3

796 mrtvých dětí v septiku – pravděpodobně jenom začátek

, VIDEO,

Mrtvoly nalezené v irském septiku povedou k ještě větším problémům, říká spisovatel Martin Sixsmith pro The Washington Post. Sirotčinec Tuam, v jehož septiku bylo nalezeno téměř 800 mrtvých těl dětí, byl jen jedním z mnoha podobných zařízení. Sixsmith napsal knihu Philomena, která je inspirována příběhem ženy, jež prošla podobným zařízením.

Sixsmith upozorňuje, že Tuam byl pouze jedním z mnoha domů pro matku a dítě v Irsku po druhé světové válce. „Je smutné, že masový hrob v Tuam pravděpodobně není ojedinělou záležitostí,“ tvrdí Sixsmith. Autor knihy navštívil místo, kde dům stával (v roce 1970 byl zdemolován), a mluvil s místními obyvateli. Ti vzpomínají na lebky kojenců, které trčely z půdy kolem domu. Když poté otevřeli poklop septiku, zjistili, že jáma je až po okraj plná koster.

Čtěte více: Irský katolický sirotčinec: 796 mrtvých dětí v septiku

Sirotčinec Taum v hrabství Galway byl provozován sesterským řádem Bon Secours a působil v letech 1925 až 1961. Domem prošlo tisíce žen, které se dopustily „smrtelného hříchu“. Ale kvůli nehygienickým podmínkám, špatné stravě a nedostatečné lékařské péči byla v těchto sirotčincích vysoká míra kojenecké úmrtnosti. Těla dětí byla v Tuam ukládána do septiku. Jaké byly praktiky v jiných sirotčincích můžeme jen odhadovat.

Martin Sixsmit se výzkumem „padlých žen“ a „péčí“ o ně, kterou zajišťovala katolická církev, zabýval 10 let. Během pátrání zjistil, že dívkám bylo upíráno lékařské ošetření, a to včetně podání léků proti bolesti i během těch nejnáročnějších porodů. Jeptišky ženám řekli, že bolest je pokání, kterým platí za své hříchy. V domě, kde Philomena porodila svého syna, bylo místo, kam ukládali mrtvé, ve velmi zanedbaném stavu, někdy ani pomníky nenesly jména mrtvých. Bezpochyby tak bylo mnohem více mrtvých žen a dětí, jejichž jména se už nikdy nedozvíme.

Ženy, které přežily, se podle Sixsmitha musely potýkat s psychickými traumaty. Philomena a tisíce žen jako ona se o své děti staraly až do věku 4 let, přestože věděly, že si je nebudou moci ponechat. Když jim poté byly děti odebrány a dány k adopci, matky už ke svým dětem přilnuly. Mnoho dětí se dostalo za značné „dary“ do USA. Neprobíhaly však řádné prověrky žadatelů, proto děti končily i u rodičů, kteří je poté zneužívali. Matkám bylo řečeno, že jsou morálně degradovány na to, aby si své děti mohly ponechat. Jeptišky jim také říkaly, že shoří v pekle, pokud někdy budou s někým mluvit o tom, co se s jejich dětmi stalo.

Pocit viny a studu si ženy nesly celý život. Jedna žena, která prošla přímo domem v Tuam, Sixsmithovi řekl, že i po tak dlouhé době je pro ni extrémně těžké o tom hovořit. Zpočátku bylo těžké přesvědčit k vyprávění svého příběhu i Philomenu. Později však byla ráda. Sixsmitova kniha získala velký ohlas a autor obdržel mnoho dopisů od dalších „padlých žen“. Ty vesměs psaly, jak je úžasné, že někdo našel odvahu o hrůzných věcech, které se v sirotčincích děly, mluvit.

Martin Sixsmith napsal knihu Philomena. Ta je inspirována příběhem ženy, která prošla tímto druhem sirotčince. Kniha byla později převedena do filmového zpracování v hlavní roli s Judi Denchovou. Na trailer k filmu se můžete podívat v galerii.

,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.