Sen o bezplatném zdravotnictví se rozpadá. Teď i na Slovensku

Témata: ,

V pondělí nenastoupilo do práce 300 zdravotních sester v prešovské nemocnici a 200 sester v Žilině. Odkládají se operace a urgentní případy se posílají jinam. Pro Čechy je to pohled do budoucnosti, protože míří stejným směrem.

Kolaps ve dvou krajských městech se stal dosud nejviditelnějším projevem hluboké krize slovenského zdravotnictví. Nedošlo k ní náhodou, z pohledu expertů se jen potvrdily starší předpoklady.

Současný premiér Robert Fico vděčí zdravotnickému resortu za své volební triumfy v letech 2006 a 2012, kdy nešetřil sliby a zárukami, že zdravotnictví bude pro všechny úplně bezplatné a že se mohou spolehnout na nejvyšší kvalitu a dostupnost. Něco takového ale není možné.

Existují zdravotnické systémy, které dokážou financovat v zásadě nejlepší dostupnou péči jen ze zdravotního pojištění, něco na ten způsob se najde v Německu a Rakousku, už méně ve Skandinávii a Velké Británii. Nejde to však na Slovensku, v Česku a Polsku a podobných státech.

Bez poplatků i sester

Ke zdůvodnění stačí trojčlenka. Zdravotní pojistné se strhává z platů, které jsou ovšem na Slovensku či v Česku třikrát nižší než v Německu. Léky jsou však stejně drahé, a proto je na východě nutné omezit jejich přísun a vyčlenit je pro speciální případy. Zdravotnické systémy se stanou více korupčními, s tím se nedá nic dělat. Přesto drahé léky a materiál spolknou na východě větší podíl zdravotnických rozpočtů a chybějící peníze je třeba brát z platů lékařů a sester. Pracují proto o hodně víc a za výrazně méně peněz než západní kolegové.

Pravicové vlády nejen v bývalém Československu začaly vymýšlet řešení, které by zabránilo přirozenému odchodu lékařů a sester na západ. Jednoduše chtěli sehnat peníze, například jako poplatky u lékaře, spoluúčast u některých výkonů, nebo v podobě doplatků za léky. Na to reagovali především levicoví populisté, kteří díky nesplnitelným slibům o bezplatném zdravotnictví na úrovni současného vědeckého poznání dokázali vyhrávat volby.

Část slibů plnili, když rušili veškerou spoluúčast pacientů. Tím ovšem snížili balík peněz na platy a dále zhoršili poměry v nemocnicích, pro které nesehnali významně víc peněz. Slovenský Denník N popsal případ jedné sestry z Trnavy, která měsíčně odpracovala dvě stě hodin přesčasů a musela dát výpověď, protože jí v padesáti letech odešly záda a nohy. Stovky výpovědí nejsou revolucí, jenom poslední zoufalou reakcí na nesnesitelné poměry.

Jak dlouho ještě vydržíme

Do obecného scénáře o pádu východoevropských zdravotnických systémů se dají dosadit jednotlivé kroky tuzemského ministra Svatopluka Němečka. Zrušil poplatky u lékaře i v nemocnicích, vymýšlí cesty, jak omezit doplatky za léky. Platy zdravotníků se zvyšují ministerským nařízením o pět procent ročně, Němeček však nepošle nemocnicím dost peněz, aby je mohly zaplatit. Ani nemůže, protože jakékoli zvýšení zdravotnického rozpočtu blokuje strážce státní pokladny Andrej Babiš. Stojí za pozornost, že zdravotníci požadují zvýšit platy najednou o 30 procent.

Ve velkých nemocnicích nejsou obsazeny desítky tabulkových míst lékařů a sester, prodlužují se přesčasy a medici se učí německy i anglicky, aby mohli rychle odejít. Nakonec ve Velké Británii se znalost jazyka nevyžaduje. Slovenská krize může zdejším nemocnicím pomoci, protože tamní sestry se teď začnou stěhovat ve velkých počtech na západ a při práci v Česku nepřekáží jazyková bariéra. Je to však jenom odklad neodvratné krize.

Slovenský premiér Robert Fico teď bude nejspíš litovat, že kdysi sázel na bezplatné zdravotnictví. Potřebuje nejméně 40 procent hlasů, aby mohl obnovit vládu bez koaličního partnera, kterého může najít maximálně v nezvladatelných nacionalistech ze Slovenské národní strany. Kritickou čtyřicetiprocentní hranici překonal na podzim díky razantnímu odmítnutí příchodu uprchlíků na Slovensko. Volby jsou za měsíc a najednou se zdá, že o uprchlický bonus přijde kvůli sestrám.

Z nového čísla Cesta do neznáma a chaosu. On-line kontrola za dveřmi

Recenze: Autentický Topolánek, jak si ho pamatujeme ● Kam kráčí Česko? Petr Pithart: Nekráčí nikam Vycouváváme ze Západu ● Analýza: Geniální tah statistiků. Prosperita neskončila ● Svět: Triumf londýnského oportunismu ● Profil: Nebyl to lobbista, ale anděl strážný ● Fotoreportáž: V ďáblově kuchyni ● Rozhovor s Miroslavem Krobotem: Fakt si nemáme na co stěžovat ● Umění & kritika: Česká kniha a její stav ● Recenze: Znepokojivě normální sektáři ● Kulturní tipy ● Postavy: Arnoštek z Kouře: český ďábel ● Přeceňovaný & Podceňovaný: Přeceňovaný Milouš vs. Podceňovaná Karla ● Auto ● Styl ● Technologie ● Aplikace

Policejně-prokurátorský komplex na ose Bradáčová-Ištvan-Šlachta? Neporušují státní zástupci zákony? Nepřekračují své pravomoci? Jaké jsou výsledky jejich působení?
Jediná šance? Přiznat si krach Schengenu. Ale na to nemají Rozhovor s Peterem Gauweilerem, jedním z nejvyprofilovanějších kritiků Merkelové

Přejít na diskusi