Ruské spolky v Česku. Putinův trojský kůň

pohled do zákulisí

Na třicet ruských spolků působí v České republice. Řídí je speciální rada při ruském velvyslanectví, která spadá přímo pod Moskvu. Na své aktivity u nás pobírají dotace. Třeba na časopisy šířící kremelskou propagandu. Tyto spolky jsou Putinovou pátou kolonou, varují kritici.

Před spolky svých krajanů varuje odstupující místopředseda Rady vlády pro národnostní menšiny při české vládě Igor Zolotarev. Podle něj je většina ruských organizací v Česku řízena ruskou vládou a šíří tu Putinovu propagandu. Ta se projevuje třeba v tiskovinách jako Pražskij Express nebo Inform Praga, které obhajují například současnou ruskou okupaci Krymu.

„Ukrajina, to není jen oblast geopolitických zájmů Ruska. To je nejdůležitější objekt ruských národních zájmů,“ citoval Pražskij Express předsedu krajanské organizace Ruský dům Sergeje Komkova z Mariánských Lázní, který loni mimo jiné navrhl ruského prezidenta Vladimíra Putina jako kandidáta na Nobelovu cenu míru.

„Kreml tu vytváří svou pátou kolonu,“ je přesvědčen Zolotarev. Tento vědec ruského původu pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR a po osmi letech v radě pro menšiny mu po nástupu nové vlády končí ve funkci mandát.

Už loni varoval ve zprávě rady před činností některých organizací, například českých oddílů kozáků, kteří v Rusku tvoří jakousi domobranu a Vladimir Putin pro ně vydal speciální zákon. Tehdejší ministr vnitra Martin Pecina nechal tuto pasáž z dokumentu vyškrtnout.

Prohnilý Západ a konec EU

Zolotarev poskytl deníku ECHO24.cz e-mailovou korespondenci, v níž zástupci ruských spolků v Česku označují Zolotarevova pravděpodobného nástupce v radě pro menšiny Alexeje Kelina za „fašistu“ a vyzývají, aby mu byl znemožněn vstup na akce ruského velvyslanectví  – kvůli jeho kritice ruské invaze na Krymu.

„Kdyby to byly názory běžných lidí, člověk by nad tím mohl mávnout rukou. Nebezpečné ale je, že tito lidé tvoří organizovanou strukturu a ke všemu jsou mnohdy podporováni českou vládou,“ upozorňuje Zolotarev.

Mnohé proklemelské ruské spolky totiž pobírají dotace určené menšinovým organizacím v České republice. Například sdružení Artěk, které vydává i svůj časopis pravidelně publikující články o blížícím se konci západní demokracie a Evropské unie.

Na třicet ruských spolků v Česku je řízeno Koordinační radou ruských spoluobčanů fungující při ruském velvyslanectví. Rada je řízena přímo z Moskvy tamním ministerstvem zahraničí a Mezinárodní radou krajanů, jejímž předsedou je Vadim Kolesničenko. Ten je poslancem ukrajinského parlamentu za krymský Sevastopol a nekompromisním podporovatelem ruského zásahu na Krymu.

Až přijde zákon. Putinův.

Před čtyřmi lety podepsal ruský prezident novelu zákona, podle nějž nejen ruští občané v zahraničí, ale i krajané (bez občanství Ruské federace) „ jsou oprávnění počítat s pomocí Ruské federace v oblasti zabezpečení jejích základních svobod, občanských politických, ekonomických, sociálních, kulturních a jiných práv.“

Podle Zolotareva byl tento zákon nyní využit i pro ospravedlnění krymské operace. „Nikomu z Rusů se ani nemusí nic stát, stačí zvací dopis a to může být záminkou pro vyslání tanků, jak to vidíme dnes a známe z minulosti,“ dodává místopředseda rady, jemuž mandát končí během několika týdnů.

Podle posledního sčítání lidu žije v Česku 17 a půl tisíce Rusů. Zolotarev odhaduje, že neoficiálně tu může pobývat až sto tisíc jeho krajanů. „Většina z nich rozhodně žádné protidemokratické či protievropské postoje nemá, ale na rozdíl od těch druhých se z různých důvodů neorganizují,“ dodává vědec.

Přejít na diskusi