Přišel v Americe vietnamský moment?

KOMENTÁŘ

Přišel v Americe vietnamský moment?
Demonstrace na univerzitách odráží silný nesouhlas některých mladých Američanů se způsobem, jakým Izrael v Gaze válčí proti teroristickému hnutí Hamás. Foto: Jan Křovák
1
Homepage
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Nějaké jevy mají postupný vývoj, a pak v intencích toho vývoje přijde něco tak absurdního a nepochopitelného, že pak může následovat už jen zlom ve vnímání. To se teď přihodilo při tzv. propalestinských protestech v kampusech amerických univerzit. Tzv. tu píši proto, že pro leckoho může být důvodem k protestům „jen“ nesouhlas s tím, že Izrael srovnává se zemí Gazu a nehledí přitom na civilní oběti. U leckoho účast na protestu dokonce ani nevyžaduje souhlas s palestinskou státností.

 

Zlomový moment v hnutí stanových městeček na kampusech, který před více než týdnem začal na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, teď možná přichází s profesorskými videi. Na nich policejní mastodonti eliminují nejen studentské aktivisty, ale i vyučující, ženy, profesorky, tady a tady. Je to do té míry v rozporu se základním pojetím civilizace, že na nepředpojaté lidi taková scéna bude působit stejně, jako když v Uherském Hradišti za covidu policista zalehl na prázdném chodníku, avšak před jeho malým dítětem, muže bez roušky. Některý incident nese výpovědní hodnotu o celku. Dá se tedy na odkaz nekliknout, a pak se pobouření vyhneme. Ale je jisté, že mnoho jiných lidí klikne.

A tak jako se po Uherském Hradišti řadě Čechů vyjevila represivní povaha vládních hygienických nařízení, tady se Američanům ukazuje, kam až jsou orgány veřejné moci schopny zajít, aby se prosadil vládní výklad jednoho geopolitického střetu. Protesty studentů se šíří napříč Amerikou, trvají už týden, což je v době internetové roztěkanosti hodně. Mají potenciál změnit atmosféru v zemi, tak jako ji před 55 lety změnily studentské demonstrace proti válce ve Vietnamu? Že vůbec taková otázka může padnout, by před nedávnem bylo nepředstavitelné. Ovšem podpora Izraele v americké veřejnosti, která po útoku Hamásu 7. října přirozeně dosahovala astronomických výšin, významně klesá. Bylo by ironií dějin, kdyby bezpodmínečná podpora pro Benjamina Netanjahua americkému prezidentu Joeu Bidenovi prohrála volby, ironií proto, že Donald Trump je ještě proizraelštější než Biden. Avšak stávajícího prezidenta může potopit generace Z, jejíž aktivnější část teď protestuje v kampusech a na podzim nepřijde volit.

Ty protesty jsou dramatický důkaz, že někdy instituce a tzv. korporátní média ani se svým velkým výtlakem nedokážou prosadit svoji interpretaci. V tomto případě politika a po ní novináři opakují, že protesty jsou v podstatě antisemitské. Netanjahu je neváhal přirovnat k situaci na německých univerzitách ve 30. letech, tedy za Hitlera. Ve středu v televizním poselství vyhlásil, že „antisemitské davy převzaly špičkové americké univerzity“, že protesty jsou neseny lidmi, kteří žádají „zabít Žida, ať je kdekoliv“ – a vyzval americké úřady, aby na kampusech postupovaly ještě razantněji než dosud.

Několik zjevných antisemitů se skutečně vyskytlo, ale mnohem víc je tam zastoupeno židovských studentů, kteří na několika místech vysluhovali Pesach, drželi šabat – a žádný údajně antisemitský dav jim v tom nebránil. Proč asi tolik amerických Židů protestuje proti operaci v Gaze? Zřejmě všichni z humanitárních pohnutek, ale leckdo třeba i z obavy, aby masakrování Palestinců v Gaze nevedlo k růstu skutečného antisemitismu. Devalvovat tento vážný fenomén tím, že tak jako premiér Netanjahu hážeme antisemitismem kolektivně po lidech, kteří kritizují za konkrétní činy jednu konkrétní vládu a jednu konkrétní armádu, je čistá nezodpovědnost.

×

Podobné články