TÝDENÍK ECHO

O čem se v Německu nesmí mluvit. Už zase vládne strach

Cenzura veřejné debaty

Témata: , ,

Od vypuknutí migrační krize se kultura veřejné diskuse v Německu dramaticky propadla, hraničí se zastrašováním názorových oponentů a v některých případech dospěla na hranici profesní likvidace. Pokud se vám takové tvrzení zdá přehnané, tady je několik příkladů. Hitem německého podzimu se staly úvahy o vzniku facebookové policie, která bude procházet diskusemi, monitorovat a mazat rastistické nebo proticizinecké posty. Kdo ale přesně určí, co ještě není „hecování“ a co už je? 

Kancléřka Angela Merkelová i spolkový ministr spravedlnosti Heiko Maas vyvinuli velký tlak na firmu Facebook, aby německý Facebook začala monitorovat svými silami. Ale k monitorování přispívá i německý stát.

Ministr Maas je například politickým patronem Nadace Amadeu-Antonio, kterou vede bývalá novinářka Anetta Kahaneová (v letech 1974 až 1982 spolupracovnice východoněmecké Stasi) a jež se za pomoci státních grantů zaměřuje na boj proti tzv. pravicovému radikalismu. Letos si nadace ke svým dosavadním úkolům přibrala ještě odkrývání neonacistického, fašistického a rasistického živlu na sociálních sítích. Na webu nadace v návodu, jak odhalit „nácky na Facebooku“, bylo mezi poznávacími znaky uvedeno i lajkování „pravicově extremistických kapel, stran, organizací, akcí, internetových kampaní například proti… euru, proti tzv. multi-kulti šílenství“. Vida, jak blízko je k Hitlerovi od kritiky eurozóny nebo multikulturalismu. Kritiku multikulturalismu před pěti lety sdílela i jistá Angela Merkelová a teď znovu na sjezdu v Karlsruhe označila multi-kulti za „životní lež“ progresivního Německa. Tímto způsobem vzniká mezi lidmi nejistota, co je a co není trestné. Trestné nejspíš nebude to, co zrovna teď říká kancléřka, naopak je trestná kritika kancléřky „zprava“.

Celý článek si přečtěte v Týdeníku Echo

 

Přejít na diskusi