Koho spráská ‚bič na řetězce‘? Menší české výrobce potravin

Přísnější regulace obchodních řetězců, která je cílem novely zákona o významné tržní síle, může sice také znamenat zdražení potravin, s ještě vyšší pravděpodobností ale povede ke zcela opačnému důsledku, než si naivně předkladatelé novely představují. Bič na řetězce, jak je často tato novela nazývána, dopadne totiž na pomyslná záda domácích výrobců potravin, a především na výrobce střední a menší.

Je smutnou realitou, že si to předkladatelé novely neuvědomují, i když ze zkušeností z minulosti víme, že sociální inženýrství v podání sociální demokracie, a v tomto případě vládnoucí koalice, neschopností dohlédnout důsledků předkládaných zákonů a jejich novel trpí velmi často.

Ohrožení českých výrobců je zcela reálné. Každý, kdo někdy něco prodával, ví, že nejlepší je nakupovat od takového dodavatele, od kterého je to nejvýhodnější. Za vhodného dodavatele se obvykle považuje ten, který zboží dodá za nejnižší cenu, ale také ten, od kterého nehrozí nějaká jiná komplikace, což by v tomto případě byl potenciální konflikt se zákonem a riziko vysokých pokut.

Vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU žádný zákon o významné tržní síle neplatí, a to se týká především starých členských zemí EU, bude proto pro řetězce logickým krokem neriskovat konflikt se zákonem o významné tržní síle při dodávkách zboží od českých potravinářů, ale naopak nakoupit obdobné zboží ze zahraničí, kde takový konflikt nehrozí. To znamená, že některé české a moravské potravinářské výrobky nahradí v našich maloobchodech potraviny z ciziny. Že se tak skutečně stane, dokazuje „vylistování“ části domácí produkce potravin z některých řetězců bezprostředně poté, co byla přijata původní, v současnosti platná podoba zákona o významné tržní síle.

Touto novelou budou navíc ohroženi střední a menší domácí výrobci potravin, jejichž výrobky lze jednodušeji nahradit. Řetězce si totiž mohou jen obtížně dovolit nenabídnout svým zákazníkům výrobky velkých potravinářských firem typu Agrofert nebo třeba Plzeňský Prazdroj, protože jejich výrobky spotřebitelé kupují a v tomto směru představují velcí potravináři pro řetězce neopominutelné obchodní partnery. Novelu zákona o významné tržní síle tak lze zařadit do stále početnějšího počtu zákonů, které nahrávají velkým firmám na úkor firem středních a menších.

Riziko pokut se zřejmě také projeví v poklesu snahy nadnárodních maloobchodních řetězců aktivně vyhledávat na našem trhu vhodné menší, třeba i jen sezónní dodavatele potravin (například ovoce a zeleniny). Přestože se o tom skoro neví, snaha nabídnout nakupujícím produkty menších potravinářských firem skutečně vede řetězce k takovým krokům, což je samozřejmě pragmatický postup za situace, kdy se stále více spotřebitelů zajímá o původ potravin, a vyžadují výrobky z naší země. Těch skutečně v maloobchodních sítích postupně přibývá, novela ale může tento trend zcela obrátit.

Stejně tak se neví, nebo „se vědět nechce“, že právě prostřednictvím nadnárodních řetězců se vyvezou z naší země české potraviny v hodnotě mnoha miliard korun ročně, takže řetězce fakticky pomáhají vyššímu odbytu našich potravin, což je dáno tím, že tyto nadnárodní obchodní společnosti působí ve více zemích. Považovat řetězce za veškeré zlo v tuzemském maloobchodu je proto velké zjednodušení a není to tak úplně pravda. Důkazem je to, že v těchto obchodech pravidelně nakupuje více než 80 procent spotřebitelů – například kvůli nižším cenám, což je důsledek tvrdé konkurence mezi jednotlivými řetězci. Právě v řetězcích se navíc prakticky nepřetržitě uplatňuje podpora prodeje celé řady potravin prostřednictvím slevových akcí.

Je proto vhodné upozornit na to, že budou-li například slevové akce považovány za porušení zákona o významné tržní síle, výsledkem bude v úvodu zmiňovaný růst cen potravin. I když o růst v pravém slova smyslu nepůjde – spotřebitelé si ale nebudou moci koupit levnější výrobky ze slevových akcí.

To vše ve svém důsledku znamená, že je navrhovaná novela naprosto asociální – lidem s nižšími příjmy sníží šanci kupovat levnější potraviny a řadě menších a středních tuzemských výrobců potravin ztíží jejich prodej v řetězcích. A některé z nich zřejmě nadobro zmizí.

Je ale nutno přiznat, že v naší zemi vzhledem k velmi nízké etice podnikání určitě ke zneužití významné tržní síly dochází – i ze strany řetězců, ale i ze strany jejich dodavatelů, a také ve všech oblastech, nejen při výrobě a prodeji potravin. Novela se ale týká jen maloobchodu a jen podmínek dodávek potravin, takže je ještě navíc oborově diskriminační.

Přejít na diskusi