1

Jste rasisti. A ne že ne

Hoďte šovinistovi, nacionalistovi, populistovi – nebo jak mu chcete říkat – návnadu a on ji sežere i s navijákem. Ze šíření zpráv o určitých tématech, typicky o uprchlících či muslimech, se dá dobře žít, protože určitý typ lidí na ně klikne, aniž by se staral o to, jestli je to pravda, nebo ne. Co na tom, že uprchlíci nezapálili kostel v Dortmundu? Znělo to dobře. Dobře ve smyslu, že to potvrzovalo předsudky, které konzumenti měli.

Jenže pravicoví primitivové nemají na toto sedání na lep monopol. Vůči konfirmačnímu zkreslení nejsou imunní ani liberální, vzdělaní, progresivní lidé. Jen má samozřejmě trochu jinou podobu.

V minulých dnech se na sociálních sítích rozšířila tzv. mapa rasismu v Evropě. Nejprve na webu Mindhacks, ale protože mapy a grafy jsou zvlášť virální, šířilo se sdělení dál. Mapku sdílel například anglický twitterový účet stanice Rádio Svobodná Evropa a od něj zas řada dalších lidí. Mezi nimi i řada správně smýšlejících Čechů. Protože, nepočítáme-li „ruský svět“, na mapce je Česko spolu s Litvou nejrasističtější zemí Evropy. A část nás Čechů si vždy ráda masochisticky potvrdí, jak jsme ve všem špatní.

(To mimochodem není univerzální vlastnost. Pro mnoho národů je typické bez rozpaků přijímat zprávy potvrzující, jak jsou ve všem nejlepší, a dávat se ostatním za vzor. Jako téměř geneticky vyšlechtěný exemplář tohoto chování funguje jistý typ českého emigranta v Německu. Jeho osvojené německé sebeuspokojení spolu se zachovaným českým sebemrskačstvím vytváří vysokokapacitní přenosový kanál nesnesitelného nadřazeného poučování).

Až na to, že mapa rasismu je fake news.

Jak upozornila socioložka Johana Chylíková, je založena na průzkumu, který se nedá brát vážně.

Zaprvé stojí na respondentech, kteří se o průzkumu dozvěděli a sami od sebe se ho rozhodli na internetu vyplnit. Celý datový soubor tedy nemá o moc lepší vypovídací hodnotu než klikací čtenářská anketa na zpravodajském webu.

Ale i kdyby měl, průzkum měří rasismus pomocí testu známého jako Race IAT – test implicitních asociací. A ten je plný problémů.

Je založen na myšlence, že spojitost dvěma představami či pojmy, které už máme v mysli spojené, dokážeme zaznamenat rychleji než spojení mezi dvěma pojmy, které jsou nám neznámé. Dělá se na počítači, kde si ho můžete zkusit udělat i vy. Chylíková ho popisuje podrobně.

Co z IAT vyplývá? „Proponenti metody Race IAT souhlasí s teorií, podle které metoda a) měří implicitní rasistickou zaujatost, b) výsledky v Race IAT jsou prediktorem diskriminačního rasistického chování,“ píše Chylíková.

Jenže IAT není příliš spolehlivý – když si ho člověk po čase zopakuje, výsledky se mohou dost lišit, víc, než je v profesi akceptovatelné. A ta „implicitní rasistická zaujatost“ možná nevyjadřuje nic jiného než právě výsledek v IAT. A to, že výsledky v IAT jsou „prediktorem diskriminačního rasistického chování“, se v následných nezávislých studiích příliš nepotvrzuje.

A to se opět jedná o psychologické studie – výzkumníci třeba měří, jestli respondent v kontaktu s černochem víc mrká. Trpí to slabinami všech fikaných psychologických experimentů. Řada lidí se v kontextu testu chová jinak než v reálném životě. Nemluvě o tom, že chování severoamerických či západoevropských univerzitních studentů (kteří jsou nejčastějšími subjekty experimentů) se zobecňuje na všechny lidi všude.

Tvrdit, že člověk s „rasistickým“ skóre v IAT se v reálném životě chová rasisticky, je zkrátka nevěrohodné.

Přesto se test od té doby, co ho v roce 1998 prezentovali psychologové Anthony Greenwald a Mahzarin Banajiová, těší velké popularitě, používá se ve firemním světě a poznatky o jeho nespolehlivosti se prosazují pomalu.

Lze si domyslet, proč. Test nabízí, že změří implicitní rasismus, tedy i rasismus lidí, kteří tvrdí a jsou třeba i upřímně přesvědčeni, že rasisté nejsou a k lidem přistupují bez předsudků. V západním světě je už nějakou tu dekádu ve slušné společnosti nepřijatelné chovat se rasisticky. Přesto jsou postavení a výsledky lidí různých ras ve společnosti stále nerovné. Nebylo by ideálním vysvětlením, že i lidé toho nejlepšího přesvědčení jsou rasisti nevědomě? A že nepomůže nic jiného než zavádět systematická opatření, jež budou korigovat důsledky tzv. strukturálního rasismu? Nástroj, který vám objektivně, s autoritou VĚDY řekne, že jste něco jiného, než si myslíte, přichází jako na zavolanou.

Chylíková bohužel ve svém textu nabízí dva alternativní zdroje informací o tom, jací jsme rasisti, které mají své vlastní problémy.

Nachází je v datech European Social Survey z let 2014–2015. Dvojice otázek v něm zjišťovala postoj k přijímání uprchlíků či imigrantů a pak imigrantů jiné rasy či etnika. Je s tím spojen metodologický problém ještě větší než ten, na který upozorňuje Chylíková – postoj k imigraci je použit jako „provizorní indikátor rasismu“. Takže nemáte možnost říct, že dáváte přednost kulturně bližším imigrantům, byť by to byl názor podpořený řadou sociálněvědných poznatků. Anebo byť byste odpovídali s vědomím, že aktuálně panující integrační politika zaručuje špatné výsledky. Ne, pokud neodpovíte, že je vám úplně jedno, odkud imigranti jsou, jste rasisti.

Tento posun v definicích, z něhož se pak vyrobí bombastický titulek a šíří se jako fakt, je poměrně častý. Zejména tehdy, když lze autoritu VĚDY použít k posílení dojmu, že my západní lidé, případně zejména bílí heterosexuální muži, jsme všichni „objektivně“ vinni. Vlna nových opatření proti znásilnění na amerických univerzitách je zdůvodňována velmi pofidérním průzkumem, podle něhož je „jedna z pěti studentek obětí sexuálního útoku“, který citoval i prezident Obama. Jiný příklad: loni v říjnu vyšel na serveru Buzzfeed článek s bombastickým titulkem „Odhalení: Téměř polovina dospělých v Británii a Evropě má extremistické názory“. Jeho autor Alberto Nardelli ho propagoval na sociálních sítích s tím, že je to možná nejdůležitější článek, jaký napsal. V textu se ale dozvíme, že průzkum měl měřit postoje označované politickým vědcem, který ho zkonstruoval, jako „autoritářské populistické názory“. A až úplně na konci článku, po mnoha odstavcích věnovaných Národní frontě, Jobbiku a Nigelu Farageovi, se dozvíme, že tyto názory jsou charakterizované čtyřmi postoji – proti imigraci, proti lidským právům, proti institucím EU a „integračním politikám“ – a silným důrazem na zahraniční politiku.

Takže nemůžete být proti další integraci EU, aniž byste nebyli extremisti. Nemáte rádi Junckera? Náckové!

Tu druhou alternativu zjišťování rasismu, kterou Chylíková nabízí, jsem si nechal nakonec, protože by možná bylo lepší o ní nepsat. Ale když s ní přišla…

Je jí odpověď na otázku v ESS „Myslíte si, že některé rasy či etnické skupiny se rodí méně inteligentní než ostatní?“.

Problém je v tom, že odpověď specializovaných věd a odpověď politiky a převládajícího veřejného diskurzu na tuto otázku se liší. Všichni víme, proč je to ožehavé. Všichni víme, jak obtížně se přesvědčuje, že z případné kladné odpovědi nevyplývá, že by se mělo s lidmi různých ras zacházet jinak. Protože lidská povaha a dějiny prostě jsou, jaké jsou. Ale pro přesnost je prostě třeba říci, že odpověď specializovaných věd na tuto otázku je nejednoznačná a kloní se spíš k „ano“. Když je „popírání vědy“ špatné v jedné oblasti, musí být špatné i v druhé. Možná by měl člověk dvakrát přemýšlet, co s takovou otázkou bude dělat, než ji do nějakého průzkumu zařadí.

Děti na objednávku Posouvání hranic: Náhradní mateřství, výroba dětí na zakázku. Smíme všechno, co umíme?
Jsme poslední romantici Sochař a malíř Jaroslav Róna o židovských předcích, svých souputnících i dávných civilizacích

Hesla:

/
komentátor ECHO24.cz

Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.