Zelená v naftě a proč ji nechtít

Je to nezáviděníhodná situace. Jako člověk z vesnice, starosta i poslanec mám pro drobné zemědělce a chovatele dobytka velké pochopení. Zvlášť dnes, v době, kdy se potýkají s nízkými výkupními cenami mléka a vepřového masa.

Ministr Jurečka říká, že jim chce pomoci. A pomoci jim chci i já, jen bych ale volil jinou cestu. Na poskytnutí pomoci zemědělcům by se neměl podílet jen stát, tedy ministerstvo zemědělství, ale také Evropská unie. Sankce vůči Rusku totiž způsobily přebytek těchto komodit v Evropě. A také proto by se potíže měly zmírnit právě odtud.

Rezervy lze hledat také v současných penězích, kterými stát podporuje zemědělce. Například snížením dotací pro velkostatkáře (například nad 5000 ha) o pouhých 10 procent by se dalo ušetřit až několik miliard korun, které by mohly pomoci menším zemědělcům a těm, kteří se ocitnou v problémech. Další možností, kde peníze získat, by mohly být kuriózně sankce. Konkrétně postihy těch, kteří nedodržují osevní postupy a nezabraňují erozi půdy. I tady se dají najít minimálně stamilióny korun.

Zásadně jsem ale proti zavedení tzv. zelené nafty. Na první pohled ekologický počin zvyšuje byrokracii a může přinést i dotační podvody. Úplně by postačilo zvýšit dotaci například na prasnici, dobytčí jednotku, a podobně u rostlinné výroby, kde se dá navýšit dotace na hektar.

Říká se: kdo rychle dává, dvakrát dává. Souhlasím a dodávám: zemědělci potřebují rychlou pomoc, aby vůbec ještě nějací chovatelé dobytka u nás zbyli.