Politická krádež za bílého dne

KOMENTÁŘ

Politická krádež za bílého dne
Aby bylo zmatení významu slov větší, dostavil se na sjezd Paroubkovy suverenity exprezident Miloš Zeman, který přítomné označil za „dědice kdysi velké strany“, píše Bohumil Pečinka. Foto: Kancelář Miloše Zemana
1
Komentáře
Bohumil Pečinka
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Expremiér Jiří Paroubek nedávno prohlásil, že v nadcházejících eurovolbách se hraje nejenom o to, překročit 5procentní volební práh a získat poslanecký mandát. Stačí mít více než 1 procento hlasů a už získáte jako politická strana náhradu za volební výdaje.

Ano, je to tak. Před minulými volbami do Evropského parlamentu vzniklo recesistické sdružení s parazitickým názvem ANO, vytrollíme europarlament. Více než 25 tisíc voličů si myslelo, že hlasuje pro Babišovo hnutí, čímž třem vtipálkům dopomohlo téměř k milionu korun.

 

Jiří Paroubek si z toho zřejmě vzal ponaučení. V červnu 2023 na svém sjezdu sociální demokracie opustila svůj název Česká strana sociálně demokratická, včetně své zkratky ČSSD. Následně se začala označovat slovy Sociální demokracie (zkratka Socdem).

Krátce nato si původní značku zaregistrovala skupina bývalých sociálních demokratů, kteří měli v únoru 2024 ustavující sjezd s názvem Česká suverenita sociální demokracie (zkratka ČSSD). Pro větší zdání sociáldemokratičnosti si ještě dali do znaku růži, kterou celá desetiletí používala někdejší ČSSD.

Vedení Sociální demokracie na to reagovalo žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu, aby paroubkovcům nedovolil kandidovat. Aby bylo zmatení významu slov větší, dostavil se na sjezd Paroubkovy suverenity exprezident Miloš Zeman, který přítomné označil za „dědice kdysi velké strany“.

Podobný pokus o symbolickou krádež značky zažívá i Jindřich Rajchl a jeho strana PRO 2022. Podprahový útok na jejich voliče přišel tentokrát z Brna, kde z prostředí moravistů a republikánů Miroslava Sládka vznikla kandidátka s názvem PRO vystoupení z Evropské unie. Že by spoléhání na efekt ANO, vytrollíme europarlament? Nejspíš ano.

Co jde z toho odvodit? Ústavní soud kdysi v dobré víře doporučil stanovit hranici pro vyplácení peněz za volby na jedno procento. Zdůvodňoval to obavou, aby nebyla potlačována názorová pestrost. Dnes vidíme, že dobré úmysly mají někdy velmi neočekávané důsledky.

×

Podobné články