Keller: Porošenkovi nevěřím, odmítám bianko šek Ukrajině

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dává nevěrohodné sliby, Evropský parlament vystavil bianco šek a reformy na Ukrajině dál ožebračí lidi, kterým se tu už teď žije třikrát hůř než v Rusku. Myslí si to aspoň český europoslanec Jan Keller (za ČSSD). V rozhovoru pro deník ECHO24.cz rozebírá důvody svého odmítavého hlasování o asociační dohodě s Ukrajinou. 

Při hlasování o ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou jste byl z celé socialistické frakce v Evropské parlamentu jediný proti. Proč?

Měl jsem jeden hlavní, docela umírněný důvod. Chtěl jsem, aby se počkalo několik týdnů, než na Ukrajině proběhnou řádné parlamentní volby. A aby Evropský parlament uzavřel smlouvu s parlamentem, který byl řádně zvolen ve volbách konaných pod dohledem pozorovatelů OBSE. V minulých měsících proběhly určité „restrukturalizace“ ukrajinského parlamentu. Výsledkem je, že smlouva byla v Kyjevě přijata jednohlasně. Ti, kteří by hlasovali jinak, už v parlamentu nejsou. Myslím si, že Evropský parlament by si měl dávat pozor na to, s kým smlouvu uzavírá. Nevím, jak volby na Ukrajině dopadnou. Pevně věřím, že tam vyhrají demokratické síly. Ale je tu možný scénář, že tam vyhrají nedemokratické, nacionalistické, xenofobní, šovinistické síly. A Evropský parlament podepsal bianco šek instituci, o které neví, jak bude vypadat za tři čtyři týdny. To je věc, která mi vadí.

Reformy ožebračí lidi, kteří jsou tam na tom životní úrovní dvakrát hůř než v Bělorusku a bohužel třikrát hůře než v Rusku. Z historie víme, že lidé, kteří nemají co ztratit, hlasují extremisticky.

Stávající ukrajinské partnery a jejich parlament nepovažujete za dostatečně legitimní?

V parlamentu byly personální změny. Pokud mám správné informace, nebyl doplněn na původní počet. Ze zájmu jsem se díval, kdo měl největší šance v posledních parlamentních volbách. Tehdy je měla Janukovyčova strana. Dneska byste jako kandidát za tuto stranu už neschytal jenom vajíčka. Je třeba, aby OBSE pohlídalo, jak volby budou probíhat. A aby se tlak Evropy soustředil na pomoc Ukrajině – nikoli bezpodmínečnou, ale podmíněnou demokratizačními proměnami. Zatím je pomoc podmíněna jenom realizací reforem a ty vůbec nejsou pěkné. Reformy ožebračí lidi, kteří jsou tam na tom životní úrovní dvakrát hůř než v Bělorusku a bohužel třikrát hůře než v Rusku. Z historie víme, že lidé, kteří nemají co ztratit, hlasují extremisticky. Smlouva mezi Evropským parlamentem a ukrajinským parlamentem měla být použita jako jeden z nástrojů jemného diplomatického tlaku na to, aby volby do parlamentu na Ukrajině proběhly regulérně.

Čtěte také: Ukrajina do Evropy? Proti Konečná, Mach a Keller

Socialisté a demokraté mohou být rádi, protože hlas jednoho disidenta nijak nemohl ovlivnit hlasování. A ukázala se jejich demokratičnost oproti takové frakci lidovecké, kde si nikdo nedovolil mít odlišný názor.

Nabízí se ale protiargument, že sice můžou proběhnout volby i s demokratickým výsledkem. Ale za rok za dva – už po podpisu dohody – proběhnou další s výsledkem výrazně odlišným...

Pokud je tam situace taková, že dříve nebo později tam převládnou extrémistické a nedemokratické síly, tak pro mě vzniká ještě větší otázka. Proč s takovou zemí – pokud je tam situace opravdu taková – Evropská unie hledá sblížení za jakoukoli cenu?

Co vašemu postoji říkali vaši kolegové? Myslím další europoslance z ČSSD i představitele socialistické frakce z dalších zemí.

Žádná výtka vůči mě směřována nebyla. Ve Štrasburku nemáme žádné pravidlo, že tu všichni musí hlasovat jednohlasně. Ani náznakem mi nikdo nic nevytkl. Socialisté a demokraté mohou být rádi, protože hlas jednoho disidenta, v přeneseném slova smyslu, nijak nemohl ovlivnit hlasování. A ukázala se jejich demokratičnost oproti takové frakci lidovecké, kde si nikdo nedovolil mít odlišný názor. Socialisté a demokraté se tím podle mě ukázali v lepším světle, než ty frakce, kde všichni hlasovali stádně.

Definitivně jsem se rozhodl, když ukrajinský prezident z obrazovky v jednacím sále sliboval, že od tohoto okamžiku se z Ukrajiny stane vzorová země v boji proti korupci. Musel bych být hodně naivní, abych ho bral vážně.

Co jste říkal atmosféře, za které jednání a hlasování probíhalo? Simultánně ve Štrasburku i v Kyjevě... Někteří europoslanci z toho posílali zprávy, jak to na ně úplně sedlo a pohltilo je to.

Na mě tam sedla jiná věc. Nejsem konfliktní typ a dost dlouho jsem váhal. Po několika týdnech v Evropské parlamentu nechci dělat nějaké trucy a naschvály. Definitivně jsem se rozhodl, když ukrajinský prezident z obrazovky v jednacím sále sliboval, že od tohoto okamžiku se z Ukrajiny stane vzorová země v boji proti korupci. Tehdy jsem si řekl: „To já jim tedy nedám. Měli to předvést dříve.“ Je to, jako kdyby vám nějaký český politik řekl, že když Česku dáte úlevy, tak se z České republiky stane vzorový stát boje proti tunelářům, zkorumpovaným a neschopným politikům. Zapůsobilo to tam na mě zhruba takto věrohodně.

Prezident Petro Porošenko pro vás není úplně věrohodným partnerem?

Víte, jsem sociolog. Zabýval jsem se historickými souvislostmi utváření různých režimů. Zabýval jsem se mafiánskými strukturami v politice i mimo ni. Z empirického, historického hlediska na mě takový slib působí nevěrohodně. Musel bych být hodně naivní, abych ho bral vážně.

Nenašel jsem žádnou studii. Intuitivně jsem si ale téměř jist, že přijetí Ukrajiny by znamenalo prohloubení hospodářských a ekonomických problémů pro celou Evropu.

Nakolik podle vás to, co proběhlo ve Štrasburku a Kyjevě, ovlivní vztahy Evropské unie a České republiky s Ruskou federací a Vladimirem Putinem?

Nevím. Možná to bude Rusko brát jako další nevstřícný krok ze strany Evropy, pokus o další vyhrocení situace. Ale je mi to v podstatě jedno. Zajímá mě, s kým se Evropa propojuje v situaci, kdy nemá dost peněz, aby řešila krizi od Španělska po Řecko. Co si o tom bude myslet Putin, je mi v podstatě jedno.

Máte strach z toho, že by Ukrajina jednou vstoupila do Evropské unie? A byla tak součástí stejného společenství, ve kterém je i Česká republika?

Je tu jeden obrovský paradox. Pro přijetí Ukrajiny hlasovali ti, kterým verbálně o Evropu hodně jde. Nenašel jsem žádnou studii. Intuitivně jsem si ale téměř jist, že přijetí Ukrajiny by znamenalo prohloubení hospodářských a ekonomických problémů pro celou Evropu. A že těch problémů je už teď dost. Ti, kterým jde o sjednocenou Evropu, volili tento riskantní krok. Zatímco takoví lepenovci nebo angličtí euroskeptici, kteří chtějí Evropu rozbít, tak byli proti vstupu Ukrajiny. Není to chytrá strategie. Naopak. Ti, kteří chtějí rozbít Evropskou unii, by měli souhlasit s tím, ať se rozšíří až po Kazašsko. A Evropa prostě nebude.

Čtěte také: Keller: Oranžové eso se zelenou a rudou minulostí