Kyjev couvá. Slibuje decentralizaci a zvláštní postavení ruštiny
ukrajinská krize
1
Ukrajinský úřadující prezident Oleksandr Turčynov a premiér Arsenij Jaceňuk slíbili decentralizaci moci a zvláštní postavení ruštiny v nové ústavě.
Oba ukrajinští představitelé to dnes řekli v televizním prohlášení k národu. Informaci přinesla agentura AFP s tím, že tyto přísliby nového prozápadního režimu v Kyjevě mají oslabit vření na ruskojazyčném východu země. Ten zachvátilo povstání proruských separatistů.
"Ukrajinská vláda je připravena provést ústavní reformu, která poskytne širší pravomoci regionům (...). Souhlasíme s udělením zvláštního postavení ruštině a zaručujeme ochranu tohoto jazyka," řekl Jaceňuk, doprovázený Turčynovem. "Chceme, aby na Ukrajině zavládla shoda (...). Naše vláda je vládou Doněcka, Lvova, Luhanska i Simferopolu. Jsme schopni zachovat ukrajinský stát," dodal.
Čtěte také: Na Ukrajině Rusové nejsou, tvrdí Putin. Na Krymu byli, přiznal
Projev k národu následoval po čtvrteční dohodě ze ženevské schůzky šéfů diplomacií Ukrajiny, Ruska, USA a Evropské unie o řešení ukrajinské krize, počítající s ústavní reformou. Přísliby směřující k decentralizaci a k souhlasu s používáním ruštiny se objevily i na internetových stránkách ukrajinské vlády a parlamentu.
Přijme východ Ukrajiny myšlenku decentralizace?
Kyjevský kabinet se tak snaží čelit tlaku na federalizaci, kterou požadují vůdci proruských radikálů na východě země za podpory Moskvy. Kyjev ale prosazuje koncepci unitárního státu a federalizaci spojuje s hrozbou rozdělení země.
Podle ukrajinských médií je pochybné, že východ Ukrajiny bude o decentralizaci diskutovat. Separatisté z Doněcké oblasti, kterou už fakticky celou ovládají proruské organizace, mají v úmyslu vyhlásit referendum o federalizaci či přímo o odtržení od zbytku země. Stejné plány mají i proruští radikálové v sousední Luhanské oblasti.
Prozápadní režim v Kyjevě, nastolený po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, vzápětí zrušil zákon umožňující v ruskojazyčných regionech používat ruštinu v úředním styku. Nový prezident sice zakrátko tuto změnu vetoval, ale mezitím už vypukly na jihu a východě země nepokoje. Dění posloužilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k tomu, aby získal od ruských zákonodárců souhlas s případným nasazením ruských vojsk na Ukrajině k ochraně ruskojazyčného obyvatelstva.
