Kdyby byl Babiš agent, mrzelo by ji to. Ministryní by Válková zůstala

ROZHOVOR TÝDNE

Pokud by bratislavský soud označil Andreje Babiše za agenta StB, ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (nominovaná za hnutí ANO) by to mrzelo, ale svůj post by neopustila. Jsem tam příliš krátce a ještě jsem nic nestihla předvést, říká k tomu Válková ve velkém rozhovoru pro server ECHO24.cz.

Kdybyste měla jmenovat jednu jedinou věc - s jakým cílem jste na ministerstvo spravedlnosti šla?

Návrat důvěry veřejnosti ve spravedlnost. Aspoň o pár centimetrů.

Čím toho posunu o pár centimetrů dosáhnete?

Hmotně právní kodexy, nový občanský a trestní zákoník, už máme - tedy jak se podle nového práva rozvést, jak si pořídit všepokrývající závěť, jak prodat svou firmu atd. Ale oba kodexy se v praxi provádějí podle předpisů z počátku 60. let s desítkami novel. I soudci a advokáti mají problém se v nich orientovat. Musíme mít jednodušší procedury, zrušit duplicity. To by byla větší rychlost. Za druhé jde o větší spravedlnost, tedy aby se ty kauzy posuzovaly nestranněji. Dnes orgány justice často nejsou prosty korupce. Orgány musí mít nejen nezávislost, ale i odpovědnost. Teď například připravujeme nový zákon o státním zastupitelství, což neznamená jen zřizování speciálních státních zastupitelství pro boj s korupcí, ale i možnost, aby státní zástupci byli voláni k odpovědnosti, když nečiní a mají průtahy.

To je nový tón. Donedávna mantra zněla: zvětšovat a upevňovat nezávislost orgánů činných v trestním řízení.

Mám čerstvou zkušenost z vězeňské služby, kdy jsem zahájila řízení o odvolání generálního ředitele pana Dohnala. Je tam x podmínek, které vám brání přijmout rozhodnutí. Ministr je zodpovědný za vězeňství, a když já tam chci dělat reformy a třeba jen nedůvěřuji tomu člověku, že je schopen je dělat se mnou, mám jen minimální možnost ho odvolat, aniž bych riskovala soudní spor. Stejně tak u státních zástupců. Jsou i mediálně velmi známé případy, kdy si myslím, že státní zastupitelství už by mělo něco dělat, a nemám účinnou páku, jak s nimi pohnout. Vždycky se dozvím, že je všechno v pořádku.

Na to si stěžovala i vaše první náměstkyně Hana Marvanová v ČT, že kolikrát i kauzy mediálně známé se nevyšetřují odpovídajícím způsobem...

A byla pak veřejně peskována za to, že si dovolila kritizovat nejvyššího státního zástupce. Já jsem volila mírnější tón, ale stejně jsem si vysloužila kritiku od části médií i části státních zástupců, že do těch věcí nemám mluvit, poněvadž jsou to konkrétní dosud neuzavřené kauzy.

Jsou i mediálně velmi známé případy, kdy si myslím, že státní zastupitelství už by mělo něco dělat, a nemám účinnou páku, jak s nimi pohnout. Vždycky se dozvím, že je všechno v pořádku.

A to tak je, ne?

Ale to musí být jako váhy: na jedné straně garance, že dotyčný nemůže být svévolně odvoláván, na druhé straně pokud prokazatelně některé své povinnosti neplní řádně, musí být relativně pružný způsob, jak jej odvolat. Já mám nějaké nástroje, jakkoliv omezené. Můžu od nejvyššího státního zástupce chtít vědět, jakým způsobem je zajišťován dohled, požádat ho, aby nařídil kontrolu skončené věci. Stejně já si tu svou kompetenci definuji šířeji a asi v tomhle narazím, poněvadž nebudu čekat donekonečna na to, abych se znovu dozvídala, jak je v konkrétní kauze všechno v pořádku.

A co můžete dělat kromě žádosti nejvyššího státního zástupce, aby zkontroloval případ, pokud vám pak zase oznámí, že víc důkazů prostě není?

Rozhodně nebudu dávat návrh na odvolání nejvyššího státního zástupce, tak daleko bych to neviděla. Ale určitě bychom spolu měli další debaty, v nichž bych se ho snažila přesvědčit. A určitě bych si promluvila i s těmi konkrétními státními zástupci, o výsledcích jejichž práce mám pochybnosti. Například Městské státní zastupitelství v Praze. Pochopitelně oni mohou odmítnout se se mnou na toto téma bavit, ale myslím, že ministerstvo spravedlnosti tu autoritu má. Může také provádět kontrolu jejich činnosti v oblasti správy.

Co to je?

Kontrolu, jak hospodaří se svěřenými prostředky, jestli smlouvy, které uzavřeli, jsou v pořádku. Jestli dodržují interní pokyny ministerstva a podobně.

Čili jim začít šlapat na paty.

Ano, šlapat na paty ve smyslu, že využiji své kompetence v plném rozsahu. Ale mně se to nelíbí, radši bych to s nimi probírala věcně, abych jim u některých kauz mohla říct: tady byste tomu mohli dát prioritu a být aktivnější.

Vy vlastně s tím povzdechem Hany Marvanové, že státní zástupci kolikrát neřeší kauzy, o kterých lidé vědí a o kterých píší média, souhlasíte?

Samozřejmě. Neřekla nic, co bych nemohla podepsat.

Nejvyšší státní zástupce Zeman kontroval, že se vyšetřuje podle důkazů, ne podle toho, jestli o tom píší média.

Chci být korektní a nebudu citovat z dopisu, který po vystoupení náměstkyně Marvanové v televizi přišel z NSZ, ale trochu mě to překvapilo. Pan Zeman se cítí být dotčen slovy paní Marvanové, ale to už jsme trochu jako v mateřské školce, že si vyříkáváme: kdo co dostal, za co dostal, a proč se na veřejnosti takhle kritizujeme. Já mám ke státním zastupitelstvím blízko, nerada bych je házela do jednoho pytle. Ale v několika případech mám pochybnosti, jestli jde řízení správným směrem. Právě šetření Opencard je rozdrobeno do mnoha kauz, já se v tom sama těžce orientovala. Když jsem to prvně četla, říkala jsem si: to je nejjistější způsob, jak celou věc zamést pod koberec. Samozřejmě - na jednu straně je dobře, že ministerstvo nemůže vstupovat do jednotlivých kauz, na druhou straně je ale velmi smutné, když vám soudce řekne, že odsuzuje jen malé ryby.

Právě šetření Opencard je rozdrobeno do mnoha kauz, já se v tom sama těžce orientovala. Když jsem to prvně četla, říkala jsem si: to je nejjistější způsob, jak celou věc zamést pod koberec.

Jsou Pavel Zeman a Lenka Bradáčová lidé na svém místě?

Já doufám, že ano. Zatím jsem se nepřesvědčila o opaku. Přeji si, aby to tak bylo, protože jinak by to byl velký problém.

A máte indicie, že nejsou?

Hm, konkrétní indicie ne. Až se mě zeptáte za rok, budu znát přesnou odpověď. Po dvou měsících nejsem ani zklamaná, ani nadšená.

Nemůže být za tou reakcí Pavla Zemana fakt, že u vaší první náměstkyně Hany Marvanové funguje Stanislav Mečl, jehož Zeman vyhodil pro ztrátu důvěry?

Pan Mečl je členem zhruba desetičlenného týmu k vypracování nového trestního řádu. Byl do skupiny navržen za nás, tedy za ministerstvo spravedlnosti.

Zeman o něm v prosinci 2012 prohlásil: Ztratil moji důvěru. Říká se, že Mečl prý předtím běhal po Praze a sháněl si politickou podporu, aby povýšil.

Já o tom nevím, byl mi doporučen jako odborník, první náměstkyni Marvanové taky, ta ho zná lépe. Kdybych se o něčem na Mečla dozvěděla, ukončím s ním spolupráci. Ono je v dnešní době hrozně těžké splnit podmínky odbornost a morální integritu, a pak někdy musíme dělat kompromisy.

Ještě k tomu, o čem píší média: dvoje velké noviny si koupil Babiš, vzniká logicky podezření, že budou vytahovat některé kauzy výběrově, účelově, aby zatopily vždycky jen vaší politické konkurenci.

A máte vy takovou osobní zkušenost?  Já jsem zatím nikdy nic takového nezaregistrovala. Naopak pokud vím, pan Babiš už se tam taky stal předmětem kritiky.

Od chvíle, co je koupil Babiš, obojí noviny rozhodná žádná jemu osobně nepříjemná témata nenastolují.

Aha, tak to je na pováženou. Toho si jako dlouholetá odběratelka Lidových novin budu všímat.

Co si myslíte o Babišově polistopadové minulosti, například o tom, jak přišel ke startovnímu kapitálu? On říkal, že mu ho poskytli spolužáci z gymnázia ve Švýcarsku, pak když chtěl privatizovat Unipetrol, najednou za ním stála rodinná firma ze Švýcarska, která ale pak řekla, že to tak úplně nebylo atd. Není vám to divné?

Hm, ale já o tom nic nevím. Možná že je to fáma, ačkoliv nemusí. Máte pravdu, že když se mění výpovědi, působí to vždycky nedůvěryhodně.

Od úplného začátku naší spolupráce mi Babiš nikdy nezasáhl do ničeho, co dělám.

Jak to, že vás takové věci nezneklidňují?

Tak já jsem se jim opravdu nevěnovala, já jsem s Andrejem Babišem udělala zatím velmi dobrou zkušenost. Od úplného začátku naší spolupráce mi nikdy nezasáhl do ničeho, co dělám. Ani větou. Jediné doporučení jsem nedostala: napiš nějaký zákon tak či tak. Chová se ke mně nesmírně korektně.

Takže si ceníte, že ve vašem resortu vám dává volnou ruku, a to je hlavní.

No, já se právě nezabývám moc těmi věcmi, o kterých jste hovořil, protože si říkám, že od toho jsou investigativní novináři.

Ale ty noviny on si koupil. Když si koupíte hlavní noviny v zemi s tak velkou palebnou silou, jakou měla MF DNES, prudce se zvyšuje pravděpodobnost, že ve skutečně nepříjemných věcech po vás nikdo nepůjde.

Nutíte mě do politických úvah, které jsou mi pořád ještě vzdálené a cizí. Ono to samozřejmě souvisí i s etikou a morálkou, kam až člověk po tom pátrá. Ale vzhledem k tomu, že já taky nejsem bílý sníh vzhledem ke své minulosti před rokem 89, kdy jsem byla členkou strany, tak rozhodně nebudu ta, kdo první háže kamenem. Nebýt té výzvy něco zásadního změnit, tak už do politiky nikdy nejdu. Protože už jsem udělala jednu chybu  a nemusím ji opakovat. A proto taky nejsem ještě členkou strany ANO.

Ještě ne? Chystáte se vstoupit?

Zatím mě docela přesvědčuje činnost kolegů v poslaneckém klubu, že by to mohla být strana, která si zaslouží mou důvěru. Momentálně o tom uvažuju.

Je pravda, že jste na poslaneckém klubu řekla, že kdyby se ukázalo, že Babiš spolupracoval s StB, nemůžete s ním dál být v jedné formaci?

Tohle jsem nikdy neřekla. Já jsem jenom řekla, že to je otázkou jeho vlastního svědomí, jak by se k tomu postavil. A že mě osobně by to mrzelo.

A kdyby teď na jaře u soudu v Bratislavě...

Řekli, že spolupracoval, tak bych dál pokračovala na ministerstvu, protože jsem tam ještě nic nestačila předvést a člověk potřebuje minimálně dva roky, aby na ministerstvu cosi dokázal. Takový nález soudu by mě asi velmi mrzel, ale svůj úkol bych plnila dál.

A chápu to správně, že je to mezi vámi výměnný obchod, vy se moc nezajímáte o věci z minulosti a jste ráda, že můžete posouvat důvěru veřejnosti v justici.

Vy jste to nazval výměnným obchodem, já v momentě, kdy mě by někdo tlačil do něčeho, s čím bych nesouhlasila, podám demisi.

Dobře, ale to se zase týká čistě vašeho resortu.

Dám vám příklad: zpětvzetí ministerské žádosti ve prospěch Pavla Tykače. To kdyby mi Babiš řekl, abych tam tu ministerskou žádost v Tykačův prospěch nechala, tak sice člověk neví, co by s tou konkrétní věcí udělal, ale rozhodně bych v Babiše ztratila důvěru, a při nejbližší příležitosti z vlády odešla.

Řekněte čtenářům ještě něco o sobě. V LN nedávno psali, že existuje dokument, podle kterého si vás v roce 1978 proklepávali jako případnou zaměstnankyni na IX. Správě SNB.

Ale já se u Sboru národní bezpečnosti skutečně o žádnou práci nehlásila! Považuji to za dezinformace, která mě má poškodit. Já jsem se o sobě dozvídala různé věci. Třeba že mám německé občanství. Přitom žádné nemám.

O odsunu Němců si myslím to nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo. 

A to tedy vzniklo jak?

Mám trvalý pobyt v Pasově, mám tam byt, zhruba jednou měsíčně tam jezdím. Víte, já jsem částečně z německé rodiny, tatínek byl z Opavy, v roce 1938 se ale přihlásil k české národnosti, šel do protektorátu a protože školy byly zavřené, přihlásil se k protektorátní policii. Ale vždycky, i po válce, trval na tom, abychom se učili německy, že německá kultura je ta skutečná kultura, Goethe, Schiller... A vyrostla jsem v podstatě bilinguálně.

Co si myslíte o odsunu německého obyvatelstva?

To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo. 

Počkejte, to platí řekněme oproti Polsku. Ale neplatí to vůči předchozím obdobím českých dějin. Nepoužíváte tu měřítka nacistů?

Ne. Chci říct, že je prostě hrozná škoda, že česko-německé soužití skončilo, a neříkám, že Němci na tom nenesou vinu.

Kam se stavíte politicky?

Do středu. Mám sociální myšlení, na druhou stranu jsem vždycky byla pravicová v tom smyslu, že lidi, kteří umějí pracovat, mají pracovat a nezneužívat dávky, že vysoké daně pro podnikatele jsou škodlivé.

Kde v politickém spektru vidíte ANO?

Na pravém středu.

Koho jste posledních dvacet let volila?

No… Hlasovala jsem vždycky s přihlédnutím ke křesťanským hodnotám. Stačí vám to?

 

Kdo je… Helena Válková

Patří k předním odborníkům na trestní právo v republice. Narodila se v lednu 1951, od roku 1975 do konce normalizace pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém. Byla členkou KSČ.

Od roku 1993 vyučovala na právnické fakultě v Plzni, kde před pěti lety patřila k čelným vnitrofakultním kritikům kupčení s tituly. Souběžně s univerzitním angažmá byla ředitelkou české pobočky německého právnického nakladatelství C.H. Beck.

Loni se dostala na pražské kandidátce ANO do sněmovny a – jak říká – na naléhání Andreje Babiše přijala místo ministra spravedlnosti. Válková má jednoho syna, za pár měsíců se stane babičkou.

Přejít na diskusi