„Daňové sociální inženýrství“. Válek vrací do hry zdražení sladkých nápojů
SPOTŘEBNÍ DAŇ
Slazené nápoje má čekat další zdražení a to ve znamení boje s obezitou a nadváhou, která výrazně zatěžuje zdraví Čechů i rozpočty zdravotnictví. Ke zdražení už přitom vláda přistoupila v rámci zařazení těchto nápojů do vyšší sazby DPH, což přitom experti dopředu označovali za „krok vedle“, který kýžený efekt nepřinese. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jít nyní cestou, kterou zvolila už řada států v Evropě. Zdaněním obsahu cukru. Ani tato cesta však nenachází jen pochopení.
Nadbytečný příjem cukru nesouvisí jen s obezitou, ale také například rizikem kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky či vyšší kazivostí zubů, u jejichž hygieny Češi dlouhodobě zrovna nepatří mezi evropskou špičku. Naproti tomu zůstává zdanění „tekutého“ cukru jen jedním krokem, který sám o sobě obezitu nevyřeší, jak přiznávají i zastánci, situaci však podle odborníků může zlepšit. Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko a nedávno ohlásil plány na její zavedení i kabinet Roberta Fica na sousedním Slovensku.
V Česku se vláda nejprve rozhodla vydat cestou zdražení DPH, nyní se však ministerstvo zdravotnictví vrací i k návrhu, na který dlouhodobě apeluje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „ČR je 3. zemí v rámci EU s nejvyšším podílem dospělých lidí s nadváhou, až 60 % dospělé populace má nadváhu, což má výrazné negativní dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu,“ uvádí v doporučeních týkajících se zdraví NERV. Jak ale ukazují i některé zkušenosti ze zahraničí, záleží výrazně na tom, zda dojde k nastavení daně udržitelným způsobem.
V Česku by podle nedávné studie společnosti PAQ Research přineslo zavedení spotřební daně ze slazených nápojů navíc rozpočtové příjmy 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Někteří zástupci vlády i opozice ale upozorňovali na to, že by zavedení nové daně mohlo znamenat i značné náklady. To studie naopak rozporuje. „Neplatí přitom, že by zavedení daně bylo složité, ve Velké Británii stálo jen 2,4 procenta jejího ročního výběru,“ uvádí autoři. V zemi přitom mezi lety 2015 a 2020 měla v souvislosti se zavedením daně klesnout celková hmotnost prodaného cukru ve slazených nápojích o 36 %.
Odborníci, kteří jsou členy NERV, navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru podle nich představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy. Studie přitom zmiňuje evaluační studii z prvního roku zavedení daně v Polsku, kdy měla mít dopad na obsah cukru v případě složení 62 % zkoumaných nápojů.
Studie navrhla spotřební daň v podobě, ve které by nápoje s hustotou cukru 50 gramů na litr byly zdaněny 3,4 Kč na litr. K tomu navrhuje za každých deset gramů nad tuto základní hustotu daň 0,35 Kč na litr navíc. Jako příklad uvádí, že půllitr nápoje s 72 gramy cukru by tak byl zdaněn ve výši 2,225 Kč. Navrhuje také zavést spotřební daň pro nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo, a to ve výši jedné koruny na litr. Studie uvedla, že spotřeba slazených nápojů by se snížila o 15 procent.
O koloběhu daní v přírodě:
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) April 29, 2024
1. Slazené nápoje zatížíme spotřební daní.
2. Zvedne se pokřik, že limonády jsou dražší, než pivo.
3. Zvýšíme tedy spotřební daň u piva.
4. Zvedne se pokřik, že nezdravé limonády jsou moc levné.
5. Zvýšíme tedy spotřební daň u limonád.
.
.
.
Pes…
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší. I experti NERV však upozorňují, že jde jen o díl ve skládačce, který má svůj smysl, musí ho však doplnit další kroky, jako je osvěta či podpora sportu u dětí.
V každém případě by daň přinesla zdražení sladkých nápojů pro spotřebitele a pro podnikatele další novou regulaci. „Mám pochybnosti o rozšiřování počtu komodit zatížených spotřebních daní. Co bude dál, bůček, jitrnice? Kondomy zdaníme víc, abychom podpořili porodnost, nebo naopak méně, abychom chránili zdraví? Tohle daňově sociální inženýrství nemám rád,“ komentoval návrh bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Daň „z neřesti“, která má plnit i funkci snižování spotřeby, už dnes zdražuje vybraný alkohol či tabákové výrobky.
Proti se ostře staví samotní výrobci, podle kterých se selektivně chystá ministerstvo trestat sladké nápoje, i když zdaleka nejde o jediný problém. Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. Firmy už podle svazu snižují množství cukru ve svých nápojích na základě doporučení WHO nebo strategie Z farmy na vidličku EU. Snížení spotřeby pak podle svazu může vést až k propouštění zaměstnanců a dopadu na zisk a daňové odvody i v navazujících sektorech.
