NOVÉ

Co způsobí nová minimální mzda? Zde jsou odpovědi

Vyšší minimální mzda

Hned o 700 korun měsíčně, na 9200 korun, stoupne od Nového roku minimální mzda v České republice. U hodinové mzdy stoupne minimum z 50,60 na 55 korun. Podle některých ekonomů vede zvýšení minimální mzdy k růstu nezaměstnanosti, podle jiných nikoli. Jak to tedy je? Nabízíme pět zásadních otázek a odpovědí.

1. V základních učebnicích ekonomie popisuje minimální mzdu graf, podle něhož zavádění minimální mzdy (která je vyšší, než by byla rovnovážná, plně tržní mzda) vede k prohloubení nezaměstnanosti. Lze s tímto grafem souhlasit, nebo ne? 

Ten graf platí v čisté teorii. V praxi ale do hry vstupují další faktory. Praktický dopad legislativy týkající se minimální mzdy tudíž nelze hodnotit mimo kontext dalších legislativních úprav, třeba těch týkajících se sociálních dávek. Máloco je tak demotivující jako „hákovat“ za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek. Teorie o tom, že vysoká úroveň minimální mzdy vede k vyšší nezaměstnanosti, platí, avšak pouze v jakémsi vakuu, tedy mimo kontext další legislativy, která v realitě existuje. A v realitě existují třeba ony dávky, takže zvyšovat nezaměstnanost může právě tak i příliš nízká, nebo dokonce nulová minimální mzda.

Představme si třeba situaci bez existence legislativy týkající se minimální mzdy, ale zato se sociálními dávkami. Pokud se – v případě jistých socioekonomických vrstev – ustaví rovnovážná mzda na úrovni, která adekvátně (tj. při zahrnutí nákladů obětované příležitosti, časových nákladů, nákladů vykonaného úsilí atp.) nepřevyšuje příjem, jejž daný jedinec inkasuje prostřednictvím dávek, umenšený o potenciální náklad psychologické strasti související se statutem „nezaměstnaného“, zůstane takový člověk raději „na dávkách“.

2. Mělo zavedení minimální mzdy v jiných zemích EU vliv na míru nezaměstnanosti?

V EU minimálně v posledních deseti letech platí, že země, které aplikují legislativu týkající se minimální mzdy, vykazují v průměru setrvale a zřetelně vyšší míry nezaměstnanosti než země, které takovou legislativu neuvedly. Například v roce 2012 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí průměrně 27,7 procenta v zemích s minimální mzdou a „jen“ 19,5 procenta v zemích bez minimální mzdy. Je samozřejmě otázkou, zda jde o pouhou korelaci, nebo také i příčinnost, nicméně popsaná čísla se zdají být poměrně výmluvná, hovořící v neprospěch legislativy týkající se minimální mzdy.

3. Zastánci minimální mzdy naopak argumentují tím, že vyšší mzdy povedou k vyšší agregátní poptávce, což podpoří růst HDP. Je to možné?

Tak jednoduché to není. Uvažme, že existence minimální mzdy neznamená nutně to, že celkový objem vyplacených mezd v dané ekonomice se zvýší. Může zůstat naprosto stejný, pokud odpovídající počet lidí, kteří by na volném trhu práci měli (byť za mzdu nižší než tu nynější minimální), zůstane „na dlažbě“, tj. zcela bez mzdy. Minimální mzda tedy může změnit jen to, kdo a kolik „bere“, nikoli agregovaný objem mezd. Pak ovšem vyvstává otázka, zda minimální mzda vede k růstu agregované poptávky. Vzhledem k tomu, že sklon k úsporám roste s výší příjmu a zákon o minimální mzdě zvyšuje mzdovou hladinu v ekonomice, lze předpokládat, že zvyšuje i „agregovaný“ sklon k úsporám. Celkový objem mezd tedy může být naprosto shodný za situace s i bez minimální mzdy, zato ovšem agregovaná míra úspor bude jednoznačně vyšší za situace s minimální mzdou, což má spíše tlumící efekt na úroveň agregátní poptávky.

4. Jaká mohou být další pozitiva existujících minimálních mezd?

Jedno z pozitiv minimální mzdy spočívá jistě v tom, že při správném nastavení jsou lidé motivování pracovat, a nikoli pobírat sociální dávky. Minimální mzda se tak ovšem stává pouze nápravným opatřením, které zřejmě jen neúplně kompenzuje situaci vzniklou jiným zásahem státu, tj. zavedením dávek v nezaměstnanosti.

5. Kritici argumentují ještě tím, že dražší pracovní síla povede k odlivu zahraničních investorů do levnějších regionů. Není to pro ČR, která je silně závislá na automobilovém průmyslu bývá označována za „montovnu“, rizikové?

I zastánci minimální mzdy, jako je například americký ekonom Alan Krueger, hovoří v tom smyslu, že negativní dopad na zaměstnanost nenastává pouze tehdy, když je růst minimální mzdy přiměřený. Je například otázkou, zda poměrně citelné navýšení minimální mzdy, k němuž v ČR dojde od ledna 2015, je ještě uměřené. Takové navýšení podle mě představuje jistou hrozbu, že dopadne negativně na zaměstnanost.

Více zpráv z byznysu na Roklen24.cz

Čtěte také: Minimální mzda se v lednu zvýší na 9200 korun

Zvyšuje prezident Zeman nezaměstnanost v ČR?

Přejít na diskusi