Evropské zelené kádrování se zaseklo

KOMENTÁŘ

Evropské zelené kádrování se zaseklo
Uhelná elektrárna Oekoven v Severním Porýní-Vestfálsku. Foto: Profimedia.cz
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Pandemie čínského koronaviru odvádí pozornost od dalších důležitých témat. Plavou pod povrchem. Jedním z nich je Nový zelený úděl. Předloni 16. prosince s velkou slávou na bruselském summitu schválená (i hlasem Andreje Babiše, podpis nepřipojili jen Poláci) cesta k uhlíkově neutrální ekonomice.

Samotný úděl je deklarace, která měla být naplněna konkrétním obsahem. Především rozdělením všech oborů v energetice, průmyslu a službách na to, co je zelené a udržitelné, a co není. Pod jménem taxonomie si Evropská unie dala ambici vytvořit konkrétní kádrovací seznam, které technologie jsou „udržitelné“ a které „špinavé“. Podle tohoto seznamu by pak bankéři měli „oceňovat“ riziko, které s sebou ta konkrétní branže nese. Na udržitelné by se půjčovalo a pojišťovaly by se za výrazně nižší úrok než ty špinavé. Trestnou finanční přirážkou by se ty špinavé měly postupně ekonomicky zlikvidovat.

 

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ohlašoval „první světový zelený seznam“. Rok se přehoupl. A žádný zelený seznam není. Země Evropské unie se nedokážou dohodnout, co je čisté a co špinavé. A to se ještě udělala kategorie neutrální, kam se přinejmenším dočasně mají parkovat obory, o kterých zatím úředníci a politici nejsou ochotni jasně rozhodnout.

Osmnáctého prosince, kdy byla uzávěrka připomínek ze členských zemí, přišlo těch připomínek 46 591, na tisících stránkách. Především se ale dala dohromady skupina deseti zemí střední a jižní Evropy, která se rozhodla velmi restriktivní zelený seznam blokovat.

O taxonomii už se bude hlasovat většinově, takže je potřeba dát dohromady blokační minoritu. Tu desítka ve složení Bulharsko, Kypr, Česko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Malta a Rumunsko má. Společný dokument jasně říká, co by se mělo v taxonomii upravit. Co by nemělo být zařazeno do trestaného, špinavého byznysu.

Hlavní linií je snaha, aby zemní plyn zůstal v „neutrální“ kategorii. Státy argumentují tím, že je to jedna z mála skutečně realistických a schůdných cest od uhelných elektráren k čistější ekonomice.

Nejde jen o plyn. Andrej Babiš tehdy na summitu, kdy velmi lehkovážně Nový zelený úděl podepsal, aniž by cokoliv vyjednal, slíbil, že se postará o to, aby jádro bylo mezi udržitelnými technologiemi. Přinejmenším to znamená tlačit na to, aby stejně jako plyn skončilo alespoň v kategorii neutrální.

Času je zjevně dost. Slavný zelený seznam hned tak nevznikne. Takže je potřeba toho času využít. Vyjasnit si, co je náš zájem na zeleném seznamu mít, a začít to prosazovat. Koalice zdrženlivých už se zjevně skládá. Teď je otázka, kolik z těchto zemí (z nichž má jen menšina jaderné elektrárny) bude ochotných kromě zemního plynu tlačit přinejmenším do neutrální kategorie také jádro.

×

Podobné články