1

EET funguje. Hospody zdražily nejvíc od krize

První nepochybný výsledek pokladen EET je k dispozici. V prosinci se pokladny zavedly v restauracích a hotelech, v úterý statistický úřad ohlásil, že ceny v nich meziročně vzrostly o 4,4 procenta. Kdo si myslel, že náklady za zvýšenou byrokracii nezaplatí běžný spotřebitel, ten se mýlil.

To je nepochybný fakt, na kterém se shodnou všichni analytici, očekával ho ovšem každý, kdo nepodlehl marketingu autora reformy Andreje Babiše. Přesto údaje o inflaci a jejich souvislost s EET skrývají mnohem víc, i když ne tak zřetelných informací. Především se opět potvrdilo, že představitelé českého státu dokážou své zásahy do daňových systémů neomylně načasovat do nevhodného termínu. Každý ekonom si vzpomene, jak premiér Mirek Topolánek v lednu 2008 zvyšoval dolní sazbu DPH u potravin z pěti na devět procent. Způsobil tím šestiprocentní inflaci a oslabil ekonomiku, která pak o to hůře čelila nárazu světové finanční krize.

Zásah v nevhodnou chvíli

Dnes rostou ceny v hospodách největším tempem od prosince 2008. To je nepříjemné. Jenže inflace se neomezuje jen na restaurační zařízení, protože ji do Evropy importují světové ceny potravin a pohonných hmot. Potraviny v prosinci meziročně zdražily o 3,3 procenta, což je nejvíc od dubna 2014, doprava podražila o 2,5 procenta, nejvíc od května 2012. Celkově se ceny zvýšily o dvě procenta, což je opět nejvíc za čtyři roky. Nepochybně toto číslo patří k nejvyšším v Evropě. Srovnání je k dispozici zatím za listopad a z něho je zřejmé, že české ceny rostou nejrychleji po těch belgických.

Pod inflačním tlakem je celá Evropa. I z pohledu Čechů nejdůležitější Německo, kde v prosinci zdražovaly energie a potraviny rychleji než u nás. Zdá se, že Češi rozjeli změny v daních tak nešťastně, aby tomu pokud možno nedokázali čelit. V příštích měsících může být ještě hůře. Hospody nejspíš ještě dále zdraží, protože v lednu už nepůjde vydělávat na velkém obratu jako o Vánocích, navíc v březnu zasáhnou EET obchodníky.

V této chvíli si většina ekonomů ještě nepřipouští, že zvyšování cen poškodí ekonomiku jako celek. Omezují se na komentáře, že se konečně plní inflační cíl České národní banky. Viděno z laického odstupu, v centrální bance mohly v úterý opravdu létat špunty z lahví šampaňského, protože se cenový růst dostal přesně na úroveň, kvůli které centrální bankéři intervenovali na měnovém trhu a oslabovali korunu už od listopadu 2013. „Cíl je splněný v předstihu, a tak není důvod dál prodlužovat kurzový závazek,“ chválí dvouprocentní inflaci také Petr Dufek z banky ČSOB a doporučuje, ať národní banka uvolní kurz koruny už do konce března. Jako kdyby inflace byla starý dobrý známý, který se konečně vrátil z dlouhé cesty.

Mnozí jiní ovšem důvod k oslavám nemají, právě naopak. Češi jsou národem střádalů a ukládají peníze, i když banky platí nulové úroky. To je případ posledních let, jenže teď k tomu přistupuje další nepříjemnost. Inflace ukrajuje z vkladů bez milosti a málokdo může být spokojen, když jen letos ztratí každá jeho uložená tisícovka na své hodnotě minimálně dvacet korun.

Riziko inflační spirály

Rostoucí inflace ve volebním roce nemůže nechat v klidu ani politiky. Češi se inflace bojí a považují ji za svůj hlavní problém, i když se pohybuje kolem nuly. Nemusí to být nutně jejich finanční negramotností, kterou jim mnozí vzdělanci rádi předhazují. Jako inflaci si běžný člověk někdy předkládá napětí mezi příjmy a výdaji, přitom takové napětí musí být značné u významné části společnosti. Podle listopadového Eurobarometru považuje inflaci za svůj největší problém 41 procent Čechů, nejvíc po Litevcích a Portugalcích. Pokud bude mít v novém roce významný dopad na jejich peněženky, mohou z toho vinit vládní strany.

Dosud jsou údaje o inflaci jen předzvěstí toho, co může přijít. „Nečekaně rychlé zdražování potravin zasáhne nízkopříjmové domácnosti a může ve výsledku utlumit růst spotřeby domácností,“ varuje například hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Na druhé straně firmy těžko shánějí zaměstnance, a musí tedy čelit tlaku na zvyšování mezd. Když v této situaci zdražují základní potraviny a energie, pak vzniká riziko inflační spirály. Podle Zamrazilové bude zajímavé sledovat, jestli Česká národní banka dokáže udržet růst cen pod kontrolou, když drží úrokové sazby na nule, a vzdala se tak svého nejsilnějšího nástroje na boj s inflací.

 

Hesla:

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.