TÝDENÍK ECHO: Tyranie ve jménu dobra. Arogance Norů ničí životy dětí
Co najdete uvnitř
TÝDENÍK ECHO
1
Proč Čechy tak fascinuje norský příběh tyranie dobra, kauza bratrů Michalákových. Nové číslo Týdeníku Echo přináší rekonstrukci případu české matky, které byly úřady v Norsku odebrány její dvě malé děti, a ona se o ně už přes tři roky marně soudí.
Jde o „smůlu“ přistěhovalců, kteří se neuměli přizpůsobit tamním zákonům? Nebo je to především norský problém? Bratři Michalákovi, kteří nepozbyli českého občanství, a spousta dalších dětí „zabavených“ cizincům vyrůstají v norských pěstounských rodinách, odstaveni od své kultury a jazyka, který pomalu zapomínají.
V takových případech jde zcela jistě o porušení Mezinárodní úmluvy o právech dítěte, jíž je Norsko signatářem a v níž se píše, že v případě náhradní péče „je nutno brát ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ“.
Zdánlivě „pouze“ soukromá tragédie jedné rodiny má širší přesah. V českém tisku už se psalo o tom, že jde o střet civilizací, té naší nedokonalé s mnohem dokonalejší. A že Východoevropané, kteří chtějí žít v Norsku nebo třeba v Británii, jež také ve velkém odebírá děti z rodin, se mají podřídit tamním pravidlům, nebo zůstat doma. Více v článku Vladimíra Ševely.
Stejnému tématu je věnován i komentář Ondřeje Štindla s názvem Sociálka, veřejnost a jejich volby.
Proč toho české děti umějí čím dál míň
Proč klesá úroveň českého školství a proč toho české děti umějí čím dál méně? To je další téma nového Týdeníku ECHO.
Znalosti a schopnosti českých dětí stagnují, nebo se přímo zhoršují. Vzdělání na základních a středních školách je místem, kde se transformace opravdu nepovedla. Důvodů úpadku vzdělanosti existuje hodně. Tím hlavním je snížení nároků, píše Lenka Zlámalová.
Jako další důvody zmiňuje například odpor Čechů k měření, srovnávání znalostí a zvlášť zveřejňování, jak na tom jednotlivé školy skutečně jsou. Bojíme se říct, že někdo je lepší než druhý, dalším podstatným důvodem je módní progresivistický trend „měkkých znalostí“. Sociálních, ekologických a sexuálních výchov. Finančních, informačních a komunikačních gramotností.
Nad úrovní českého školství diskutuje v Salonu se svými hosty Petr Holub. Pozvání do diskuze tentokrát přijala organizátorka výzkumů PISA Jana Straková, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, Bohumil Kartous jako zástupce občanského sdružení na podporu vzdělanosti EDUin a Jiří Růžička, ředitel věhlasného pražského Gymnázia Jana Keplera.
Rozhovor se Dzurindou před slovenským referendem
Daniel Kaiser tentokrát pořídil rozhovor se slovenským politikem Mikulášem Dzurindou. Povídal si s ním o nadcházejícím slovenském referendu o ochraně rodiny, které mimo jiné řeší definici manželství jako svazku mezi mužem a ženou nebo adopci dětí homosexuálními páry. Politik a otec reforem, které ze Slovenska před zhruba patnácti lety udělaly tzv. tatranského tygra, vysvětluje, proč jsou elity proti lidovému hlasování, o co se v něm hraje a jak se zachová on. „Jako věřícímu se mi nezdá fér, aby většina válcovala menšinu v otázkách, které se dotýkají samotné podstaty lidské existence,“ říká.
Neméně zajímavý je i rozhovor Davida Macháčka s mužem, jenž z Jablonce dodává šperky nejvýznamnějším světovým návrhářům. „Dopředu nás posune odvaha a otevřené oči,“ říká Petr Svoboda, který svou jabloneckou bižuterií zásobuje značky jako Prada,Versace, Chanel, Dior nebo Louis Vuitton.
Martin Weiss se v nejnovějším vydání zamýšlí nad současnou vlnou islamofobie. Ve své eseji Zavírání očí a našlapování kolem islámu si například pokládá otázku, zda je tato nově vypuknutá vlna islamofobie víc k smíchu, nebo k pláči.
Zraky celé Evropy se v posledních týdnech obrací na Řecko, kde se vlády ujala levicová strana Syriza s lídrem Alexisem Tsiprasem. Právě jeho hru o řecké dluhy v eurozóně analyzuje Petr Holub v článku Perpetuum mobile z Atén zaskočilo Evropu.
