Škody za miliardy. Ruský hacker a syn poslance dostal v USA 27 let vězení

Soud v americkém Seattlu v pátek poslal na 27 let do vězení ruského hackera Romana Selezňova, který internetovými krádežemi kreditních karet a dalšími online podvody způsobil škody ve výši 169 milionů dolarů (4,2 miliardy korun). Podle amerických právníků jde o zatím nejvyšší trest, který byl v USA za podobné zločiny vyměřen. Rusko dnes označilo soud z hackerem za nezákonný, protože Selezňova podle Moskvy unesly do USA americké tajné služby.

Celá kauza je pro Rusko mimořádně citlivá, protože Roman Selezňov je synem poslance ruské Státní dumy za ruské nacionalisty Valerije Selezňova. Dvaatřicetiletý Roman se internetovými podvody zabýval od roku 2009, podle amerických prokurátorů získal citlivé údaje o 1,7 milionu kreditních karet. Údaje kradl z počítačových systémů pizzerií a restaurantů většinou ve státě Washington na severozápadě USA a následně je prodával.

Selezňov se ke svým činům přiznal a požádal soud o shovívavost vzhledem ke své invaliditě. V roce 2011 byl zraněn při teroristickém útoku v marocké Marrákeši, který si vyžádal smrt 17 lidí, většinou zahraničních turistů.

Americká justice Selezňova obvinila už v roce 2011, ale v Rusku ho zadržet nemohla. Když v roce 2014 Selezňov odjel na dovolenou na Maledivy, požádal Washington tamní úřady o spolupráci. Hacker byl nakonec vydán do USA.

Jeho extradice Rusku vadí, protože Selezňov je ruským občanem a z Malediv byl podle Moskvy „fakticky unesen“. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu vydalo prohlášení, podle něhož „Rusko trvá na tom, že zadržení Selezňova na Maledivách v roce 2014 bylo nezákonné“. Rusko prý očekává, že obhájce odsouzeného se odvolá.

Sám Selezňov vydal prohlášení, v němž přísný verdikt označuje za „signál vlády Spojených států ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi“. Podle ruského hackera to „není správná cesta, jak Rusku nebo kterékoli jiné zemi ukázat, jak v demokracii funguje justice“.

Vydávání ruských občanů z třetích zemí k potrestání do USA je dlouhodobým problémem v rusko-amerických vztazích. Ruská strana to označuje za vnucování americké jurisdikce ostatním zemím a organizovaný únos.

Zvlášť důrazně se Moskva ohradila proti vydání ruských občanů Viktora Buta a Konstantina Jarošenka k potrestání u amerického soudu. But byl zatčen v Thajsku, Jarošenko v Libérii. Stejným případem může být i kauza ruského hackera Jevgenije Nikulina, o jehož vydání z Česka usilují Spojené státy i Rusko.

Čtěte také: Ruská rozvědka chtěla loni proniknout do Trumpova štábu

Vedle hackera Nikulina žádá Moskva po Česku dalších 12 zadržených