1

Protestoval proti srpnové okupaci. Pro SSSR byl duševně chorý

Zemřel další z hrstky lidí, kteří v Sovětském svazu v srpnu 1968 protestovali proti okupaci Československa. Lotyš Ivan Jachimovič byl kvůli tomu vězněn a posléze označen za duševně chorého.

„Za svůj čin byl, stejně jako Natalie Gorbaněvská či další sovětští disidenti, vězněn v nechvalně proslulých psychuškách“, říká Adam Hradilek, který protesty v Sovětském svazu mapuje v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jachimovič se narodil v roce 1931 ve vesnici Kryži, která je dnes součástí druhého největšího města Daugavpils. Rodiče pocházeli s polské menšiny trvale žijící v lotyšském regionu Latgálii. Jeho rodné jméno bylo Jan, ale sovětské úřady po připojení Lotyšska k SSSR ho přepsaly na Ivan.

Jachimovič vystudoval filologii na Lotyšské státní univerzitě. Po ukončení vysoké školy v roce 1956 pracoval jako učitel ruského jazyka a literatury, poté jako školní inspektor v odlehlých lotyšských vesnicích. V roce 1960 nastoupil ve funkci předsedy do kolchozu Mladá garda.

V letech 1951 až 1961 byl členem Komsomolu a posléze i členem KSSS. Z komunistické strany byl v roce 1964 na omezenou dobu vyloučen kvůli kritice politiky Nikity Chruščova, kterou vyjádřil v otevřeném dopise Michailu Suslovovi, vlivnému ideologovi KSSS.

Definitivně vyloučený z KSSS

Počátkem roku 1968 se začal veřejně angažovat na obranu nespravedlivě stíhaných disidentů, za což byl v březnu téhož roku definitivně vyloučen z komunistické strany, a následně přišel i o místo předsedy kolchozu. Dále se živil jako topič v sanatoriu v Jurmale.

Koncem července 1968 napsal společně s generálem Pjotrem Grigorenkem otevřený dopis na podporu pražského jara a osobně jej předal československému velvyslanectví v Moskvě. Po okupaci Československa sepsal protestní dopis, který vyústil v domovní prohlídky a zahájení trestního stíhání.

Jachimovič musel prodělat řadu psychiatrických vyšetření, až ho úřady nakonec prohlásily za duševně nemocného.

V únoru 1969 společně s Pjotrem Grigorenkem sepsal výzvu sovětským občanům ohledně sebeupálení Jana Palacha. O měsíc později byl zatčen a vyslýchán.

Osm statečných na Rudém náměstí

V následujících měsících musel Jachimovič podstoupit řadu psychiatrických vyšetření v různých ústavech. Poté ho poslali do pověstného Serbského institutu kriminální psychologie v Moskvě, kde bylo týráno mnoho sovětských disidentů. Zde byl v lednu 1970 úředně označen za duševně chorého.

Nakonec skončil v Rižské psychiatrické nemocnici, kde ho drželi až do května 1971. Obýval celu 103 mimo jiné s Elijahu Ripsem, který se pokusil o sebeupálení v centru Rigy.

Ivan Jachimovič zemřel v Lotyšsku v úterý 5. července.

Nejznámějším protestem v Sovětském svazu proti srpnové okupaci Československa byla demonstrace „osmi statečných“ 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě.

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.