Zdanění hazardu? Učme se v Evropě, třeba v Maďarsku

MILIARDY PRO STÁTNÍ ROZPOČET

Miliardy korun ročně utíkají ze státního rozpočtu kvůli plošnému zdanění hazardu. Zda se dočkáme nějaké změny se uvidí už ve čtvrtek, kdy ministerstvo financí představí veřejnosti návrh nového zákona o hazardních hrách a posune ho do veřejné diskuze. Právě zdaněním hazardu u nás a v jiných zemích Evropské unie se zabývá studie společnosti PricewaterhouseCoopers. Nad studií a tím, co tvrdí její závěry, se sešel šéfredaktor Roklen24 Josef Němeček s jejím spoluautorem, senior manažerem oddělení strategie české PwC Janem Hadravou.

Státní rozpočet by byl o miliardy bohatší, pokud by se zdanění hazardu v Čechách posunulo od plošné sazby k průměru zdanění v Evropské unii a zasáhlo vůči nelegálnímu podnikání zahraničních „sázkovek“, které na tuzemském trhu neplatí daně vůbec žádné. A to jak motivací vstřícnější daňovou sazbou, tak represí.

O změnu u prvního a konec u druhého dlouhodobě usilují domácí firmy v čele s Fortunou či Tipsportem, spolu s Chance zastřešeny Asociací provozovatelů kursových sázek (APKURS). Ta na podporu své argumentace zadala studii, kterou zpracovala PricewaterhouseCoopers. Ta podrobně prošla právní úpravy jednotlivých zemí Evropské unie, jejich modely a trendy zdanění hazardu i cesty, jak se vypořádat s nelegálními přeshraničními poskytovateli tohoto byznysu, neplatícími v dané zemi daně.

Dosud zveřejněné strohé střípky ze studie hovoří o úniku miliard korun pro státní rozpočet oproti tomu, kdy by se zdanění v ČR posunulo k průměrným sazbám v EU. Je toto závěrem studie?

Jedním z nich. Pokud se zdanění hazardu v České republice posune na úrovně dle našich zjištění průměrné v EU a omezí nelegální činnost zahraničních poskytovatelů, nedanících v tuzemsku, výběr pro státní rozpočet může být vyšší o řádově tři miliardy korun ročně. Cílem studie ale bylo především nezávisle zmapovat úpravy zdanění hazardu v zemích EU a trendy u něj.

V tuzemsku podle dosud platného modelu zdanění platí univerzální 20% sazba daně bez ohledu na typ sázek, loterií či her. V přípravě je úprava nová, do veřejné diskuse by se měla posunout tento čtvrtek 9. října. Jak tedy vypadá praxe v EU podle Váš?

Běžnou praxí v zemích Evropské unie je zavedení různých sazeb pro různé typy sázkových her, ne jedna společná sazba. Jejich průměry se pohybují od 18 do 33 procent, od online sázek po kasina. Z reálných čísel vyplývá, že domácí zdanění sportovních, tedy kursových sázek, je jediné nad průměrem vůči EU. Sazby pro kasina, loterie a různé hrací automaty, společně zahrnuté mezi technickými zařízeními, jsou naopak v EU výrazně vyšší oproti jednotné 20% sazbě v Čechách.

Zejména nárůst rozsahu online sázení, které jde ruku v ruce s šířením chytrých telefonů a jiných datových zařízení, je jasným a hlavním trendem. Řadu zemí tlačí kvůli ušlým daňovým příjmům ke změně přístupu a jak snaze „pozitivně motivovat“ nižší sazbou daně k přechodu na legální podmínky podnikání, tak represi v podobě potírání nelegálních provozovatelů bez licence.

Jak ta represe vypadá? Lze si nějak sáhnout pro firmu, domovskou v jiném státě, obvykle daňovém ráji?

Taková cesta moc vidět není. Jde spíše o technické blokace a zamezení toku příjmů. Prvním z obvyklých nástrojů jsou IP adresy, tedy zablokovat na národní úrovni adresy nelegálních poskytovatelů, včetně reklamy. To udělali Maďaři a hodně dobře. Dalším nástrojem jsou blokace převodů na účty těchto poskytovatelů. Sice se v čase mění, ale to lze ohlídat. K tomu přistupují represe v podobě například pokut. Tedy na jedné straně blokace, na druhé motivace nižší daňovou sazbou, aby se zvedl lokální daňový výnos. Extrémem je pro příklad Estonsko s 5 procenty, opakem Švédsko s 36 procenty.

Podívejme se blíže na daňové sazby…

Kursové sázky jsou v zemích EU zdaněny průměrnou sazbou 18 procent, v ČR je to 20 procent. Jak jsem uvedl, je to jediný případ, kdy je sazba v ČR na průměrem EU. Přeshraniční poskytovatelé zde ale nejsou regulováni a je tu jasný prostor ke zvýšení domácích daňových příjmů. Online hry, například kasino nebo ruleta, nejsou v ČR povoleny vůbec a je zde tak nulový daňový výnos. Přesto zde zahraniční poskytovatelé nelegálně jsou.

Loterie jsou v EU na průměru zdaněny 28 procenty, v ČR plošnou sazbou 20 procent. Zde bych chtěl vyzdvihnout, že tento typ her je v EU často v rukou státu. Znamená to, že ať je sazba jakákoli, výnos v rukou státu končí například v podobě dividendy. Nejvyšší průměrnou sazbou jsou zatížena kasína, kde je to 33 procent, na průměru 29 procenty pak technická zařízení (pozn. automaty a další), která často fungují i v kasinech. Zde vypichuji, že v zemích EU není vidět postup jako v ČR, kde je kombinována sazba daně a vedle ní ještě fixní poplatky.

Probrali jsme represi. Jak vypadá v praxi ta „motivace“ k ochotě platit daně?

My jsme ve studii vyzdvihli čtyři vzorové postupy reakce na růst online sázení a snah o legalizaci dosud nelegálního podnikání zahraničních „sázkovek“.  Prvním z nich je Maďarsko, kde došlo na pokles daňové sazby na 15 procent z dřívějších 20 procent u onlinu a relativně efektivní zamezení podnikání zahraničních nelegálů. Pro zajímavost, i když přijedete do Maďarska se svým počítačem a zkusíte se napojit na zahraničního nelegálního poskytovatele, neuspějete. Nizozemí snížilo daňovou sazbu na 20 procent. Španělsku se povedl poměrně husarský kousek, kdy v roce 2012 zpětně zdanilo nelegální poskytovatele, kterým se přes odvod 70 milionů eur vyplatilo zůstat na španělském trhu oficiálně s ohledem na jeho velikost.

Těžko říci, zda toto lze zopakovat na českém trhu, ale je to signál o posunu mentality u poskytovatelů. Poslední příkladem je sázková burza Betfair. Ta dříve obsluhovala své aktivity výhradně z Gibraltaru či Malty, nyní jde cestou postupného licencování ve Španělsku, Německu, Velké Británii, Itálii… což je zase jiný krok směrem legalizace. Vše jsou reakce jednotlivých států na nárůst onlinu a krok k dodanění výnosů, které do té doby unikaly. 0

Vraťme se k ČR a rozpočtu. Jaká je realita výběru teď a jak by se tedy posunula, pokud půjdeme na průměry sazeb podle Vašich zjištění?

K dispozici jsou oficiální čísla ministerstva financí o příjmech ze hry jako delta mezi vloženo a vyplaceno. Největším přispěvatelem do rozpočtu jsou dnes technická zařízení. U nelegální části (kasina, rulety,..) a nelicencovaných a nedaněných kursových sázek odhadujeme ušlý příjem na 980 milionů korun, tedy blízko jedné miliardě. Spolu s posunem daňové sazby na průměr EU, tedy k 29 procentům z 20 procent u technických zařízení a 33 procentům u kasin se dostaneme ke třem miliardám korun ročně. Potenciální nárůst daňového výnosu na datech roku 2013 jsme spočetli na 3,1 miliardy korun, celkový daňový výnos z loterijní daně na 8,8 miliardy korun. U kursovým sázek odhadujeme dnešní tuzemský trh na z poloviny nelegální. 

Více informací z ekonomického světa čtěte na Roklen24.cz.

Přejít na diskusi