historii, jde hlavně o Miladu Horákovou. „Ve filmu bude načrtnuto, jak to všechno začalo. Jak ten komunistický marasmus vzkvétal a pomocí jakého systému se dostal k lidem,“ vysvětluje. To všechno ale překvapivě v angličtině. „Chtěl jsem, aby ten příběh byl přístupný v zahraničí. Z češtiny se bude do angličtiny dabovat mnohem hůř, než opačně,“ zdůvodňuje režisér své rozhodnutí. „Nechci točit český film pro české diváky, čímž nechci nikoho urazit, ale je to pro nás velká příležitost jak dostat její příběh do zahraničí,“ dodává.

Odmítl Forman i Marhoul

Paradoxní zůstává, že David Mrnka se původně nechtěl stát autorem scénáře ani režisérem. Dokonce oslovil velikány typu Miloše Formana nebo Agnieszky Holland. Nikdo ale nemohl. „Hodně jsem chtěl, aby se režie ujal Václav Marhoul, který mi nesmírně pomohl s produkcí. U něj to ale nevyšlo, protože si raději filmové příběhy vyvíjí sám“ vzpomíná Mrnka na své pátrání po tom správném režisérovi. Až padla volba na něj.

„Poprvé jsem se s postavou Milady Horákové setkal na gymnáziu. Ale nějak hloubkově jsem se jejím příběhem tehdy nezabýval. Až do doby, než jsem se rozhodl oslovit její dceru Janu Kánskou, která žije ve Washingtonu. Před tím, než jsem jí poslal dopis, jsem dělal nějaké rešerše ohledně jejího života. Až tehdy jsem přišel na to, že se Miladin manžel narodil kousek od mého rodiště,“ vzpomíná Mrnka. Přiznává, že z nostalgie se bude možná chtít na místo v rámci natáčení symbolicky vydat.

Miladu si nezahraje Češka, její sestru ano

Ačkoliv má režisér o obsazení hlavní role jasno už nějakou chvíli, informaci si chce prozatím nechat pro sebe. Prozrazuje alespoň, že se jedná o herečku evropského původu, která může být českému divákovi známá z filmů hollywoodské velikosti. Známé už ale je obsazení vedlejších rolí. Miladina manžela Bohuslava Horáka si zahraje Američan Robert Gant, role sestry Věry Tůmové se ujme Klára Issová, Karla Švába, který vedl celý soudní proces, by mohl ztvárnit Karel Roden. To však prozatím není jisté. Jeho manželku by měla hrát Ivana Chýlková. Neobsazená prozatím zůstává role Jany Kánské, dcery Milady Horákové a dvou agentů KGB.

Společně s režisérem Davidem Mrnkou o realizaci projektu dlouho usiloval i hudební skladatel Aleš Březina, který se podílel na opeře Zítra se bude aneb Hra na proces. Práci na příběhu o Miladě Horákové si tak zkusí znovu. Tentokrát však vymění divadlo za film. Kamery se ujme Mexičan Antonio Riestra, kostýmy bude mít na starosti Simona Rybáková, která letos získala Českého lva za pohádku Tři bratři. Za filmovou společnost ETAMP, která stojí také za snímkem Hořící keř, se bude na filmu produkčně podílet Jan Bílek.

Hlavní natáčení snímku Milada by mělo začít 23. června, trvat bude asi dva a půl měsíce. Tvůrčí tým se bude pohybovat mezi Prahou, Hradcem Králové nebo Terezínem. Premiéra snímku je plánovaná na konec roku 2016.

Čtěte také: Komunistická propaganda nevadí. Semelová výroky o Horákové zákon neporušila