Nebezpečně vyměklá Evropa posiluje teroristy a Zemany

Témata: ,

Z detailů o vyměklosti evropské společnosti a neschopnosti se bránit, kterou ve vyhrocené verzi sledujeme od začátku loňského září, docela mrazí. Poslední epizoda po masakrech v Bruselu ji odkrývá úplně natvrdo. Džihádisté, vraždící na letišti a v metru, byly dobře známé nebezpečné osoby, které měly být přinejmenším pod nepřetržitým drobnohledem nejen belgických tajných služeb. Masový vrah z letiště Najim Laachraoui odjel už před třemi lety do Sýrie a přerušil veškeré kontakty s rodinou. Ta na jeho odjezd okamžitě upozornila policii. Nestalo se vůbec nic. Na tiskové konferenci po atentátech na to upozornil přímo jeho bratr Mourad. Belgický reprezentant a šampion v bojovém umění takenwoondo.

Belgická policie se s rodinou podle Mouranda spojila až po listopadovém teroru v Paříži. Ta však podle Mourada nic nedělala. S rodinou se spojila až po listopadovém teroru v Paříži, kdy poprvé prohledala jeho byt a prohlásila, že by mezi útoky a Laachraouim „mohla být případná souvislost“. Tou dobou žil mladík v Belgii pod falešným jménem Soufiane Kayal. Do Evropy se podle belgických médií mohl dostat mezi uprchlíky po takzvané balkánské trase. Na jihovýchodě kontinentu ho vyzvedl nedávno zatčený džihádista Salah Abdeslam, který zajišťoval dopravu a ubytování pro pařížské útočníky. Společně mimo jiné bez povšimnutí prošli policejní kontrolou v maďarsko-rakouském pohraničí.

Když byl v sobotu Abdeslam zadržen, belgický ministr zahraničí Didier Reynders hned po prvních výsleších v neděli oznámil, že si vytvořil novou džihádistickou síť. „Byl připraven znovu začít něco z Bruselu, a možná je to pravda,“ citovala ministra agentura AP.

Jenže ani po těchto slovech zjevně nezablikala belgickým policistům varovná kontrolka. Podle informací zpravodajského serveru Politico vyšetřovatelé po zatčení Abdeslama vyslýchali jen hodinu. Neptali se ho údajně na možné plánované teroristické útoky, a to navzdory tomu, že v domě ve čtvrti Schaarbeek, kde se ukrýval, našli zbraně a rozbušky. S výslechem prý totiž začali chronologicky, a ptali se ho tak nejprve na teroristické útoky v Paříži, Ohled prý brali také na to, že byl po operaci postřelené nohy ještě zesláblý. V úterý při atentátech na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek zahynulo přinejmenším 31 lidí a 300 bylo zraněno. Pochybení v kauze Abdeslama v pátek připustila policie z města Mechelen severně od Bruselu. „Bohužel můj tým udělal chybu,“ uvedl velitel Yves Bogaerts. „Jeden kolega zapomněl předat informaci,” dodal. V případu Abdeslama, který od listopadu prchal a podle všeho se na útěku mohl v klidu procházet ulicemi Bruselu. Vzácné jsou spíš vzácné chvíle, kdy někdo nějakou chybu nedělal. Moc jich nebylo.

Chyba, chyba, chyba...

Tajné služby a policie ignorovaly i nebezpečí masového vraha z bruselského metra Brahima El Bakraouiho. Loni v létě ho ze svého území dvakrát vyhostilo Turecko a podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ho Belgičané propustili na svobodu, přestože je Ankara varovala. Belgický ministr spravedlnosti Koen Geens tureckou kritiku odmítl. Podle něj v Belgii nespáchal žádné teroristické činy, a nemohl proto být zadržován. Jeho vládní kolega, ministr vnitra Jan Jambon už ale v pátek přiznal, že chybu udělala belgická ambasáda v Istanbulu tím, že se o Bakraouiho dostatečně nezajímala, když Turci dvakrát varovali, že je bojovníkem Islámského státu.

Chyba, chyba, chyba. To není náhoda. To je systém. Belgie je jeho nejvyhrocenější, nikoliv ale jedinou podobou. Tajné služby a bezpečnostní složky v řadě evropských zemí zjevně nezvládají svou práci. Nejde jen o teroristy. U nás se to třeba projevuje neschopností vyšetřovat sofistikovanou hospodářskou kriminalitu. Slabá kompetence vyšetřovatelů a žalobců se pak snadno zvrhne v kriminalizaci obchodních a úředních rozhodnutí.

A není se tomu, co divit. Bezpečí zjevně nebyla v posledních letech evropská priorita. Země Evropské unie v průměru přerozdělují 48,9 procenta HDP. Na vnitřní bezpečnost, tedy policii a tajné služby, míří 3,7 procenta z této částky. Naopak na sociální výdaje padne 40,4 procenta. Chaotická Belgie, která se stala semeništěm džihádistů, na tom není výrazně hůř než ostatní. U nás jsou investice do bezpečnosti ve srovnání se sociálním pečovatelstvím podobně chabé. Policisté a zpravodajci se pak celkem právem vymlouvají, že „zdroje tu nejsou“.

Peníze se víc než do sledování nebezpečných osob investují do fízlování a všudypřítomné kontroly běžných občanů a podnikatelů v rámci projektů jako je naše chystaná elektronická evidence tržeb. Shromažďuje se čím dál víc dat. Ale když jde do tuhého, ta data nijak nepomůžou k nepřetržitému dohledu nad nebezpečnými osobami.

Tvrdě byrokratizovaná evropská společnost žádá po běžných lidech čím dál víc dokladů o všem možném. Pak ale nedokáže zabránit tomu, aby kontinentem bez jakékoliv kontroly pochodovaly stovky tisíc migrantů bez jakýchkoliv dokladů. Německé policejní zdroje odhadují, že tři ze čtyř příchozích po balkánské cestě žádné dokumenty o své identitě neměli. Tu laxnost a vyměklost vydáváme za humanitu.

Místo malého silného státu, který nechá lidi žít a postará se jim o bezpečí, tady máme velké slabé státy, které rozdávají sociální dávky, diktují kvóty na poměr žen a mužů, regulují všechno možné, ale nejsou schopné zajistit nejvyšší hodnotu, kterou lidé od státu právem čekají: řád a bezpečí.

Vidí to džihádisté. Proto už ani neváhají pustit se do dalších akcií do tří dnů po zatčení kompliců, kdy je pohotovost všech silových jednotek na nejvyšším stupni. Vnímá to většina běžných voličů, která si tu vyměklost dobře uvědomuje a cítí se jí ohrožena. Přesně ta vyměklost zaručuje přízeň rétorickým jestřábům, nabízející jednoduchá řešení, jako je Miloš Zeman.

Z nového čísla Duka: Halík je v církvi menšina, většina souzní se mnou

Echo týdne: Německo: integrace není nikdy dost ● Komentář: Tatínek vysvětluje dceři, co je rasismus ● Téma: Tanky a dějiny na nočníku ● Komentář: Stroj času. Živitelka, zpět do normalizace ● Analýza: Evropa nemá alternativu ● Historie: Poučení voleb roku 1946 ● Rozhovor s Ivo Mludkem: Češi i Poláci v pasti. Ani EU, ani Rusko. Ale co? ● Umění a kritika: Jakost lokálních produktů, vztah k jazyku a řeči ● Recenze: Krása a smrt v Benátkách ● Kulturní tipy ● Postavy: Robert Redford: americký krasavec ● Styl: PASK – Pavilon skla Klatovy ● Přeceňovaný & Podceňovaný: Konvička versus Snaha státu vychovávat ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Občan Trump. Nesnadná cesta magnáta velkým světem podnikání Esej o povaze kandidáta na post prezidenta USA
Aby písnička měla smysl, měla by vystihovat zkušenost Salon o novém hudebním trendu a tom, jestli je Jaromír Nohavica rasista

Přejít na diskusi