Jsou to hrdinové, nebo viníci masakru? Lidice řeší památník
Spor o letce RAF
NOVÉ
4
Byli příslušníci Britského královského letectva Josef Horák a Josef Stříbrný hrdinové, nebo zavinili vyhlazení Lidic nacisty? Spor o válečné letce se ve středočeské obci, ze které oba muži pocházeli, naplno rozhořel poté, co syn přeživší lidické ženy s podporou příbuzných letců založil spolek pro vybudování jejich památníku. Lidická organizace svazu bojovníků za svobodu si už ale další uctění jejich památky nepřeje, podle ní mohou totiž letci za vraždění v obci. V úterý navíc po stížnostech odstoupil dosavadní předseda Pavel Horešovský, ve funkci ho nahradila bývalá moderátorka a politička Jana Bobošíková.
„Vybudováním památníku chceme splatit dluh, který vůči oběma mužům máme. A malou plastovou destičkou, která visí v muzeu na zdi mezi záchodovými dveřmi a kotelnou, toho nedosáhneme,“ řekl deníku ECHO24.cz předseda spolku pro vybudování památníku Miroslav Kaliba, který je syn jedné z mála lidických žen, která vraždění přežila. Dodal, že oba muži vraždění v Lidicích přežili jen díky tomu, že se rozhodli svou vlast aktivně bránit a sami se po válce, po roce 1948 do obce nemohli vrátit.
Příslušníci československé armády Josef Horák a Josef Stříbrný odešli na začátku druhé světové války do Velké Británie, kde narukovali do RAF. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 10. června 1942 stopa vedla právě k jejich rodinám, které žily v Lidicích.
Zmínka o nich totiž padla v milostném dopise, ve kterém se pisatel uměle stylizoval do příslušníka odboje a nechal ve psaní pozdravovat dané lidické rodiny. Když nacisté zjistili, že dva muži ze zmíněných rodin ve vesnici chybí, domnívali se, že to oni stojí za atentátem. I když se pak dovtípili toho, že jde o falešnou stopu, i tak se jako výstrahu rozhodli Lidice srovnat se zemí.
„To, že byly vyhlazeny zrovna Lidice, je nešťastná souhra náhod. V přední řadě za to může nevěrník z Kladenska, který své milence zaslal onen dopis, ve kterém nechal pozdravovat rodiny Stříbrných a Horákových, továrník Jaroslav Pála, který dopis odchytil a předal policii a aktivní příslušníci gestapa,“ komentoval dále předseda spolku Kaliba.
‚Hrdinové? Gestapo by si nás jinak nevšimlo‘
S tím ale nesouhlasí někdejší předseda Českého svazu bojovníků za svobodu v Lidicích Pavel Horešovský, který jako dítě nacistické vraždění přežil. „To, že Horák se Stříbrným bojovali v RAF samozřejmě uznávám, ale stali se záminkou pro to, aby byla vesnice vyhlazena. Navíc jsme jejich zásluhy uctili pojmenováním ulic v obci a pamětní deskou. Ve výboru jsme se proto většinově shodli na tom, že žádný další památník není potřeba,“ uvedl pro deník ECHO24.cz Horešovský, který se po stížnostech ze strany dalších přeživších a příbuzných obou letců rozhodl v úterý z čela organizace odstoupit.
„Vedle pamětní desky, která je věnována Horákovi se Stříbrným, je navíc umístěna i deska 340 obětem lidické tragédie a nikdo si na nedůstojné umístění nestěžuje. Nacházejí se mezi vchodem a východem do expozice. Velice mě mrzí, že jsem neustále lživě očerňován Občanským sdružením Lidice v souvislosti s pomníkem a že nikdo neocenil moji dlouholetou práci pro ČSBS,“ dodal Horešovský.
Více zde: Bobošíková má novou funkci. Vede bojovníky za svobodu v Lidicích
V čele lidické organizace ho nahradila bývalá moderátorka a europoslankyně Jana Bobošíková, která do místního svazu bojovníků za svobodu vstoupila před několika lety jako sympatizantka. „Paní Bobošíková má spoustu dalších aktivit a i politické ambice, takže svaz bude fakticky nadále vést Horešovský, který ač oficiálně odstoupil ze zdravotních důvodů, jak jsem četl ve věstníku, stal se prvním místopředsedou,“ poznamenal ke změně Kaliba.
Bobošíková ale účelové zvolení kvůli možným politickým cílům odmítá a do sporu o památník zasahovat nechce. „Žádné kritické hlasy vůči mé osobě jsem nezaznamenala, k tomu nemám co říci,“ řekla v úterý serveru ECHO24.cz.
„Oba muži nejsou jistě jediní hrdinové z Lidic, ale jako jediní odešli aktivně bránit svou zemi.“
Památník by podle spolku měl připomínat i hrdinství všech příslušníků československé armády v odboji během druhé světové války, kteří dosud žádný památník nemají. Jeho výstavbu chce sdružení financovat z prostředků získaných ve veřejné sbírce vyhlášené při příležitosti 100. výročí narození Horáka se Stříbrným.
Stavbě bude na konci léta předcházet symbolické položení základního kamene památníku a vyhlášení umělecké soutěže. Vybrán bude podle Kaliby takový návrh, který nejlépe vystihne podstatu odhodlání, které oba muži prokázali, když opouštěli rodnou vesnici s cílem bránit napadené Československo.
Po válce byli letci vyobcováni
Horák a Stříbrný v Británii sloužili u různých armádních složek podle svých odborností, koncem války se sešli u 311. bombardovací perutě. „Oba muži nejsou jistě jediní hrdinové z Lidic, ale jako jediní odešli aktivně bránit svou zemi,“ řekla deníku ECHO24.cz předsedkyně okresního výboru svazu bojovníků za svobodu a historička Gabriela Havlůjová, která se historií tragédie v Lidicích dlouhodobě zabývá.
„Když zjistili, co se v Lidicích stalo, nechávali se nasazovat do riskantních akcí. A po válce, když se vrátili domů, se s nimi v rámci obnovy Lidic coby se zahraničními bojovníky ze západní armády už nepočítalo. Současné vnímání obou mužů ze strany obyvatel Lidic může být výsledkem komunistické propagandy, která v tomto případě pokračovala v té nacistické lince výkladu,“ doplnila Havlůjová.
Josef Horák emigroval zpět do Británie, kde zahynul při cvičném letu už v roce 1949. Josef Stříbrný se po únoru 1948 netajil svým odporem k novému zřízení a byl z armády vyhozen. Tak jako většina příslušníků čs. zahraniční armády byl i on uvězněn, propuštěn byl až po přímluvách lidických žen. Musel se však živit podřadnými zaměstnáními, sledován StB. Zemřel v Písku r. 1976 v úplném osamění a zapomenutí. Nemá ani hrob, jeho popel byl rozptýlen na loučce u krematoria v městečku Blatná.
Nacisté Lidice vypálili před 73 lety. Celkem na rozkaz státního tajemníka K. H. Franka zemřelo 340 lidických obyvatel. 173 mužů bylo zastřeleno přímo ve vesnici, ženy a většina dětí byly převezeny do koncentračních táborů.
