Černé brýle, kabáty a mobily. Matrix v ulicích Prahy

„Operátor?“ ozve se ze sluchátka, když stisknete tlačítko. „Najdi mi nejbližší telefonní budku na rohu Národní a Spálené! Ale rychle!“ Žádný div, že se vám třese hlas. S agenty v zádech se zůstává v klidu těžko. Obzvlášť, když ze sprintu sotva popadáte dech. Tohle není děj nejnovějšího sci-fi trháku, naopak. Hra, která minulý týden proběhla v pražských ulicích a zákoutích, se filmovou sérií Matrix pouze inspiruje.

Příběhové hry zaznamenávají v současné době v České republice značný rozmach. Fenomén LARP (z angl. Live Action Role Playing, „hraní rolí naživo“) se u nás začal rozvíjet od 90. let dvacátého století. O co v této subkulturní, ale zároveň velmi populární zábavě jde?

Hráči ztvárňují jednotlivé postavy v příběhu, přichystaném organizátory. Improvizují a divadelním způsobem reagují na podněty, kterém jim pořadatelé a jejich spoluhráči předkládají. Teprve společně tak dávají ději a původním nápadům finální podobu.

Jedničky a nuly

V případě Matrixu šlo o komplexní příběh se spoustou zápletek, hádanek a nástrah, jež bylo nutné řešit. Ať už šlo o šifru ze starého počítačového terminálu, setkání se zrádnou obchodnicí nebo záchranu zajatých přátel. Každý den bylo co řešit, a to mnohdy dlouho do noci. Konspirační schůzka ve dvě ráno? Proč ne.

Hráči, stylizovaní do rolí svých charakterů, mohli postupovat nejrůznějšími způsoby, aby dosáhli svých cílů. Někdy byl čas na vyjednávání, jindy přišly ke slovu gumové nože a pěnové šipky. Petřínská věž, památník na Vítkově nebo park Parukářka byly jen některými z míst, které během napínavé týdenní hry navštívili.

Město jako rekvizita

„Matrix je asi největší akce, jakou jsem kdy dělal,“ říká Patrik Krupička, jeden z organizátorů zmíněného larpu. Matrix, který se koná na území hlavního města Prahy, se však od běžnějších outdoorových her liší.

Na rozdíl od víkendových akcí jsou městské larpy jednodušší v tom, že nemusíme shánět složité kulisy,“ vysvětluje dále Krupička. Náročnost podle něj spočívá v zasahování hry do civilního života. „Musíme hraní přizpůsobovat tak, abychom nevypadali, že jsme uprostřed Prahy rozpoutali válku.“

Noční akce

Což by se ostatně snadno mohlo stát. Dobrodružná hra je svižná a o akční scény zde není nouze. Na druhou stranu, jak říká další z organizátorů Jan Jareš, příběhové hry rozhodně nejdou pouze o násilí. „Larp je hlavně o sociálních interakcích a vztazích,“ přibližuje svůj pohled. „Hráčům umožňuje prožít situace, do kterých se jinak nedostanou.“

Co se časového rozložení Matrix larpu, hrálo se opravdu 24 hodin denně. Hráči v případě Matrixu často vyřizovali různé záležitosti ohledně pravidel a zápletek po telefonu. „Vždy je alespoň jeden z nás organizátorů na příjmu, aby se nám hráči mohli dovolat,“ říká Ivana Kuglerová, autorka původního nápadu na téma hry. „Klidně ve čtyři ráno.“

Staň se hrdinou

Své náměty larpy čerpají z literatury, filmů i historie. Za poslední desetiletí se množství nabízených akcí rozrostl do podoby, kdy si každý zájemce může najít to „své“. Zajímá vás historie první světové války? Divoký západ nebo třeba fantasy bitva? Možnosti larpu jsou široké.

Hráči i organizátoři larpů jsou mnoha různých profesí a zaměstnání. Jejich věk se pohybuje zpravidla mezi 20-40 lety, ale existují výjimky oběma směry. Matrix larp hraje dohromady 50 lidí, z nichž někteří pomáhají pořadatelům s organizací. Vedlejší postavy, které ztvárňují a jež je možné v příběhu potkat, dokreslují celkovou atmosféru.