Opel Insignia 2.0 CDTi: Kombi pro klidné povahy

Insignia je vlajkovou lodí současného Opelu. První koncept naznačil směřování značky již v roce 2003, ovšem cesta k sériové produkci trvala dalších pět let. V minulém roce prošla Insignia faceliftem, který ji trochu vylepšil. Jaká je verze s motorem 2.0 CDTi o výkonu 163 koní?

Před faceliftem jsme na Insignii příliš neoceňovali interiér, respektive ergonomii ovladačů. Vnitřní prostor byl totiž zaplněn mnoha tlačítky různých velikostí, v nichž nebylo snadné se zorientovat. Facelift funkce výrazně zjednodušil, což je fajn. Zároveň s tím se v nové Insignii objevuje nový systém Intellilink, který v sobě sdružuje všechny možné funkce od ovládání rádia až po hlasové ovládání některých funkcí. Dotekový touchpad, který slouží jako jedna z možností ovládání, ovšem zatím příliš intuitivně nefunguje a je patrné, že novinku ještě čeká určitý vývoj. Tolik na začátek k ovladatelnosti, která se po omlazení vylepšila. V dalších ohledech je interiér příjemný: je prostorný, vzdušný a nabízí ergonomická, pohodlná sedadla. Při jízdě na dlouhé vzdálenosti toto posádka opravdu ocení.

Chvála zavazadlového prostoru

Insignia patří ve střední třídě k těžším vozům (s naftovým motorem ve verzi kombi má přes 1,7 tuny), což ovlivňuje její jízdní vlastnosti. Už první kilometry naznačují omezenou obratnost vozu a jeho masivnost. Vůz není moc přehledný, karoserie plná oblin nedává jasnou představu o svých krajích. U kombi je problém s výhledem dozadu. Jízdní vlastnosti patří spíše k průměru třídy: od vysoké hmotnosti se odvozuje neochota k zatáčení, nepříliš velká chuť měnit směr je ještě ovlivněna necitlivým, výrazně přeposilovaným řízením. Z hlediska řidičského zážitku tedy nelze očekávat žádné výraznější emoce. V čem vůz naopak boduje, je komfort podvozku. Ani výrazné nerovnosti nejsou cítit do interiéru, vůz je pohodlný, plavný a vyniká také výbornou směrovou stabilitou zejména při dálničních rychlostech. Pro rychlé přesuny klidně i s naloženým kufrem (objem 500 až 1530 l) je to ovšem vhodný společník. Zavazadlový prostor, patřící k nadprůměru třídy, zaslouží pouze chválu: prostor vzniklý složením zadních sedadel je ohromný, široký a téměř rovný se standardními praktickými funkcemi.

Pro pohodlný, klidný styl ježdění se hodí i motor. Nepříliš kultivovaný čtyřválec nenabízí nijak zvlášť přesvědčivou dynamiku, rozjezdy jsou pomalejší (za což může i špatné dávkování elektronického plynu), motor se chytá až v otáčkách (silný turboefekt) a nad 4000 ot/min už ztrácí sílu, naopak se vyznačuje pouze hlasitým, nepříliš libozvučným projevem. Při klidné jízdě dokáže těžké kombi jezdit za cca 6,2 l / 100 km, svižnější jízda znamená 7,5 l / 100 km. I když silnější dvoulitr a jeho 163 koní (a zejména 350 Nm točivého momentu) by nemělo mít se zrychlováním problémy, čekal bych, že auto pojede trochu lépe. Zejména při předjíždění je znát vysoká hmotnost vozu, což potvrzuje i hodnota zrychlení na 100 km/h za 10,1 s.

Ocení méně nároční řidiči

Celkovému hodnocení neprospívá ani řazení. Dráhy rychlostí jsou dlouhé, ale jasně vymezené, bez zbytečného odporu, ovšem spojka zabírá podivně, což je častý jev současných opelů. Kontroverzní systém stop-start funguje rušivě a je pomalý, takže někdy při rychlém sešlápnutí spojky nestačí nastartovat motor. To není příjemné zejména na rušných křižovatkách, kde je kvůli plynulosti vyžadována hbitost.

Opel za své velké kombi s naftovým motorem chce dle ceníků 760 900 Kč (po slevě 75 000 Kč), a to ve střední, příjemné výbavě Drive!. Musím říct, že to není přehnaná cena, zejména vzhledem k výbavě: nechybí dvouzónová klimatizace, lepší audiosystém se sedmi reproduktory, parkovací senzory vepředu a vzadu, mlhovky a další funkční prvky. Faktem zůstává, že příplatkových prvků je stále dost a ty mohou cenu někdy nesmyslně zvýšit, ovšem to vždy záleží na chuti zákazníka. Já bych zůstal nohama na zemi a zbytečnosti vynechal – v takovém případě je Insignia relativně výhodnou nabídkou, která ovšem potěší pouze méně náročné řidiče.

Plusy:

směrová stabilita, slušná spotřeba, velký zavazadlový prostor, přívětivá cenová politika, komfortní podvozek

Minusy:

necitlivé řízení, hlučnější projev motoru, neobratnost, špatný výhled dozadu, pouze průměrná dynamika

Verdikt:

Insignia ve verzi s turbodieselem je průměrné auto, které cílí spíše na konzervativnější zákazníky. Na ty, kteří potřebují velké, pohodlné auto s příkladnou směrovou stabilitou na silnici a neočekávají ostřejší, či snad dokonce sportovní jízdní vlastnosti. Potěšení se pro ně dostavuje z plavné, nenáročné jízdy, která nevysiluje smysly, ale svůj účel splní. Insignia není v ničem výrazně výjimečná, ale nabízí solidní kus auta za slušné peníze. Oživení faceliftem i související změny v ovládání palubních funkcí hodnotím vesměs pozitivně.