Obce a kraje sedí na stovkách miliard. Stát je chce využít a nabídne lepší úrok než banky

Obce a kraje mají ve svých pokladnách stovky miliard korun, které tam leží ladem, respektive na různých bankovních produktech prostřednictvím úroků vydělávají další peníze. Ekonomové se nicméně shodují, že úkolem obcí a krajů není působení na kapitálových trzích, ale snaha o rozvoj. To vnímá i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který avizoval, že by se hospodaření samosprávných celků mělo zefektivnit. Jedním nástrojem by mohly být půjčky státu s úrokem lepším, než jaký nabízí banky.

Ministr Stanjura v polovině března uvedl, že by v příštích týdnech či měsících mohla být zahájena debata se zástupci krajů, měst a obcí, jak zefektivnit hospodaření územních samosprávných celků. „Obecně platí, že nakládání s finančními prostředky je v kompetenci jednotlivých krajů, měst a obcí. MF nicméně dlouhodobě a průběžně upozorňuje na to, že akumulovat peněžní prostředky na bankovních běžných účtech není s ohledem na nízké úrokové sazby u těchto typů účtů příliš výhodné, a to ani za účelem budoucí realizace investic převážně z vlastních zdrojů,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Petr Habáň.

Samosprávy mají aktuálně v bankách uložených zhruba 480 miliard. Analytik Národní rozpočtové rady Roman Kalabiška v komentáři pro Echo24 uvedl, že ke konci roku bylo přibližně 40 % všech úspor uloženo na základním běžném účtu, které si obce a kraje musí založit u České národní banky.

„Veškeré tyto peníze tady časem ztrácejí kupní sílu, v případě roku 2023 dokonce o přibližně desetinu. Ačkoliv většina obcí využívá spořících účtů, jejich zhodnocení je i tak částečně omezené. To bude především platit v roce 2024, kdy se očekává pokles úrokových sazeb,“ uvedl Kalabiška s tím, že termínovaných účtů, které za běžných okolností nabízejí nejvyšší zhodnocení, využívá jen třetina obcí. Avšak obce a kraje na nich podle něj ukládají jen přibližně jednu devítinu svých celkových úspor.

Ve výsledku tak v roce 2023 obce a kraje vydělaly jen necelých 14 miliard korun na úrocích, a to včetně úroků z nakoupených cenných papírů či půjčených peněz. Podle Kalabišky nicméně není úkolem obcí a krajů peníze, jež jim přitékají do rozpočtů, investovat na kapitálovém trhu. „Hlavním cílem je zajištění veřejných služeb, a především investice do jejich vlastního rozvoje tak, aby to místní obyvatelé pociťovali na rostoucí kvalitě svého života. Zjednodušeně řečeno, k čemu vám bude, když se vaše obec může chlubit desetimilionovými zůstatky na bankovním účtu, když chybí kapacita v mateřské škole nebo jsou u vás chodníky samá díra?“ dodal Kalabiška.

Podle mluvčího MF Habáně zatím není žádný konkrétní návrh v běhu, nicméně deník E15 informoval o tom, že by stát mohl peníze obcí a krajů využít ve svůj prospěch, výměnou by pak nabídl výhodný úrok.

Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR a poslankyně Eliška Olšáková (STAN) pro Echo24 řekla, že tuto iniciativu MF dosud zaznamenali pouze z médií. „Zatím jsme neměli šanci s ministerstvem prodiskutovat detaily, ale jako bývalá starostka jsem toho názoru, že je na konkrétním zastupitelstvu, zda bude s půjčkou souhlasit. Dovedu si představit, že některé obce se mohou rozhodnout zúročit peníze pro budoucí použití,“ uvedla Ošláková s tím, že v této chvíli lze za SMS ČR pouze sdělit, že iniciativy státu, které by mohly řešit schodek státního rozpočtu vítáme, ale bude záležet na konkrétních podmínkách s rozhodnutí zastupitelstva.

Svaz měst a obcí ČR se podle slov své mluvčí Alexandry Kockové prozatím neměl možnost seznámit s konkrétními návrhy ministra financí Zbyňka Stanjury. „Společné jednání o financování územních samospráv vítáme a jsme připraveni aktivně vstoupit do diskuze o zefektivnění hospodaření územních samosprávných celků,“ uvedla Kocková.

Řada nezodpovězených otázek

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Petery je nejvyšší čas otevřít tuto debatu. „Vytvoření spolehlivého a dobře fungujícího systému ze strany státu, který by naplňoval potřeby rozpočtů obcí, ať už z pohledu flexibility dostupnosti finančních prostředků, výnosu a dalších, by mohlo v ideálním světě výrazně pomoci,“ uvedl Peterka s tím, že je nutné ukázat na fakt, že počet obcí v ČR na hlavu je i ve světovém srovnání obrovský.

„To komplikuje jejich chod, plánování, investice, ale i nakládání s finančními prostředky. V menších obcích navíc nejsou personální, ale často ani znalostní kapacity potřebné k efektivnímu nakládání s volnými finančními prostředky, což se může negativně promítnout i na výši úročení vkladů takových samosprávných celků. Obce mohou lidově řečeno přicházet o peníze,“ řekl Peterka.

„Na druhé straně máme stát, který si nyní „půjčuje“ v prostředí vysokých úrokových sazeb. Představený nápad by mohl teoreticky vést k tomu, že si stát od obcí půjčí za výhodnějších podmínek. Naopak obce, která státu půjčí, dostane výhodnější zhodnocení oproti současnému stavu,“ poukázal Peterka.

Každý zajímavý nápad zpravidla podle Peterky přinese spoustu nezodpovězených otázek. „Je stát schopný podobný systém vybudovat a následně provozovat za rozumných nákladů? Dokáže stát v takovém systému dlouhodobě nabízet výhodnější podmínky? Bude to dělat lépe než současné banky, které mají v řadě případů i díky svým matkám v zahraničí stovky let zkušeností? Jedná se vůbec o činnost, kterou by měl na trhu poskytovat stát? Bude nově vytvořený systém potřeba až období vysokých úrokových sazeb pomine? Já osobně jsem v odpovědích na tyto otázky velmi skeptický,“ dodal Peterka.

Zároveň se podle svých slov obává, zda takový systém nevytvoří motivaci, aby objem uspořených prostředků obcí v čase dále rostl. „To by vedlo k omezení investic a prohlubování dluhu veřejné infrastruktury, která je v řadě regionech nedostatečná. Jako první padne na mysl nedostatečná kapacita vzdělávacích institucí už od předškolního věku. V této oblasti i řadě dalších je více než zřejmá potřeba investic a rozpohybování úspor obcí,“ poukázal Peterka.