Zdanění hazardu? Učme se v Evropě, třeba v Maďarsku
MILIARDY PRO STÁTNÍ ROZPOČET
1
Miliardy korun ročně utíkají ze státního rozpočtu kvůli plošnému zdanění hazardu. Zda se dočkáme nějaké změny se uvidí už ve čtvrtek, kdy ministerstvo financí představí veřejnosti návrh nového zákona o hazardních hrách a posune ho do veřejné diskuze. Právě zdaněním hazardu u nás a v jiných zemích Evropské unie se zabývá studie společnosti PricewaterhouseCoopers. Nad studií a tím, co tvrdí její závěry, se sešel šéfredaktor Roklen24 Josef Němeček s jejím spoluautorem, senior manažerem oddělení strategie české PwC Janem Hadravou.
Státní rozpočet by byl o miliardy bohatší, pokud by se zdanění hazardu v Čechách posunulo od plošné sazby k průměru zdanění v Evropské unii a zasáhlo vůči nelegálnímu podnikání zahraničních „sázkovek“, které na tuzemském trhu neplatí daně vůbec žádné. A to jak motivací vstřícnější daňovou sazbou, tak represí.
O změnu u prvního a konec u druhého dlouhodobě usilují domácí firmy v čele s Fortunou či Tipsportem, spolu s Chance zastřešeny Asociací provozovatelů kursových sázek (APKURS). Ta na podporu své argumentace zadala studii, kterou zpracovala PricewaterhouseCoopers. Ta podrobně prošla právní úpravy jednotlivých zemí Evropské unie, jejich modely a trendy zdanění hazardu i cesty, jak se vypořádat s nelegálními přeshraničními poskytovateli tohoto byznysu, neplatícími v dané zemi daně.
Dosud zveřejněné strohé střípky ze studie hovoří o úniku miliard korun pro státní rozpočet oproti tomu, kdy by se zdanění v ČR posunulo k průměrným sazbám v EU. Je toto závěrem studie?
Jedním z nich. Pokud se zdanění hazardu v České republice posune na úrovně dle našich zjištění průměrné v EU a omezí nelegální činnost zahraničních poskytovatelů, nedanících v tuzemsku, výběr pro státní rozpočet může být vyšší o řádově tři miliardy korun ročně. Cílem studie ale bylo především nezávisle zmapovat úpravy zdanění hazardu v zemích EU a trendy u něj.
V tuzemsku podle dosud platného modelu zdanění platí univerzální 20% sazba daně bez ohledu na typ sázek, loterií či her. V přípravě je úprava nová, do veřejné diskuse by se měla posunout tento čtvrtek 9. října. Jak tedy vypadá praxe v EU podle Váš?
Běžnou praxí v zemích Evropské unie je zavedení různých sazeb pro různé typy sázkových her, ne jedna společná sazba. Jejich průměry se pohybují od 18 do 33 procent, od online sázek po kasina. Z reálných čísel vyplývá, že domácí zdanění sportovních, tedy kursových sázek, je jediné nad průměrem vůči EU. Sazby pro kasina, loterie a různé hrací automaty, společně zahrnuté mezi technickými zařízeními, jsou naopak v EU výrazně vyšší oproti jednotné 20% sazbě v Čechách.
Zejména nárůst rozsahu online sázení, které jde ruku v ruce s šířením chytrých telefonů a jiných datových zařízení, je jasným a hlavním trendem. Řadu zemí tlačí kvůli ušlým daňovým příjmům ke změně přístupu a jak snaze „pozitivně motivovat“ nižší sazbou daně k přechodu na legální podmínky podnikání, tak represi v podobě potírání nelegálních provozovatelů bez licence.
Jak ta represe vypadá? Lze si nějak sáhnout pro firmu, domovskou v jiném státě, obvykle daňovém ráji?
Taková cesta moc vidět není. Jde spíše o technické blokace a zamezení toku příjmů. Prvním z obvyklých nástrojů jsou IP adresy, tedy zablokovat na národní úrovni adresy nelegálních poskytovatelů, včetně reklamy. To udělali Maďaři a hodně dobře. Dalším nástrojem jsou blokace převodů na účty těchto poskytovatelů. Sice se v čase mění, ale to lze ohlídat. K tomu přistupují represe v podobě například pokut. Tedy na jedné straně blokace, na druhé motivace nižší daňovou sazbou, aby se zvedl lokální daňový výnos. Extrémem je pro příklad Estonsko s 5 procenty, opakem Švédsko s 36 procenty.
Podívejme se blíže na daňové sazby…
Kursové sázky jsou v zemích EU zdaněny průměrnou sazbou 18 procent, v ČR je to 20 procent. Jak jsem uvedl, je to jediný případ, kdy je sazba v ČR na průměrem EU. Přeshraniční poskytovatelé zde ale nejsou regulováni a je tu jasný prostor ke zvýšení domácích daňových příjmů. Online hry, například kasino nebo ruleta, nejsou v ČR povoleny vůbec a je zde tak nulový daňový výnos. Přesto zde zahraniční poskytovatelé nelegálně jsou.
Loterie jsou v EU na průměru zdaněny 28 procenty, v ČR plošnou sazbou 20 procent. Zde bych chtěl vyzdvihnout, že tento typ her je v EU často v rukou státu. Znamená to, že ať je sazba jakákoli, výnos v rukou státu končí například v podobě dividendy. Nejvyšší průměrnou sazbou jsou zatížena kasína, kde je to 33 procent, na průměru 29 procenty pak technická zařízení (pozn. automaty a další), která často fungují i v kasinech. Zde vypichuji, že v zemích EU není vidět postup jako v ČR, kde je kombinována sazba daně a vedle ní ještě fixní poplatky.
Probrali jsme represi. Jak vypadá v praxi ta „motivace“ k ochotě platit daně?
My jsme ve studii vyzdvihli čtyři vzorové postupy reakce na růst online sázení a snah o legalizaci dosud nelegálního podnikání zahraničních „sázkovek“. Prvním z nich je Maďarsko, kde došlo na pokles daňové sazby na 15 procent z dřívějších 20 procent u onlinu a relativně efektivní zamezení podnikání zahraničních nelegálů. Pro zajímavost, i když přijedete do Maďarska se svým počítačem a zkusíte se napojit na zahraničního nelegálního poskytovatele, neuspějete. Nizozemí snížilo daňovou sazbu na 20 procent. Španělsku se povedl poměrně husarský kousek, kdy v roce 2012 zpětně zdanilo nelegální poskytovatele, kterým se přes odvod 70 milionů eur vyplatilo zůstat na španělském trhu oficiálně s ohledem na jeho velikost.
Těžko říci, zda toto lze zopakovat na českém trhu, ale je to signál o posunu mentality u poskytovatelů. Poslední příkladem je sázková burza Betfair. Ta dříve obsluhovala své aktivity výhradně z Gibraltaru či Malty, nyní jde cestou postupného licencování ve Španělsku, Německu, Velké Británii, Itálii… což je zase jiný krok směrem legalizace. Vše jsou reakce jednotlivých států na nárůst onlinu a krok k dodanění výnosů, které do té doby unikaly. 0
Vraťme se k ČR a rozpočtu. Jaká je realita výběru teď a jak by se tedy posunula, pokud půjdeme na průměry sazeb podle Vašich zjištění?
K dispozici jsou oficiální čísla ministerstva financí o příjmech ze hry jako delta mezi vloženo a vyplaceno. Největším přispěvatelem do rozpočtu jsou dnes technická zařízení. U nelegální části (kasina, rulety,..) a nelicencovaných a nedaněných kursových sázek odhadujeme ušlý příjem na 980 milionů korun, tedy blízko jedné miliardě. Spolu s posunem daňové sazby na průměr EU, tedy k 29 procentům z 20 procent u technických zařízení a 33 procentům u kasin se dostaneme ke třem miliardám korun ročně. Potenciální nárůst daňového výnosu na datech roku 2013 jsme spočetli na 3,1 miliardy korun, celkový daňový výnos z loterijní daně na 8,8 miliardy korun. U kursovým sázek odhadujeme dnešní tuzemský trh na z poloviny nelegální.
