Na město padají bomby, ale opera v Doněcku stále hraje

Městská opera v Doněcku zůstává nadále otevřena navzdory nebezpečí, které ve městě hrozí kvůli bojům mezi místními separatisty a ukrajinskými silami.

Z města, kde na ulici spíše než vozidlo potkáte tank s ozbrojenými muži, již více než polovina obyvatel uprchla. A většina obchodů má zavřeno. Městem se denně rozhléhají signály požáru a lidé se naučili identifikovat různé zvuky raket. V budově doněcké opery jsou však diváci vedeni k rozlišení jiných zvuků: Verdi, Puccini, Strauss či Bizet.

Dirigenti již také opustili město a pěvci riskují pokaždé, když cestují do práce. Je to riziko, nicméně stojí za to, říkají. Vzhledem k bezpečnosti však vystoupení probíhají pouze v denních hodinách a o víkendech.

„I když lidé nepřijdou, vědí, že opera je otevřena, a již to je samo o sobě oživení – alespoň něco v této situaci funguje normálně,“ řekl deníku The Guardian barytonista Sergej Dubnicky, vystupující ve Straussově Netopýrovi. 

Opera sídlící v nápadné, neoklasicistní budově na hlavní třídě Doněcku, byla otevřena v dubnu roku 1941, pár měsíců před nacistickou okupací. Hlediště s téměř tisíci sedadly vzbuzuje pocit vznešenosti. 

Před novou sezónou, na podzim loňského roku, se vedoucí sboru Vasil Rjabenko obrátil na lidi ze souboru s otázkou, zda by chtěli pokračovat. Všichni souhlasili a 4. října uvedením hry opery Netopýr vstoupili do další sezóny.

„Vstupenky byly zdarma a ve frontách stály stovky lidí. Lidé však byli zklamáni, že se na ně již nedostalo, tak jsme nakonec svolili k sezení na schodech a stání na křídlech. Dvě staré dámy nám na kolenou a se slzami v očích děkovali, že jsme otevřeli sezonu,“ uvedla pro Guardian náměstkyně ředitele, Natalija Kovalejova.

„Doma se stěny stále třesou,“ říká osmdesátiletá Lidia Kachalova, která je v divadle od roku 1958, nejprve jako sólistka a nyní jako manažerka. Žije v blízkosti vlakového nádraží v Doněcku, což je oblast, kde v poslední době panovaly těžké boje. Město stále odmítá opustit, ačkoliv většina její rodiny odešla na západ Ukrajiny. „Můj život je tady, můj byt je tady, hrob mého muže je také tady. Jak bych mohla opustit místo, kde je můj manžel pohřben? Můj syn mi stále volá, ať odejdu za ním. Ale nehodlám opustit svůj byt. Stačí si pustit nahlas pěknou hudbu a hned máte jiné myšlenky.“

Zde Video z Doněcka.

Čtěte také: Doněčtí povstalci chtějí mobilizovat až 100 000 lidí

Ukrajinská armáda hlásí těžké ztráty a ztrátu strategického místa

Další ostřelování na Ukrajině: 12 lidí zemřelo v Doněcku

Tvrdé boje, Doněck paralyzován. Unikátní fotky z dronů