První republika: brak za veřejné peníze

Po zhlédnutí seriálu České televize První republika je jasné, že připomínky a ohlasy stého výročí začátku první světové války mají v tuzemsku svůj vrchol za sebou. Vždyť co si přát víc: hrdinou díla byl zvolen syn ze zámožné české rodiny, sedlák se vztahem k rodné hroudě, který neváhá riskovat život za novou vlast v legionářské uniformě, povahou vesničan i měšťan, vizáží krasavec, schopnostmi talentovaný umělec i nadaný detektiv a ovšem inspirativní milovník, věrný a zároveň záletný. Takže našinec jaksepatří.

A to důsledně – ideál meziválečného Čecha je ztvárněn Slovákem Jánem Koleníkem. Jeho casting mimoděk symbolizuje, jak česko-slovenský vztah odjakživa vnímaly české oči. Slováci jsou vhodní na jakoukoli práci, ale příliš se nesluší jejich národnost, úspěchy či tužby připomínat; stojí a mají stát v pozadí. Otázka československá po celé dvacáté století byla a dodnes zůstala otázkou českou, což mimořádně dokumentoval seriál České století, který se dosud jakékoli zmínce o Slovácích vyhýbal a před odvysíláním své druhé poloviny vzbuzuje očekávání, kdo povede stát roku 1968 a s kým se Češi nakonec budou rozcházet. V První republice o Slováka rovněž nezavadíte, ač se to v ní hemží duchy, cikány, komunisty a Podoláky. Víc než boj o budoucnost slovanských národů, případně vykreslení dobové atmosféry zajímají autory půtky pražské smetánky o prkenice.

Vyprávěj!

Shrňme si to: První světová válka začala vraždami dvou manželských párů. Nejen následníka habsburského trůnu a jeho manželky, ale prve ještě manželů Léblových – známého krejčíka z Podolí a jeho choti… Vladimír uprchl do Francie. Jaroslav si nakonec vzal Kláru a má s ní dvě dcery. Za války šmelí vojenským zbožím. Špatně, po válce na něj přijdou a Benoni mu to vyčítá. Za katr jde ale Toufar. Válka skončila. Vzniká republika. Alois nemá radost. Vladimír se vrací. Alois má radost. Vladimír stále miluje Kláru a stále je podezřelý z vraždy jejích rodičů. Pro jistotu se všichni nastěhují do domu Klářiných rodičů v Podolí. Na chalupu jezdí na rozlehlý statek do Břežan. Povozem, auto má jenom Benoni. Všude řádí chřipka, španělská. Zabila i Apolenku. Elišku to jen šlehlo, takže vídá duchy. Vladimír nachází na verandě ukryté peníze a zakládá si módní salon. S Goldbergem, který Léblovy nezabil. Vladimír se vyspí s Klárou. Jaroslav to neví, ale když to zjistí, nevidí to rád. Vladimír se vyspí s Magdalenou, ta otěhotní. Jaroslav o ničem z toho neví. Měnová reforma. Továrník Škvor vymýšlí, jak Valentovy přivést na buben. Jaroslav má lepší nápad: spojit grunty, oženit Vladimíra s Magdalenou (Škvorovou). Ta chce. Když zjistí, že Vladimír a Klára, tak nechce. Nakonec Klára nechce ničit rodinu, takže Magdalena chce. Magdalena se stěhuje za všemi do vily Klářiných rodičů. Narodí se Henry a Kryštof odjíždí do Ameriky.

Přestávka

Mlčoch se nadále zajímá o osud Klářiných rodičů. Vladimír pátrá na vlastní pěst. Mlčoch ho podezírá. Klára tomu věří. Magdalena tomu nevěří. Najdou se mrtvá těla Klářiných rodičů. Kryštof se vrací a Freddy je šťasten. Klára se sbližuje s Jaroslavem a nenávidí Vladimíra. Magdalena ho miluje. Alois mlčky chodí po vile, pak se náhle nechává zavřít do vězení. Podle Mlčocha mu to Benoni neusnadňuje. Všichni dělníci jsou komunisti, pracují jako kováři nebo ve slévárně a jmenují se Vacek. Kryštof se odstěhuje a stává se kovářem. Pokouší se zastřelit Vladimíra. Eliška chodí za cikány, aby se naučila vyvolávat duchy a mohla se optat prarodičů, kdo je zabil. Klára nesouhlasí, ale nechá se přesvědčit. Duchové dosvědčují, že nezabíjel Vladimír, prý Jaroslav. Klára nenávidí Jaroslava, spí s Vladimírem v bytě u Kryštofa. Mlčoch chytí Vladimíra a slibuje mu provaz. U rozhovoru je vyfotí Rudé právo. Nekvasil prý něco slyšel. Magdalena se stěhuje ke Škvorovi. Škvorová chce rozvod, Magdalena nee. Nekvasila někdo zabije. Klára už neví, koho by podezírala. Jaroslav přiznává, že hodil Klářiny rodiče do rybníka. Mlčoch zavře Jaroslava a pustí Vladimíra. Rekonstrukce poslední večeře. Hosté v restauraci. Holčičky v lázních. Duchové na cestě. Mrtví přibývají. Vladimír se rozvádí Magdalenou. Klára je těhotná, ale neví s kým. Magdalena pije. Po deseti letech od konce války cestuje do Břežan Vladimírův souputník z války…

Jak dál?

Úhrnem, jak je doufám z popisu patrno, je to ve všech dějových linkách přepálený společenský román (opravdu společenský, z popisu je vynecháno asi třicet sedm postav), takže slušný brak. Ruší na něm akorát použitý jazyk. Čeština, jíž postavy mluví, má především zvukově k té tehdejší daleko. Bohužel autoři První republiky si zjevně nemyslí, že dobře odvedený škvár je dostatečně efektní, a mají potřebu vylepšovat ho ve svých vyjádřeních ambiciózními douškami: „Osudy hrdinů se také budou prolínat s událostmi tehdejší doby a připomenou divákům některé významné momenty naší historie.“ Anebo: „První republika nechce historickou dobu idealizovat, ani ji nevnímáme jako období, kdy naše země jen vzkvétala. Sledujeme jak životy bohatých, tak i prostředí chudých, a to bez zbytečné nostalgie.“

Slíbené proklamace ve výsledku sice pohledat, zato je divákům prezentován záměr navázat na předešlý úspěch autorů, seriál Vyprávěj, a kroniku státu tentokrát vypravit od jeho počátku do druhé republiky. Docela rozumím touze neriskovat novoty a pracovat osvědčeným způsobem (byť s neokoukanými herci a ve filmové výpravě), třebaže takový přístup má k tvorbě daleko. Potíž je, že Vyprávěj začínalo v druhé půli šedesátých let, a tak autoři celkem své dosavadní tvorby a současně svými prohlášeními předesílají, že vynechají nejzvrhlejší období naší historie minulého století, jako by jich nebylo. Jejich imperativ věčně zábavných dějin nebude vadný pouze za předpokladu, že První republika rezignuje na plány být víc než bravurní brak, jakých vzniká poskrovnu a k nimž lze zaujímat žánru odpovídající hodnocení, jaká můžeme číst například na webu České televize pod poslední odvysílanou epizodou první řady: „Doufám, že Klára bude mít těžký porod a zemře. Magdaleně přeju štěstí s novým partnerem. On vlažný Vladimír nebyl žádné terno.“