Tři sta tajemných českých dopisů vypráví neznámý válečný příběh

OCENĚNÁ KNIHA

Když Floriďanka Joanie Holzer Schirmová otevřela před několika lety lakovanou čínskou skříňku z pozůstalosti po svých rodičích, objevila tam tři stovky zažloutlých dopisů, které nedokázala přečíst. Byly totiž v češtině. Díky nim pak rekonstruovala příběh svého otce, pražského lékaře, který v roce 1939 uprchl před nacisty do Číny. O jeho dramatickém osudu vydala knihu, která získala loni ocenění Global Ebook Awards v kategorii Životopis. Nyní vychází v češtině.

Oswald Holzer, otec Joanie Schirmové, chodil před válkou často do tehdy vyhledávané pražské kavárny Mánes. V dubnu 1939, měsíc po příchodu německých vojáků do Prahy, se chtěl doktor Holzer jako obvykle setkat s přáteli v Mánesu. „Když tam přišel, visel tam nápis Židům vstup zakázán. Velmi se ho to dotklo i proto, že manažer restaurace byl jeho kamarád. Tehdy si uvědomil, že musí prchnout,“ vypráví v rozhovoru pro deník ECHO24 Joannie Schirmová, která přijela do Prahy představit svou knihu „Dobrodruhy proti své vůli“, jež právě vychází v češtině.

Příběh svého otce a zbytku rodiny poskládala s pomocí tří set nalezených  dopisů v češtině a asi stovky v angličtině, napsaných příbuznými a přáteli rozesetých po osmi zemích včetně Číny, Ekvádoru či Palestiny, navštěvovala zbylé pamětníky a studovala v archívech. Mezi desítkami v poslední době vydaných rekonstrukcí osudů rodin, které čelily holocaustu, zaujme Schirmové kniha především české čtenáře, protože novým pohledem přibližuje ztracený svět předválečné židovské komunity v Československu. „Překvapivá ale byla i pro Američany, protože ti znají především příběhy o holocaustu Židů pocházejících z Polska,“ dodává Schirmová.

Čínská víza z černého trhu

Její otec se narodil v sekulární rodině, do synagogy nechodili, o Vánocích strojili stromeček. Od roku 1937 pracoval doktor Holzer jako lékař v československé armádě. O rok později se na Zakarpatské Ukrajině zúčastnil bojů s maďarským vojskem, které anektovalo část nejvýchodnějšího cípu tehdejšího Československa. V květnu 1939 si Oswald Holzer na černém trhu v Praze zakoupil víza na cestu do Šanghaje a přes Francii, Afriku a Singapur se dostal do Číny. „V Šanghaji ale bylo  dvacet tisíc evropských Židů, z toho mnoho lékařů, takže otec tam nenašel práci a musel odjet do čínského vnitrozemí. Tam potkal americkou misionářku Ruth Lequarovou, mou matku. Za měsíc se vzali a žili spolu šedesát let. Zemřeli v roce 2000 během dvou dnů,“ vypráví jejich dcera.

Rodiče Oswalda Holzera, kteří zůstali v Praze, byli deportováni do koncentračního tábora Sobibor, kde zemřeli pravděpodobně 27. května 1942, v den, kdy byl v Praze spáchán atentát na Reinharda Heydricha. V té době už byl jejich syn s novomanželkou rok v USA, kam z Číny prchli kvůli japonské invazi. Konec války strávili Holzerovi v Peru a Ekvádoru, pak se vrátili do USA. I tam se ale občas setkávali s antisemitismem a třeba na střední škole, kam Joanie Schirmová chodila, věnoval prý učitel dějepisu holocaustu jen krátkou zmínku. „“Tyto hlasy z minulosti by nám měly připomenout, že i my máme odpovědnost za zachování lidské důstojnosti,“ říká autorka o biografii svého otce.

Schirmové knihu ocenila i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. „ Odpovídá na mnoho otázek a vyvolává nové,“ řekla o ní.

Přejít na diskusi