Týdeník ECHO

Zapomeňte na ženy. Začala diskriminace chlapců

,

Problém českého školství

Témata: , ,

Zvykli jsme si, že rovnoprávnost mužů a žen je téma prolínající se vším. Jenže v jeho stínu se v posledních letech rozvíjí jiná nerovnost, rovněž doložitelná fakty a společensky významná. V médiích či z úst autorit o ní slyšíme málo. Ale je tu a dorazila i k nám. Má tuto podobu: Ve vzdělávacích systémech zemí, jež si říkají „vzdělanostní ekonomiky“, se chlapcům daří hůř než dívkám – systematicky, od základních škol po univerzity.

I u nás ženy začaly být vzdělanější než muži. Podle údajů ČSÚ mezi vysokoškolsky vzdělanými ve věkové kohortě 45–54 let převažují muži. V kohortě 35–44 let se poměr vyrovnává a mezi mladšími již převažují ženy. Podobný pohyb, ale v opačném gardu, lze naopak pozorovat u podílu lidí s pouhým základním vzděláním.

Ale známe odpověď mnohem podrobnější. V rámci projektu financovaného Technologickou agenturou ČR tým pod vedením Petra Matějů a Pavla Zeleného provedl loni šetření osmi tisíc žáků maturitních ročníků, o nichž si zjistil (z hlediska vzdělávání) úplně všechno: jejich osobnostní charakteristiky, plány, zázemí, inteligenci, známky a vysvědčení, výsledky státních maturit i přijímacích zkoušek na vysokou školu. A z jejich analýzy vyplývá, že naše školství systematicky, na každém stupni slouží lépe dívkám než chlapcům. Zjistili, že dívky dosahují ve srovnání s chlapci výrazně lepších známek z českého jazyka, lepších známek z matematiky, ve srovnání s chlapci se výrazně častěji hlásí ke studiu na gymnáziu a častěji než chlapci aspirují na dosažení vysokoškolského vzdělání – a to vše při kontrole faktorů jako čtenářské dovednosti, matematické dovednosti, socioekonomické a kulturní prostředí.

Například vliv socioekonomického prostředí, z něhož žáci pocházejí, je velký – podle analýzy dat z testů PISA patří u nás k nejsilnějším na světě – a Matějů zdůrazňuje, že zejména u chlapců vliv neúplné rodiny vystupuje z dat brutálně. Ale i tak, srovnáme-li třeba chlapce a dívky ze stejného prostředí či stejně ovlivněné jakýmikoli faktory, tvrzení z předchozího odstavce stále platí.
Co naplat, když jsou dívky prostě lepší, šlo by říci. Jenže leccos ukazuje, že to takhle říci nelze. Srovnání školních známek s provedenými testy, testy PISA a s výsledky maturit totiž například ukazuje, že chlapci jsou v nich úspěšnější, než by napovídaly známky, které jim učitelé dávají (nebo spíš učitelky – na základních školách je jich 84 procent, na středních 60). Například z deváťáků, kteří podle testu čtenářské dovednosti patří mezi nejlepší čtvrtinu ve třídě, má jedničku z češtiny deset procent chlapců; dívek 29 procent. U matematiky je rozdíl jen o něco menší. Totéž platí pro studenty maturitních tříd. Je pravda, že známky se dávají i za jiné věci než za znalosti. Ale je tady i zajímavý poznatek ze státních maturit. Některé jejich části se hodnotí přímo na škole, jiné se posílají k hodnocení do centra. Čím méně je hodnocení ovlivněno školou, tím lepší výsledky chlapci mají.

V cestě na vysokou školu dnes škola, ale i rodiče podporují víc dívky než chlapce. „Podpora školy vykazuje dle vnímání studentů výrazné genderové rozdíly ve prospěch dívek,“ shrnují Matějů a Zelený výsledky výzkumu. „Rozdíly jsou zřejmé v celém spektru intelektových předpokladů. Silně korelují s přístupem ke školní klasifikaci.“ Stejný rozdíl vnímají chlapci a dívky doma, ale je menší. To všechno znamená, že chlapec musí být k tomu, aby se dostal k maturitě a pak na vysokou školu, nadanější – ve škole i doma slyší „Na ten gympl/ na tu vejšku nemáš“ častěji než dívka. Matějů a Zelený kvantifikují tento rozdíl u studentů zapsaných na vysokou školu 4,4 bodu IQ. K tomu připočtěme, že chlapci častěji než dívky nedokončují střední školu, vzdávají maturitu a vypadávají z VŠ. Především technické školy naberou hodně studentů, aby je pak v prvním ročníku nemilosrdně prosely.

Ukázka z rozsáhlého článku, který si můžete celý přečíst v aktuálním čísle Týdeníku ECHO

Přejít na diskusi