Rusko uvažuje, že uzavře svůj internet světu. Vzor je Čína

Pro využití čínské praxe při blokování internetu se dnes vyslovil šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin. V článku, který zveřejnil list Kommersant, doporučuje omezení vlivu zahraničních médií s cílem „ochránit národní informační prostor“.

„V rozumné míře by Rusko mohlo plně využít čínskou zkušenost,“ napsal Bastrykin s odkazem na praxi Pekingu, který blokuje přístup k velké části zahraničních webů, zakazuje cizincům působit v čínských médiích a povoluje přístup jen k takovým webovým stránkám, jejichž správa a technické zázemí se nachází na čínském území.

Na veřejných místech, kde je přístup k internetu, zejména na školách a v knihovnách, by podle šéfa ruských vyšetřovatelů měl být instalován filtr, který znemožní uživatelům přístup ke „škodlivým“ webovým serverům. Zablokovány, a to bez soudního příkazu, by měly být veškeré internetové služby, které cenzura označí za extremistické.

Zvláštní pozornost Bastrykin v článku věnoval ukrajinskému Krymu, který Rusko před dvěma lety násilně anektovalo. Na poloostrově se podle něj „objevují pokusy podněcovat protiruské smýšlení a falzifikovat historickou pravdu“. Projevují se prý hlavně zpochybňováním výsledků referenda, v němž se v roce 2014 většina krymských obyvatel vyslovila pro připojení k Rusku.

Popírání výsledků referenda by podle Bastrykina mělo být trestně postižitelné stejně, jako je například trestné popírání holokaustu v Izraeli nebo popírání genocidy Arménů ve Francii a některých dalších zemích.

Bastrykinův návrh dnes podpořil šéf krymské správy Sergej Aksjonov. „Každý, kdo se pokusí zpochybnit výsledky krymského referenda, je lhář a provokatér. Popírání výsledků by mělo spadat pod zákon postihující extremismus,“ řekl Aksjonov agentuře TASS.

Referendum na Krymu zorganizovala ruská okupační správa v březnu 2014. Podle oficiálních statistik se v něm při volební účasti 83 procent pro spojení s Ruskem vyslovilo přes 96 procent hlasujících. Výsledky referenda, které se konalo v rozporu s ukrajinskou ústavou, neuznala Evropská unie, USA a mnoho dalších zemí. V rezoluci je odsoudilo Valné shromáždění OSN.