Na uprchlících může Česko i vydělat, až přes sto milionů
Příspěvky z Bruselu
V souvislosti s uprchlíky, kteří by našli útočiště v České republice, se kromě jiného mluví i o zvýšených finančních nákladech – ministerstvo vnitra kvůli tomu například žádá o další půl miliardu korun. Česko na tom ale může i finančně vydělat. Jak napsaly Lidové noviny, podle dohody členských států EU bude Brusel poskytovat příspěvek šest tisíc euro na uprchlíka, tedy přes 160 tisíc korun. Podle propočtů LN by to celkově mohlo znamenat „zisk“ přes sto milionů korun.
Ministerstvo vnitra odhaduje náklady na jednoho uprchlíka na 15 tisíc korun měsíčně. Celé vyřízení azylového řízení pak trvá podle LN v průměru 105 dnů, jeden migrant by tak státní pokladnu přišel na zhruba 53 tisíc korun. Náklady na cestu by pak měly hradit státy, ze kterých k nám budou běženci proudit.
A jelikož se minulý týden ministři vnitra EU – včetně českého zástupce - dohodli alespoň na dobrovolném přemístění uprchlíků z Řecka a Itálie, řešily se i finanční aspekty této operace. V českém případě by to znamenalo přijmutí 1100 uprchlíků do září 2017 – se zmíněným příspěvkem šest tisíc euro, neboli přes 160 tisíc korun na jednoho běžence. Ve finále by to tedy znamenalo přes sto milionů korun do státního rozpočtu navíc, uvedly LN.
Na českém postoji k bruselským nápadům na přerozdělování uprchlíků to ale moc nemění. „O těch šest tisíc eur nejde, ty si EU klidně může nechat,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec pro LN. „Může to skončit tak, že se k nám nechají dopravit, a pokud je nebudeme moci umístit do detence, pak druhý den odejdou na první vlak do Německa.“
Podle ministra je jedním ze zásadních problémů fakt, že státy nemohou nutit, aby uprchlíci v zemích zůstávali nedobrovolně. Zároveň je ale nejednoznačný mechanismus přerozdělování, protože migrant má sice právo projevit přání koncové evropské země, ale až po přesunutí do některé ze zemí EU.
V táborech pro uprchlíky nazývaných hotspoty budou se zájemci o azyl v Česku dělat experti ministerstva vnitra pohovory a bezpečnostní prověrku, nic víc ale pak podle Chovance ani možné udělat.