Nadnárodní firmy budou muset danit své zisky, schválil to Senát

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, nadnárodní firmy by platily daň pouze v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.

Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Vládní konsolidační balíček však zvyšuje od příštího roku sazbu daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, což by státu mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Roční výnos z dorovnávací daně se tím podle odhadů sníží na polovinu až třetinu. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.

Novela počítá s tím, že pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji.

Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google, Apple či provozovatele Facebooku Meta.

Odborníci už dříve řekli, že zákon přinese náročnou administrativu velkým firmám, které tuto daň budou platit. Domnívají se však, že zákon pomůže omezit daňovou soutěž zemí o to, ve které budou velké firmy sídlit, a přinese dodatečné peníze do veřejných rozpočtů.

Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.

Ministerstvo financí odhaduje, že zákon dopadne na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.