NOVÉ

Jak Rusko bojuje na Ukrajině. Detailní studie

,

Putinova válka na Ukrajině

Ruská federace systematicky podporuje povstalce na východě Ukrajiny, poskytuje jim materiální a vojenskou podporu, do oblasti bojů vysílá profesionální vojáky a – v některých případech – jim „kryje záda“ dělostřeleckou palbou přímo z Ruska. Vyplývá to ze souhrnné studie, kterou vypracoval americký think tank Atlantic Council. Své poznatky přitom staví na volně dostupných materiálech, jako jsou satelitní snímky z aplikace Google Earth, fotky a videa nahraná na internet, profily ruských vojáků na sociálních sítích a v neposlední řadě i výpovědi místních lidí. 

„Hodnoceno zpětným pohledem – Západ mohl rozpoznat asertivitu pana Putina mnohem dříve a reagovat na ni,“ píše se hned v úvodu práce nazvané Hiding in plain sight: Putin‘s war in Ukraine. Název by se dal volně přeložit jako „Přímo na očích, avšak skryta: Putinova válka na Ukrajině“. Kolektiv autorů, mezi nimiž je například John Herbst – bývalý ambasador USA na Ukrajině –, zde podrobně popisuje průběh a vývoj ukrajinské krize od prvních protestů na Majdanu až po únorové dohody z Minsku. Zvláštní pozornost přitom věnují především ruské vojenské přítomnosti a dalších aktivitách pravidelných jednotek Ruské federace na Ukrajině. Celá práce je podrobně a přehledně ozdrojována a obsahuje užitečné obrazové přílohy. 

Pravděpodobně nejzajímavější zjištění, jež ze studie amerického týmu vyplývá, je to, že Ruská federace povstalcům ve vypjatých chvílích, kdy rozvinuli některou ze svých letních ofenziv, poskytovala nezanedbatelnou dělostřeleckou podporu. Svůj závěr autoři staví na satelitních snímcích a na zákonech balistiky, podle nichž lze z jednotlivých kráterů poznat, z kterého směru dotyčný dělostřelecký granát přiletěl a z jakého místa byl vypálen.

V této souvislosti autoři hovoří a dvou typech kráterů. První z nich tvoří střela vypálená například z děla, která dopadá pod nízkým úhlem. Takový kráter se podle autorů vyznačuje tím, že místo dopadu střely je obklopeno diagonálně se rozbíhajícími „pruhy“ hlíny. Druhý typ kráteru po svém dopadu vytvoří střela – vypálená například z minometu –, která dopadá pod ostrým úhlem. Takový kráter má potom přibližně tvar trojúhelníku. Podle toho, jestli se v daném případě jedná o kráter 1. nebo 2. typu lze rozpoznat, pod jakým úhlem střela dopadala, tedy z jaké vzdálenosti mohla být vypálena. Porovnáváním všech těchto faktorů pak autoři dokázali určit směr a místa, odkud byly vystřeleny. 

Střílelo se ze šesti míst. Pět z nich je v Rusku

Autoři dokázali určit celkem šest míst, ze kterých bylo během letních bojů ukrajinské území ostřelováno. Pět z nich se přitom nachází na území ruské federace, poslední leží na Ukrajině. Jedním z míst v Rusku, ze kterých se střílelo, je důlní město Gukovo, jež se nachází v Rostovské oblasti. Na serveru YouTube se v létě objevilo několik videí, jež zachycovaly ruská děla a raketomety, jak pálí na území Ukrajiny. Na místo se proto vydala ruská nezávislá novinářka, které místní lidé potvrdili, že z města Gukovo a okolí byla vedena dělostřelecká palba. Na jednotlivých místech, odkud rusové stříleli, pak novinářka našla pozůstatky po raketách ráže 122 mm, jež využívají raketomety BM-21 Grad.

Kromě ostřelování cizí země, autoři studie Putinův režim usvědčili i z vysílání bojovníků do oblasti bojů. V této souvislosti zmiňují například vojáka Dorži Batomunkujeva, jehož příběh v březnu letošního roku obletěl svět. Mužů jako on ale bylo o hodně víc. Ruská vláda pak podle autorů dělá chybu, když na východní Ukrajinu posílá divize z odlehlých asijských oblastí Ruska. Například zmíněný Dorži Batomunkujev je – co se etnicity týče – Burjat. To znamená, že je na první pohled rozeznatelný od běžného obyvatele Donbasu. 

Čtěte také: Přebarvili jsme tanky a jelo se na Ukrajinu, přiznal ruský voják

Další nešvar, který Rusku na mezinárodní scéně přitěžuje, jsou potom vojáci, kteří během bojů na východě Ukrajiny zahynou. „Náklad 200“, jak Rusové převážené ostatky padlých vojáků nazývají, jednoduše láká příliš mnoho pozornosti. Úřady se sice snaží přimět pozůstalé, aby pohřby svých zemřelých příbuzných nedělali veřejně, ale nějaké informace vždycky uniknou. V některých případech je sice v úmrtním listě uvedeno, že dotyčný zemřel během vojenského cvičení, ale autoři poukazují na to, že tato cvičení se z „nepochopitelných důvodů“ konají stále na jednom místě – u hranic s Ukrajinou. A – co je možná ještě zajímavější – z velké části se jich účastní etnicky neruské jednotky. 

Stanovit celkový počet ruských vojáků na Ukrajině je ovšem značně obtížné a údaje se rozcházejí. Na rozdíl od tanků a samohybných děl totiž nelze příliš efektivně monitorovat pohyb jednotlivců. Zástupci NATO hovoří o více než deseti tisících ruských občanů, kteří jsou více či méně spjati s armádou a kteří se pohybují na východě Ukrajiny. Situaci komplikuje fakt, že do oblasti bojů někdy Rusové odcházejí dobrovolně. Autoři studie to připisují silné ruské propagandě, která konflikt na Donbase popisuje jako souboj dobra se zlem. 

Čtěte také: Zpověď zklamaného Rusa: Separatisté drancují a opíjejí se

Další z důležitých poznatků lze vyčíst už ze samotného názvu studie, respektive z jeho části. A sice „Putinova válka na Ukrajině“. Autoři studie se totiž domnívají – a naléhají na odpovědné činitele západu –, aby o konfliktu na Donbase v žádném případě nehovořili jako o občanské válce. Podle nich jde o hybridní válku, již proti Ukrajině vede Ruská federace. Autoři poukazují na to, že „pan Putin“, jak ruského prezidenta opakovaně nazývají, i v případě krymské krize tvrdil, že na ukrajinském poloostrově žádní ruští vojáci nejsou. O rok později svoji rétoriku změnil a přítomnost „zelených mužíčků“ přiznal. Podobný obrat by se proto dal čekat i v případě konfliktů ve dvou samozvaných „republikách“. 

Kompletní studii i se všemi zdroji a obrazovými přílohami si můžete prohlédnout zde

Čtěte také: Nové prudké boje na Ukrajině: 17 mrtvých v Donbasu

Donbas daroval ruskému muzeu kus sestřeleného boeingu

Přejít na diskusi