České restituce tunelují Rusové, ozývá se z pravoslavné církve

Boj v pravoslavné církvi

Lidé dosazení Moskvou ovládli českou pravoslavnou církev a mohou využívat peníze z restitucí pro své zájmy. To tvrdí zástupci českých pravoslavných, kteří o zásah požádali ministra kultury. „V této církvi je řada problémů a přibližujeme se k nějakému rozhodnutí,“ řekl deníku ECHO24.cz Daniel Herman . Zároveň však připustil, že stát zřejmě nemá dostatečné páky, aby zabránil rizikovým scénářům. 

Igor Slaninka se letos v létě od svých nadřízených z Prahy dozvěděl, že coby pravoslavný kněz ve své farnosti v Mostě končí. Kromě toho přišel o možnost dále ovlivňovat, co se bude dít s velkou vilou, vinicemi a dalšími pozemky, které patří  církevní obci v tomto severočeském městě.

Na tom by nebylo nic mimořádného, kdyby nemovitosti mostecké církevní obce, které patří u pravoslavných k těm nejlukrativnějším,  a další církevní majetky v republice nyní podle kritiků neovládli lidé, jež v Česku dosadila Moskva. Česká pravoslavná církev se totiž personálně propojila s takzvaným podvorje, což je zastupitelská organizace ruské pravoslavné církve v České republice a do svého vedení jmenovala funkcionáře, kteří vyhovují ruským zájmům. Na tento vývoj dopisem českému ministrovi kultury upozornil letos v dubnu dokonce patriarcha z Konstantinopole Bartoloměj, který je považován za světovou hlavu pravoslavné církve. 

Jednou z kritizovaných změn je například to, že hlavní představitel ruského podvorje sídlícího v Karlových Varech Nikolaj Liščeňjuk, tedy jakýsi pravoslavný „nuncius“ moskevského patriarchy, se stal zároveň zaměstnancem české církve a pobírá mzdu vyplácenou českým státem.

Kromě zásahu v Mostě rozpustilo současné vedení pravoslavné církve mimo jiné také pravoslavnou obec v Ostravě a správu tamních majetků svěřilo nově dosazeným lidem, kteří jsou orientováni na ruský patriarchát v Moskvě, a ne na řecký v Konstantinopoli (tedy v Istanbulu), který měl donedávna v Česku největší vliv.  

Ministr: s Ruskem neměla církev nikdy mnoho společného

„Hrozí, že Rusko nyní může ovlivnit i převody peněz v rámci české církve,“ domnívá se Vojtěch Merunka, redaktor pravoslavného webu Sůl země, který byl se zástupci pravoslavné církve na jednání s Danielem Hermanem, jež proběhlo minulý měsíc. Delegaci vedl Simeon, někdejší metropolitní správce pravoslavné církve, kterého současné proruské vedení pravoslavných loni sesadilo.

„Nechceme ohrozit jednání, které vedeme s ministerstvem kultury,“ řekl jeden z členů delegace, který však nechtěl být jmenován. „Mám rodinu a oni jsou schopni všeho,“ tvrdí. Mezi kritiky současného vedení církve se mluví o tom, že původní čeští a slovenští kněží bývají nahrazováni novými z řad imigrantů z Ukrajiny, Ruska a Moldavska, kteří souhlasí s novou promoskevskou orientací. Noví lidé mají mimo jiné rozhodovat o tom, jak se naloží s miliardou korun, kterou česká pravoslavná církev postupně dostane v rámci restitučních náhrad.

„Rusové rozhodně neusilují o naše peníze a nikdy se nevměšovali do našich interních církevních záležitostí. To zní až komicky, aby v porovnání s námi bohatá ruská církev řešila finance naší místní české církve, které sotva zabezpečí náš vlastní chod,“ napsal v e-mailu současný pražský pravoslavný arcibiskup Jáchym, jenž byl zvolen na začátku letošního roku a konstantinopolský patriarcha Bartoloměj ho odmitá uznat. 

Moskevský patriarchát v minulosti poskytl na provoz české církve milionové dary, bylo z nich zrekonstruováno například sídlo pražského arcibiskupa Kryštofa. Ten byl veden jako agent StB, ale jeho řídící důstojník mu u soudu dosvědčil, že agentem nebyl.

„S Ruskem a Moskvou neměla česká pravoslavná církev, která tu má dlouhou tradici, nikdy mnoho společného,“ říká ministr Herman.  „Koho si církevní subjekty zvolí, je ale plně jejich věc a záleží na nich, jestli to bude člověk etnika španělského, ruského nebo australského. Do toho stát nemůže zasahovat,“ dodává. Podle ministra může jeho úřad pouze přezkoumat, zda bylo po právní stránce v pořádku jmenování takzvaného statutárního zástupce církve, tedy funkcionáře, který má podpisové právo k účtům, na něž přicházejí peníze z restitucí.

„Zkoumají se všechny momenty, které vedly ke jmenování osob. Pokud shledáme, že vše bylo v pořádku, není důvod cokoli měnit, v opačném případě vyvodíme důsledky,“ řekl Herman. „Podle mého názoru je ale v této církvi řada problémů,“ dodal poté.

Přejít na diskusi