NOVÉ

Další potíž pro Babiše. Musí předělat centrální evidenci účtů

Boj s daňovými zločiny? Zatím nic moc

Témata: , , ,

Boj proti daňovým zločinům se ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) zatím příliš nedaří. Ve sněmovně už mu několik měsíců leží online pokladny, Evropská komise v minulém týdnu odmítla jeho žádost na změnu vybírání DPH (reverse charge) a vládní legislativci mu teď vrátili k předělání jeho návrh centrální evidence účtů. Tu chtěl přitom Babiš původně spustit už od ledna 2016.

Babiš přišel s plánem na centrální evidenci účtů loni na jaře. Podle návrhu bude mít stát přehled o účtech všech fyzických i právnických osob a mimo jiné bude jasné, jak dlouho daný účet existoval. Evidence má pomoci v boji proti praní špinavých peněz nebo financování terorismu.

„V rámci ‚karuselových‘ obchodů je průměrný věk firmy 24 dní a rekord je osm hodin. Za tu dobu někdo založil firmu, nás stačil okrást a dát ji do bankrotu. Jde tedy o čas,“ obhajoval loni evidenci ministr financí.

Ten původně chtěl, aby součástí evidence byly i údaje o zůstatcích na účtech. Proti jeho kontroverznímu plánu se ale postavila Česká národní banka, která bude registr spravovat.

Návrh se teď po měsících dostal až k právníkům na Legislativní radu vlády. Ti o něm jednali ve čtvrtek, ale nakonec ho Babišovi vrátili.

‚Zákon se musí dopracovat‘

„Ten zákon nebyl připraven natolik, aby ho rada mohla propustit dál. Padlo tolik připomínek, že nešly zapracovat na místě a ministerstvo bude muset zákon dopracovat,“ řekl deníku ECHO24.cz Jiří Souček z úřadu ministra a šéfa legislativní rady Jiřího Dienstbiera. Vláda i parlament si tak na návrh ještě budou muset počkat.

Pro Babiše jde o další nepříjemnost. Plánované spuštění začátkem roku 2016 by stejně nestihl, ovšem nedaří se mu ani s dalšími návrhy, které mají bojovat proti daňovým podvodům: s elektronickou evidencí tržeb a se zavedením reverse charge.

Čtěte také: Babiš má problém. Brusel mu zamítl ‚reverse charge‘

A o co konkrétně v evidenci účtů jde? Účty, které mají v bankách a záložnách fyzické i právnické osoby, se budou centrálně evidovat a data o nich se minimálně jednou denně aktualizují. Do evidence přitom budou moci nahlížet daňové orgány a orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby i Finanční analytický útvar ministerstva financí.

Evidence má zefektivnit boj s daňovou kriminalitou tím, že umožní oprávněným institucím jediným dotazem zjistit, kde má či měl účet subjekt, o který se zajímají. V současné době kvůli tomu musejí obesílat desítky bank a záložen. Například pokud dnes chce policie zjistit majitele bankovního účtu, musí oslovit všechny finanční instituce na trhu, kterých je téměř 80. A vyřízení pak trvá týdny.

Podle ministerstva vnitra se díky tomu, že evidence nebude obsahovat údaje o pohybech na účtu, snižuje riziko úniku citlivých informací.

Upozorňovali jsme však také na to, že by měly být posíleny kontrolní mechanismy, jak nakládají oprávněné osoby s informacemi, v této databázi obsaženými,“ varuje výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Jenže už loni v březnu návrh kritizovala Česká bankovní asociace. Ta se právě možného zneužití dat klientů obávala. „Úřady již nyní dostávají data o klientech, na která mají ze zákona nárok, ale pod kontrolou bank, které mají povinnost chránit data svých klientů. Důsledkem zavedení centrálního registru účtů by bylo, že z bank by každý den odcházela informace o účtech všech klientů. Jinými slovy, v centrálním registru by se objevovala data i o těch klientech, na něž se nikdo oprávněný neptá ani nikdy ptát nebude, a těch je naprosto drtivá většina,“ varovala tehdy asociace.

A i když už nyní není k zákonu tak kritická, obavy přetrvávají. „Souhrnně považujeme tento návrh v jeho stávající podobě za technicky proveditelný. Upozorňovali jsme však také na to, že by měly být posíleny kontrolní mechanismy, jak nakládají oprávněné osoby s informacemi v této databázi obsaženými,“ řekl deníku ECHO24.cz výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.

Poté, co ministerstvo návrh upraví, se jím znovu budou zabývat legislativci z rady. K poslancům se tak dostane nejdříve začátkem příštího roku. Podobný systém již funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku nebo v Itálii.

Přejít na diskusi