Nové odvody mladých? Vyhozené miliony, zní ze Sněmovny
Obnovení odvodů?
NOVÉ
Formální odvody mladých lidí jsou zbytečným plýtváním penězi. Navíc v době, kdy armáda nemá dost financí na některé své základní závazky. I takové hlasy zaznívají od poslanců kritických k připravované novele branného zákona. Sněmovní výbor pro obranu proto zřejmě doporučí premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, aby vláda zákon stáhla a vrátila k přepracování. A to od základů.
Novela zákona počítá s prvním odvodem mladých lidí, kteří dosáhnout plnoletosti v roce 2017. Každý rok může jít podle statistik až o 100 tisíc chlapců i dívek. Citlivá data o zdravotní způsobilosti čerstvých branců by si armáda shromažďovala v nově vytvořené databázi. Odvedenci by v době míru nemuseli absolvovat vojenskou službu, ani výcvik.
„Armáda potřebuje evidenci mladých lidí a nazývají to odvody. Tohle je cesta do slepé uličky,“ řekl pro Echo24.cz Antonín Seďa (ČSSD), člen obranného výboru. „Armáda je dnes schopná za rok odvést maximálně 2000 lidí a nedokážu si představit, jak by proto chtěla odvést desetitisíce,“ dodal.
Armádu by pravidelné odvody vyšly podle předběžných odhadů na zhruba 230 milionů ročně. Armáda ale potřebné vojenské prostředky nemá. Nemá k dispozici ani dostatek vojáků, kteří by brance případně ve stavu ohrožení cvičili, nebo vojenskou výbavu včetně oblečení. „V případě konfliktu nemá armáda nové ‚posily‘ ani do čeho obléci. Odvody se tak jeví spíš jako drahý špás za 200 milionů každý rok, který nic neřeší,“ uvedl pro Echo24.cz Marek Ženíšek (TOP 09).
Bude povinný vojenský výcvik?
Novela branného zákona má podle ministerstva obrany reagovat zejména na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Resort si od ní také slibuje, že díky obnovení povinných odvodů nahradí 6000 vojáků, kteří chybí armádě v aktivních zálohách. „Odvedenci budou součástí záloh, ale bez výcviku. Takže k čemu budou? Řešilo by to alespoň branné cvičení tak, jak to mají ve Velké Británii. Odvedenec by ho musel absolvovat, stejně jako teď zálohy,“ vysvětlil Ženíšek.
Novela totiž nepočítá s obnovením základní vojenské služby, kterou vláda zrušila v roce 2005. I účast na několikatýdenním vojenském výcviku, který musí minimálně absolvovat příslušníci aktivních záloh, má zůstat dobrovolná. Podle sněmovního výboru pro obranu jsou tak odvedenci bez vojenského cvičení stejně k ničemu.
„Pokud parlament rozhodne, že musíme provádět povinná cvičení, tak je to pro nás úkol, který budeme muset splnit a najít veškeré metody a formy, jak tento výcvik zabezpečit,“ uvedl náčelník generálního štábu František Malenínský.
Podpořit by se měli spíše vojáci z povolání
Výbor se shoduje, že by vyhrazená částka pro odvody měla spíše podpořit vojáky v aktivní záloze. „Je to vyhozených několik set milionů ročně a taky přece nebudeme stresovat mladé lidi. Ty peníze by se měly raději investovat do aktivních záloh a profesionálních vojáků. Rozhodně ten zákon nepodpoříme,“ řekla Jana Černochová (ODS).
Více zde: Armáda získá intimní data o všech osmnáctiletých
Současné znění novely pravidelné odvody promíjí u lidí s těžkým postižením, těhotných žen, poslanců, diplomatů, hasičů, policistů, hejtmanů, soudců Ústavního soudu nebo u těch, kteří pečují o dítě do tří let. Odvodové řízení bude v praxi znamenat vyplnění dotazníku a povinnost dostavit se před odvodovou komisi, která posoudí zdravotní a osobnostní způsobilost daného člověka.
Lidé, kteří po roce 2005 odvodní řízení neabsolvovali, protože se na ně tato povinnost už nevztahovala, budou případně odvedeni až po vyhlášení stavu ohrožení nebo války. Každý bude mít ale v případě vyhlášení válečného stavu možnost – z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání - službu ve vojsku odmítnout. To by pak byl branec zařazen do civilní služby.
Pokud by propukla krize, armáda by jako první povolala bývalé vojáky z povolání. „Jako první by šli muži a zároveň profese, které potřebujeme k tomu, abychom doplnili hlavně podpůrné jednotky. To znamená řidiče, lékaře a zdravotnický personál. Ženy si necháváme až na konec,“ poznamenal náčelník generálního štábu František Malenínský.
