EXKLUZIVNĚ

Bič ČSSD na solární barony práskl vedle. Majitelé zůstávají anonymní

Letošní červen se měl stát klíčovým měsícem pro odhalení skrytých majitelů obřích solárních parků, které dostávají miliardové dotace. Jenže bič na solární barony, který připravil poslanec Milan Urban z ČSSD, se ukazuje jako neúčinný. Majitelé velkých slunečních elektráren mohou dál zůstat v anonymitě.

Poslanec Urban loni v novele zákona o podporovaných zdrojích energie prosadil nařízení, podle něhož by přestali mít nárok na provozní státní podporu velké solární parky, jejichž majitelé se skrývají například za anonymními akciemi. Kdo bude chtít od července získat dotaci, bude muset zveřejnit svou vlastnickou strukturu.

„Na anonymní solární barony spadne alespoň částečně klec,“ pochvaloval si Urban loni při jednání o předloze. Jenže výsledek je naprosto jiný.

„Bylo to vyloženě populistické gesto, nemá to žádný dopad na ty, na které jsme si chtěli posvítit,“ uvedl pro ECHO24.cz místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Dodal, že ti, co chtěli zůstat schovaní, jsou dál anonymní.

„Efekt schválené předlohy se blíží nule,“ konstatoval rovněž právník Pavel Doucha, který se mimo jiné specializuje právě na obnovitelné zdroje.

Na většinu parků se zákon nevztahuje

Urbanova novela se například nevztahuje na společnosti s ručením omezením, přestože většina velkých solárních parků provozují právě „es-er-óčka“. Netýká se ani mateřských společností, které mnohdy založily účelovou dceřinou firmu pro svůj solární byznys – jak to třeba požadovaly banky, které na projekt poskytly úvěr.

Předloha je rovněž mírná na zahraniční akciové společnosti, kde podle právníka Douchy stačí čestné prohlášení o majitelích. Kdo přece jen spadá do Urbanovy předlohy, má několik možností, jak zůstat v anonymitě.

Zákon se vztahuje pouze na majitele, kteří mají ve společnosti podíl nad 10 procent. „Stačí, aby se domluvilo třeba jedenáct společníků, každý bude mít pod deset procent a společnost zůstane dál anonymní. Je to skutečně velmi jednoduché,“ poznamenal Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů.

Povinnost se navíc vztahuje jen na současné majitele a nikoli na ty, kteří společnost v roce 2009 nebo 2010 – v době největšího solárního rozmachu – zakládali, a pak ji třeba prodali nebo se ukryli za „nové“ vlastníky.

Anonymní majitelé vyrábí nejvíc proudu

Zákon přitom dal dostatek času na to, aby se vlastníci mohli zamaskovat. Platnost nové normy byla sice od letošního ledna, společnosti ale mají čas na zaknihování svých akcií do konce června.

„Dlouhodobě požadujeme transparentnost sta procent vlastníků, a to od počátku vzniku společnosti,“ konstatoval Chalupa. Dodal, že by to mělo být běžné nejen u provozovatelů obnovitelných zdrojů, ale u všech firem, které přijímají veřejnou podporu nebo získávají veřejné zakázky.

Právě u rozlehlých solárních parků je neznámých majitelů nejvíce. Autoři pořadu Reportéři ČT loni zjistili, že v Česku je anonymní každá pátá solární elektrárna. Dodávají však víc než polovinu slunečního proudu, takže čerpají i nejvyšší dotace.

Firmy s neznámými majiteli vyvolávají podezření, že jsou mezi nimi veřejně známé osoby – například politici nebo podnikatelé napojení na politické strany. Domácnosti a podniky přitom v cenách proudu zaplatí za solární energii desítky miliard korun ročně. Další miliardy putují ze státního rozpočtu.

Redakce ECHO24.cz se pokoušela získat vyjádření také poslance Milana Urbana z ČSSD, ten ale nezvedal svůj telefon a na zaslanou sms nereagoval. Už dříve ale uvedl, že připraví další úpravu zákona, pokud se ukáže, že se někteří majitelé solárních parků i nadále skrývají.

Přejít na diskusi