Proč David Rath vyhraje

Témata: , ,

Odpověď je velmi jednoduchá: protože mu jeho protivníci pomáhají.

Další průběh soudního řízení se dá snadno odhadnout. Ať už bude čtvrteční verdikt jakýkoli, jedna ze stran se zaručeně odvolá. A v odvolacím řízení má David Rath natolik silné karty v ruce, že nejspíše nebude odsouzen. V nejhorším případě odvolací soud vrátí věc zpět k provoinstančnímu soudu a velká justiční telenovala půjde do nové sezóny, dosti pravděpodobně se změněnou sestavou herců. A soud první instance si za to bude moci sám.

Čtěte také: Rath vinen. Trest: 8 let a 6 měsíců. A propadnutí majetku

Prvním problémem je samozřejmě nedostatek času na přípravu obhajoby. Pokud nově ustanovená obhájkyně nedostala od soudu dostatek času k nastudování kauzy – a publikované informace tomu  nasvědčují – pak nemůže být řeči o spravedlivém procesu a došlo k jednoznačnému porušení ústavních práv obviněného. Sami si posuďte, jak dlouho studujete nějaký odborný text, a vynásobte to x desítkami tisíc stran spisu a příloh! A k tomu si ještě musíte připočíst čas na analýzy nad rámec holého čtení, porady s klientem, koncipování závěrečné řeči a tak dále.

Dojde-li k odsuzujícímu rozsudku, jediným možným řešením takovéto situace bude zrušení rozhodnutí odvolacím soudem. Věc musí být vrácena soudu první instance. Přitom když se soudní řízení táhne již dva roky, nebyl by problém posečkat ještě jeden měsíc, aby bylo lépe dbáno práv člověka, který stojí před soudem.

Bohužel se zdá, že do práv obviněného Davida Ratha bylo zasaženo ještě více. V poslední den závěrečných řečí došlo k incidentu, kdy do soudní síně vstoupila nečekaně uprostřed konání žena a dala na stůl obhajoby jisté dokumenty. Soudce reagoval tak, že ženě pohrozil za rušení soudu pokutou a dokumenty si od obhajoby vzal k sobě.

Tady se dostáváme k druhému problému, totiž právu obhajoby na důvěrnost jejích materiálů. Neslyšel jsem nikdy o případu, kdy si soudce sám o své vůli bral materiály patřící obhajobě. Mohlo by to být papírové podání, které by stejně soudce za chvíli dostal do ruky, ale také by to mohly být důvěrné materiály podléhající advokátnímu tajemství. Postup soudu byl překvapující a domnívám se dokonce, že by se k tomuto tématu měla v zájmu advokátního stavu vyjádřit advokátní komora.

Nelze na dálku činit žádné kategorické soudy, záležitost by měla být nejprve pečlivě prošetřena. Pokud by se ale zjistilo (hypotetický scénář), že soudce k tomuto postupu nebyl oprávněn, teoreticky by mu hrozil i nějaký postih. To by ovšem mohlo mít za následek podjatost soudce vůči obviněnému.

A teď co nastane, pokud by byl soudce shledán podjatým? Ano, celý soud by se musel opakovat od začátku. Nestačí totiž vyměnit soudce a nechat ho vynést nový rozsudek. Aby soudce mohl rozhodnout, musí se důkazy provést přímo před ním. Nepostačuje, aby si o nich jen přečetl ve spise zděděném po jiném soudci.

Nelze tedy vyloučit, že proces s Davidem Rathem vskutku začne připomínat telenovelu včetně stovek dílů a nečekaných příchodů či odchodů postav. Na klasickou zápletku s nečekaným příbuzným už došlo stejně jako na ránu do hlavy hlavního hrdiny.

A tak v dalších epizodách uvidíme, jak sympatický lékař se sociálním cítěním David Armando pokračuje ve své hvězdné roli, zatímco jeho dosavadní hlavní protivník doktor Paco je odvolán správní radou kliniky. Inu, pletky s neznámou ženou mívají své následky. A není pochyb o tom, že další sezóna bude stát za to a přijdou nové zvraty.

Zmínit lze i situaci, kdy obhájkyně Davida Ratha namítala, že jeden z přísedících si cosi čte na počítači, místo aby poslouchal závěrečnou řeč obžalovaného. Státní zástupce na to podle novin reagoval výrokem „Já to považuji za naprostou nehoráznost a může být ráda, že nedostala pořádkovou pokutu.“

Nehoráznost je pojem relativní a různí lidé mohou za nehoráznost pokládat různé věci. Já osobně pokládám za samozřejmé, že soud bude poslouchat závěrečnou řeč. Sice nikde v trestním řádu není výslovně napsáno „soud musí poslouchat, co účastníci soudu říkají“, ale tak nějak mi to vyplývá ze samotné podstaty soudního řízení. Kdyby soud nemusel poslouchat závěrečné řeči, pak by bylo zbytečné závěrečné řeči vůbec říkat.

Samozřejmě je docela dobře možné možné, že přísedící četl na monitoru něco relevantního, co mu pomáhalo závěrečné řeči lépe rozumět. V pořádku. Pořád ale nevidím nic špatného na tom, když obhájce (který soudu na monitor nevidí) učiní dotaz, zda to je opravdu něco souvisejícího. Je legitimním zájmem obhajoby, aby soud věnoval pozornost případu, takže zdvořile formulovaná námitka v případě pochybností musí být dovolena. Kdyby se o to obhajoba nesměla starat, pak bychom se mohli jednou dočkat toho, že soudce si bude číst noviny nebo hrát miny (příhody s přísedícími oddávajícími se snům patří k tradičním historkám vyprávěným mezi advokáty).

Epizodka s údajnou nehorázností, jak byla prezentována v novinách, opět vyvolává rozpaky a pochybnosti, zda je v procesu s obviněným Davidem Rathem zacházeno férově. Je třeba si uvědomit, že chránit práva lidí stojících před soudem je v zájmu nás všech. Nikdy nevíte, kdy se před soudem ocitnete i vy. Stačí se jednou jedinkrát špatně rozhlédnout při řízení. Můžete se stát obětí špatného pochopení zákona ze strany policie, účelového trestního oznámení od vašeho dlužníka, přílišné horlivosti při vyhodnocování důkazů… je tisíc a jeden způsob, jak se nečekaně může kdokoli ocitnout před soudem v roli obviněného.

Je proto ve vlastním zájmu každého občana, aby se dbalo všech práv obviněných. I kdyby stál před soudem ten největší darebák, má mít zachovaná svá práva. Je to v zájmu jeho, v zájmu kohokoli jiného i v zájmu celku, abychom se mohli pokládat za civilizovanou společnost.

Přejít na diskusi