Žluč a averze. Tohohle gina do láhve nenacpeme

Témata:

Druhdy ctihodný kolega novinář, dnes ctihodný právník Tomáš Němeček v komentáři pro Hospodářské noviny přišel s originální myšlenkou – zrušit zákonem přímou volbu prezidenta a vrátit výběr hlavy státu ještě před příští volbou do parlamentu. Originálních nápadů je nám – beze vší ironie – potřeba. Bohužel se ale domnívám, že tahle idea je prakticky nenaplnitelná. Tomáš Němeček v úvodu textu píše o pocitu dvojí tíhy: „První z vědomí, jak dlouho bude trvat odstraňování všeho, čím Miloš Zeman zaneřáďuje veřejný prostor od nástupu do funkce v březnu 2013. Druhá z vědomí, že bude-li zvolen znovu, bude v tom pokračovat do roku 2023.“ Chápu. A je pravda, že ty škody se budou odstraňovat dlouho, budou-li se odstraňovat vůbec. Mimo jiné proto, že – odpusťte banální metaforu – džin přímé volby se do té jeho flašky nacpat zpátky nedá, alespoň ne v dohledné době.

Přímá volba prezidenta je v českém systému jaksi špatně, bez ohledu na to, koho na Hrad vynesla. Kajícně přiznávám, že v době, kdy se o ní jednalo, jsem ji považoval za věc podružnou a vlastně neškodnou – lidi to chtějí, tak proč ne? Třeba proto, že pro projevy hlavy českého státu vytváří podivný rámec váhy a z malých pravomocí vyplývající neodpovědnosti. Slova českého prezidenta mají váhu – nejenom kvůli tradiční úctě, jíž se jeho úřad v zemi těší, posiluje ji ještě silný mandát přímé volby. Zároveň ale ta slova nemusejí procházet „testem reality“ a proto je často není nutné odpovědně vážit. Jiní politici to „štěstí“ nemají, může se jim přihodit, že se stanou držiteli výkonné moci a budou muset předvést, jestli svoje slova dokážou naplnit a jestli jejich nápady jsou skutečně tak skvělé, jak třeba na papíře vypadaly. Ne tak prezident. Jeho moc má jinou povahu, může si být jist, že bude přinejmenším částí veřejnosti vyslechnut s úctou, životní praxe ale jeho ideje dost možná prověřovat nebude. Pro určitý osobnostní typ přímo ideální. Pokud ve společnosti nastane nějaký problém, může snadnou zaujmout postavení toho, kdo sice všechno viděl nejlíp, ale „oni“ ho neposlouchali. I člověk umírněnějšího naturelu než má Miloš Zeman může v takové pozici být tlačený k tomu, by si aspoň příležitostně zahrál na kibice-vševěda. Lidé o něj přece čekají nějaký výkon, když ho zvolili.

Pak je tu volba samotná. Když prezidenta vybíral parlament, mohli si lidé na své zástupce v klidu zanadávat, jak pokleslým způsobem to dělají. Přímá volba všechnu tu žluč a averzi přenesla hezky dolů, aby tam zůstala. Jasně, ty volby v roce 2013 byly první, lidé na to, že vůbec nějak prezidentská kampaň je, ještě nebyli zvyklí, průběh té premiérové byl navíc v něčem, řekněme, specifický. Ale stejně. Tomáš Němeček má pravdu v tom, že přímá volba prezidenta nepomohla ničemu a poškodila ledacos. V současné době je ale neodstranitelná, třeba proto, že většina lidí má podle průzkumů dojem, že funguje dobře, jsou také spokojení s jejím výsledkem. Ještě pořád platí, že „lidi to chtějí“. A snahu ji odstranit by chápali jako hanebný pokus připravit lid o jeho moc a na Hradě pobývajícího tribuna lidu o jeho hlas. Nemyslím, že by české politické strany závodily, která si zrušení přímé volby dá do programu první.

Navíc, Tomáše Němečka jímá pochopitelná obava z toho, co všechno může ještě Miloš Zeman předvést ve svém případném druhém funkčním obdobím, kdy by ho nebrzdila ani snaha neohrozit svoje znovuzvolení. Jistě, do sněmovních voleb se může změnit ledacos. Ale jestli průzkumy nelžou a sbližování ANO a prezidenta bude pokračovat, tak by hypotetické zrušení přímé volby přineslo zvolení… Miloše Zemana.

Z nového čísla Silou, Andreji, silou

Echo týdne: Vylomeniny v přenosu nedůvtipných ● Komentář: Ne, Šlachta není Kubice ● Analýza: Prosperita přijde, když si lidé věří ● Komentář: Simply the best ● Rozhovor s Milanem Chovancem: Za čtrnáct dní může zase přijít mediální kanonáda ● Salon: Kdy budou nové dálnice. Poučení z krizového vývoje na D8 ● Umění & kritika: Stalin pro začátečníky i pokročilé ● Kulturní tipy ● Postavy: Eric Harris: vrah bez příčiny ● Přeceňovaný & Podceňovaný: Euro versus Europeáda ● Styl ● Technologie ● Aplikace ● Auto ● Speciál: MFF Karlovy Vary

Sochy z časů krásné slečny Slepičkové Kunsthistorička Sandra Baborovská, která chystá velkou výstavu, o nejslavnější éře českého sochařství
Vládne tu nejvyšší sobectví, strašná antihodnota Kardinál Miloslav Vlk o tom, kam podle něj kráčí Česko a jak se mění naše společnost

Přejít na diskusi