Drsná pravidla stavebního zákona. Lidem se omezí možnost vyjadřování
Týdeník Echo
4
Proces na povolení stavby patří v Česku k nejdelším na světě. Od příštího roku se to má zrychlit, protože sněmovna přijala stostránkovou novelu stavebního zákona. Dnes musí každý, kdo by chtěl postavit dům, továrnu nebo novou silnici, absolvovat územní a stavební řízení, velké projekty se nevyhnou ani hodnocení EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Napříště se aspoň územní a stavební řízení sloučí do jednoho procesu.
Dalším nápadem na urychlení staveb vzbudili poprask sociálnědemokratičtí poslanci František Adámek a Jaroslav Foldyna. Pozměňovacím návrhem vyloučili možnost, aby se územního i stavebního řízení účastnily spolky, které často zbytečně zdržují. Například ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš to hodnotí jako nepřípustné oslabení občanských práv. Poslanci však návrh prosadili a teď novela stavebního zákona čeká na Senát. Do Salonu Týdeníku Echo přišel František Adámek svůj nápad vysvětlit nejen Danielu Vondroušovi, ale také náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Marcele Pavlové, jež jménem vlády novelu připravovala.
Adámek: Nebylo smyslem zabránit občanům, aby se vyjadřovali k tomu, když se někde něco staví, ale aby se u některých velkých staveb zabránilo obstrukcím. Nemáme úplně dobrou zkušenost s některými protesty občanů nebo spolků, protože přinášejí státu velké ztráty. Existuje třeba velká investice za více než dvacet miliard, která přinese 1400 pracovních míst, a do územního řízení se tam přihlásily dva spolky po třech lidech, jeden je z Ostravy, jeden z Prahy. Tím se všechno komplikuje.
O jakou stavbu jde?
Adámek: Nechci být konkrétní. Stavební řízení ještě neskončilo a možná bych dal návod některým lidem vydělat si peníze (popisu odpovídá stavba továrny na pneumatiky Nexen v Ústeckém kraji – pozn. red.). Dnes se může šikovný stavař a šikovný právník zajímat o situaci na druhé straně republiky a bránit užitečné stavbě, protože mu jeho ekologické cítění nedá.
Chcete tedy zabránit účelovým blokováním staveb, jimiž chtějí některé spolky vynutit desátky od investora?
Adámek: Známe hodně případů z minulosti, že si někdo koupí třeba pět metrů čtverečních pozemků na místě, kudy má vést dálnice. Pak může zdržovat hodně dlouho. V žádném případě jsme nechtěli ubrat a myslím ani neubrali práva běžným občanům, aby se vyjadřovali ke stavbě ve svém okolí. Zelený kruh nemá pravdu, když tvrdí, že se lidé nemohou vyjadřovat k čerpacím stanicím a supermarketům. Když má stavební záměr vliv na životní prostředí, proběhne zjišťovací řízení nebo hodnocení EIA – a v takovém případě se vyjadřovat mohou. Jenom když jde o evidentně menší záměry, u nichž stačí územní a stavební řízení, nevidím důvod, aby se lidé vyjadřovali ke všemu. Soused se přitom může vyjádřit vždycky, to je dáno stavebním zákonem. Podle nálezu Ústavního osudu přitom nejde jen o přímého souseda, ale i člověka, který bydlí o dům nebo o pět domů dál.
Pavlová: Musíme rozlišovat. V procesu EIA veřejnost zůstává. Teď hovoříme o tom, že jsou menší stavební záměry třeba v Aši nebo Plzni, při nichž může občanské sdružení z Ostravy vstupovat do územního a stavebního řízení. Vstupují tam, protože chrání veřejné zájmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ale my jsme tam dosud měli ochranu přírody duplicitně. Když je vedeno řízení, že se má někde kácet, spolky tam jsou a zůstanou tam i po přijetí pozměňovacího návrhu. Ale neměly by už mít možnost účastnit se územního nebo stavebního řízení. Při řízení u stavebního úřadu chrání veřejné zájmy orgán ochrany přírody a krajiny (obvykle příslušný odbor krajského úřadu – pozn. red.). Ten vydává závazná stanoviska a stavební úřad musí postupovat v součinnosti s tímto závazným stanoviskem. V tom je první duplicita. Pak je tam druhá věc: stavební úřad může v územním řízení povolit jenom tu stavbu, která je v souladu s územním plánem a jinou územně správní dokumentací. Spolky se mohou účastnit procesu pořizování územního plánu a tam řešit ochranu přírody. I v tom je duplicita.
Ministerstvo podporuje pozměňovací návrh pana Adámka a Foldyny?
Pavlová: Paní ministryni jsme doporučili vyslovit s návrhem souhlas, protože v tom vidíme urychlení správních řízení. Ještě dodávám, že účastníkem každého územního řízení je obec, na jejíž území se ten záměr umísťuje. Přitom obec uplatňuje připomínky a námitky v zájmu svých občanů.
Adámek: Jsem komunální politik od roku 1998. Mohl bych hodiny vykládat o tom, jak se rada městské části vyjadřuje v rámci územního řízení. Je tam od toho, aby každou stavbu projednala s občany, kterých se dotýká, a snažila se občany ochránit nebo to kompenzovat.
Vondrouš: Chtěl bych reagovat na paní náměstkyni. Samozřejmě je veřejnost duplicitní vůči rozhodování úřadů. Proto se také účast veřejnosti zaváděla. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, pak garantuje, že se během volebního období neomezí stávající účast veřejnosti na rozhodování. Ministryně pro místní rozvoj to potvrzovala ještě před hlasováním o pozměňovacím návrhu, až těsně před hlasováním otočila.
Dnes mohou být účastníci územního řízení třeba pro stavbu čerpací stanice vedle nějakého sídliště trojího typu. Může to být obec, na jejímž území se staví, potom vlastníci i nepřímo sousedících pozemků. Podle nové úpravy vypadnou ti, kteří tam bydlí, ale nemají tam majetek. Ti se dosud mohli účastnit jenom jako spolek. Dobrý příklad se dá popsat na Ostravsku. Je tam obrovské sídliště, které patří panu Bakalovi nebo dnes už někomu jinému. Pokud tam chce něco postavit, může se ke svému záměru vyjádřit – a těžko se bude vyjadřovat špatně. Ale všech těch dvacet tisíc nájemníků možnost vyjádřit se nedostane.
Pavlová: Mícháme hrušky s jablky. Jestli bude možné na určitém území postavit čerpací stanici, to už musí stanovit územní plán. Jinak by územní rozhodnutí nemohlo být vydáno. A návrh územního plánu může připomínkovat v průběhu jeho projednávání kdokoliv.
Adámek: Benzinová stanice je přece skladování nebezpečných chemických látek nad jednu tunu – a to musí podle zákona projít zjišťovacím řízením. Proti jeho výsledku se může veřejnost odvolat.
Vondrouš: Ale jak pomůže, že se veřejnost nemůže zúčastnit územního řízení?
Adámek: Ale proč by se měla účastnit, když to nezasahuje do přírody, krajiny? Nemyslím, že každý, kdo má hlavu a dvě ruce, se může vyjadřovat ke všemu, co se v republice stane. Rozumím, když se vyjádří soused, když má problém, že ho stavba bude omezovat. Ale když odborníci řeknou, že je stavba v pořádku, jsou právník se stavařem z druhého konce republiky větší odborníci?
Pavlová: Chtěla bych, abychom si všichni uvědomili princip správního řízení v České republice. Je to princip neveřejného řízení a do toho řízení mohou vstupovat pouze jeho účastníci. Do toho nám zasahuje proces EIA s požadavky Evropské komise, ale základy správního řízení v České republice jsou opravdu zavedeny jako neveřejné řízení.
Vondrouš: Z toho vyplývá, že účast veřejnosti je zbytečná. Je tam obec, která ji zastupuje, jsou tam odborníci, kteří hájí zájmy lidí. Proto není potřeba, aby se účastnily spolky. To je legitimní názor, zvlášť z úřední pozice.
