Rektor Bek: Zemanovi příznivci se chtěli studentům pomstít

ZEMANŮV SPOR S AKADEMIKY

Rektor Bek: Zemanovi příznivci se chtěli studentům pomstítNOVÉ
Mikuláš Bek (vpravo) s rektorem Liborem Grubhofferem na Albertově. Foto: Foto: Twitter Mikuláše Beka
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Rozhodnutí policie nepustit studenty k pamětní desce na pražském Albertově neodsoudili jen někteří politici, ale i rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Podle Beka, se kterým Miloš Zeman vede dlouholeté spory, se chtěli prezidentovi příznivci studentům pomstít za události z loňského roku, kdy byl na Albertově doslova zasypán vrženými vajíčky.

„Je to jak kdyby si v Brně zabrala pro svoji demonstraci nějaká xenofobní organizace Kaunicovy koleje, a tím pádem zabránila studentům, aby oslavili svůj svátek tam, kde je to vhodné. Je to naschvál. Příznivci pana prezidenta a pana Konvičky se chtěli pomstít za loňskou demonstraci, která byla proti prezidentovi. Kvůli těmto politickým hrám neprobíhají oslavy 17. listopadu v přiměřené atmosféře a s důstojností, jakou by si zasloužily,“ řekl Bek během průvodu studentů v Brně.

Rektor brněnské Masarykovy univerzity tím reagoval na incident z úterního dopoledne, kdy policisté a členové ochranky nechtěli pustit studenty k pamětní desce na pražském Albertově. Studenti chtěli u desky, která připomíná události z listopadu 1989 zapálit svíčku. Zemanovy příznivce a sympatizanty Bloku proti islámu, který akci na Albertově zorganizoval, přitom policisté za zátarasy směrem k desce pouštěli.

„Máme oprávnění nevpouštět lidi na určená místa,“ řekl jeden z členů ochranky. Potom doplnil, že může dát některým možnost vejít, ale ne celé skupince studentů. „Je ostudné, abyste 17. listopadu ukradli prostor, který patří studentům a studentským demonstracím,“ reagoval na to jeden ze studentů. Ochranka již poté odmítla studentům cokoli vysvětlovat.

Bek však není jediný, kdo nevpuštění studentů na Albertov kritizoval. V prohlášení se vůči němu ostře ohradil i děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš.

Z prohlášení děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslava Gaše
„...Když si letos studenti chtěli připomenout své zastřelené a zbité spolužáky a učitele, bylo vše jinak. Albertov byl zaplněn lidmi, kteří v naprosté většině neměli s albertovským životem nic společného a projevovali názory, které se s názory studentů v naprosté většině neshodují. Se studenty bylo zacházeno jako s vetřelci a skupinka asi dvaceti studentů nesměla přejít dvacetimetrovou vzdálenost k pamětní desce s nápisem „Kdo když ne my, kdy když ne teď,“.
K pamětní desce s heslem, se kterým se jim 17. listopadu 1989 podařilo nastartovat  listopadovou revoluci. Argument, že to bylo z bezpečnostních důvodů kvůli účasti pana prezidenta na akci pořádané jeho příznivci je neospravedlnitelný, protože pan prezident měl přijet na Albertov až za tři hodiny a celý dvacetimetrový prostor byl prošpikován policií a členy ochranky.
Studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. To se v příštím roce nesmí stát.“

Obdobně zareagovala prohlášením i Filozofická fakulta UK. „Mezi těmi, kdo se dnes pokusili zapálit svíce u památníku na Albertově, byli opět naši studenti a kolegové. Ačkoli se pokoušeli důstojným způsobem uctít památku svých předchůdců, kteří stanuli tváří v tvář totalitě, policejní zátaras jim to znemožnil. Naopak účastníkům demonstrace pořádané Blokem proti islámu, mezi nimiž řada zastávala extrémní pravicové postoje, přístup do prostoru na Albertově umožněn byl. 17. listopadu 2015, v Mezinárodní den studentstva, došlo na Albertově k nedůstojnému jednání se studenty Univerzity Karlovy a ke zcela účelovému zneužití významného výročí k propagaci konkrétních politických zájmů, krajních občanských postojů a xenofobie.“

Fiala: Pošlapání Listopadu 

V průběhu dne se za studenty postavil například předseda ODS a zároveň Bekův předchůdce ve funkci rektora Masarykovy univerzity Petr Fiala, který to nazval „pošlapáním Listopadu“. Europoslanec za KDU–ČSL Pavel Svoboda potom poznamenal, že „v listopadu 89 studenti na Albertov mohli“.

Spor mezi Bekem a Zemanem přitom není nijak nový. Oba muži se dostali do konfliktu poté, co rektor Bek v září 2013 znemožnil Zemanovi vystoupit na brněnské univerzitě. Rektor své rozhodnutí odůvodnil tím, že kdyby prezident coby čestný předseda strany SPOZ na univerzitě vystoupil v době předvolební kampaně, porušil by tím její politickou neutralitu.

Prezident Zeman v reakci na to Mikuláše Beka spolu s dalším rektorem, se kterým měl osobní spor, nepozval na oslavu státního svátku 28. října v letech 2013, 2014 ani 2015. V roce 2015 se potom za rektory, kteří kvůli osobním sporům nedostávají pozvání na hradní oslavy 28. října, postavila Česká konference rektorů, která začala pozvání na oslavu státního svátku ignorovat.

Čtěte také: Semknutí rektoři bojkotují Hrad. Schapiro pozvánku dostal

Bojkotujte Zemana, vyzývají rektoři po odmítnutí profesorů

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články