Střet dvou oceánů. Proč se jejich voda nemísí?
Podívejte se na unikátní jev
NOVÉ
1
- red,
- ,
Velkým hitem sociálních sítí je video, na kterém je vidět, jak se střetávají dva oceány. Tisíce lidí diskutovaly o mýtické hranici mezi jasně modrou a světlejší zakalenou vodou. Příspěvek vyvolal diskuzi, kde se lidé snažili zjistit, kde k unikátnímu jevu dochází a co je jeho příčinou.
Dvoubarevné vodní plochy jsou k vidění na více místech. Jedno z nich je u Kapského Města v Jihoafrické republice, kde se střetává Atlantický a Indický oceán. Odsud bylo s největší pravděpodobností pořízeno video, které se líbí více než 140 000 uživatelům.
#CapeTown is the legislative capital of #SouthAfrica. Explore more about it through this #map.#SouthAfricaMaphttps://t.co/1wzGNOY6dc pic.twitter.com/UlwurwOrrw
— Mapsofworld (@Mapsofworld) April 21, 2017
Teplým mořským proudem v západní části Indického oceánu je proud Střelkového mysu. Je široký asi 100 km a jeho teplota dosahuje až 25 stupňů Celsia. Zároveň patří mezi nejrychlejší oceánské proudy. V blízkosti Střelkového mysu se střetává se studeným Benguelským proudem. Protože mají vody rozdílnou teplotu, slanost a vířivou strukturu proudění vody, jsou v místě střetu odlišně barevné.
Cape Point, South Africa.
— sar (@halfemptyhs) January 19, 2013
Where the Atlantic meets the Pacific Ocean..
Amazes me.
<3 pic.twitter.com/HxsVTe9U
Indian Ocean meets Atlantic Ocean…. but they never mix. Isn‘t it amazing? pic.twitter.com/fZmwraKK2q
— Debarati sen Roy (@Debarati3js) June 17, 2017
Dalším místem je Aljašský záliv, na hranici mezi Beringovým mořem a Pacifikem (Tichým oceánem). Hranice, kde se vody Beringova moře a Pacifiku střetávají, je také snadno rozpoznatelná i ze satelitních snímků. Ken Bruland, profesor oceánologie na univerzitě v kalifornském Santa Cruz, vysvětlil pro server Alaska Dispatch News pravý důvod vzniku tohoto fenoménu. Sám byl členem výpravy, která hranici mezi oceány mapovala a autorem některých fotografií, které se později objevily na internetu.
K jevu dochází tak, že ledovcové řeky odnášejí z hor sedimenty obsahující velké množství železa, které se pak dále šíří pomalými oceánskými proudy. Ty jsou zodpovědné za světlejší, kalně modré zabarvení. Tvrzení, že by se vody nemísily, je nesmyslné, proces ale trvá delší dobu a není od pohledu rozpoznatelný. Hranice se posouvají podle směru foukání větru a dalších změn počasí.
